Do výškové budovy A1 se po náročné rekonstrukci vrací život

Výšková budova A1 Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně se po náročné rekonstrukci znovu otvírá pro veřejnost. Stavba, která déle než čtvrt století držela titul nejvyšší budovy Brna, bude po pěti letech oprav znovu sloužit studentům a zaměstnancům brněnské techniky, kteří se dosud museli spokojit s provizorními podmínkami. Devatenáctipatrová budova prošla kompletní rekonstrukcí za téměř 621 milionů korun.

„I když se situace během rekonstrukce komplikovala, jsem rád, že je vše zdárně za námi a že objekt, jehož energetická náročnost je nyní nižší, mohou využívat studenti a zaměstnanci školy. Vždyť Vysoké učení technické v Brně je co do počtu studentů největší technická univerzita u nás a Fakulta strojního inženýrství, která patří mezi největší fakulty VUT, jednoznačně potřebuje budovu, ve které jsou k dispozici dostatečné výukové a další prostory,“ vysvětlil rektor VUT v Brně Petr Štěpánek.

Pro přehrávání videa je nutné povolit cookies typu Marketing. Změnu nastavení provedete zde. Video můžete otevřít v novém panelu.

Na začátku přitom tehdejší vedení univerzity plánovalo jen opravu fasády. „Rekonstrukce objektu byla zahájena z důvodu obnovy venkovního pláště a vnitřního technického zařízení. Během ní ale byly zjištěny závažné poruchy konstrukce nosných sloupů objektu, které bylo nutné sanovat,“ uvedl vedoucí Stavebně technického odboru Petr Marvan. Kromě vnějšího pláště počítala původně plánovaná rekonstrukce s výměnou problematického jednotrubkového systému vytápění. Výšková budova byla totiž velmi energeticky náročná, i proto bylo nutné přistoupit k rekonstrukci. Po ní se na jižní straně budovy objevily fotovoltaické panely, které mohou energií zásobovat fakultní areál.

Více než 70 metrů vysoká budova A1 se také dočkala nových podhledů na chodbách nebo unikátního systému osvětlení, kdy se jednotlivá svítidla spínají podle pohybu studentů. „Vzhledem k tomu, že budova A1 tvoři cca polovinu výukových a kancelářských prostor Fakulty strojního inženýrství, se výuka a fakultní pracoviště po několika letech konečně vrací do standardního režimu,“ doplnil děkan FSI Jaroslav Katolický.

„Rekonstrukce této výškové budovy patří k zásadním stavebním projektům realizovaným v kampusu VUT Pod Palackého vrchem. Spolu s dostavbou či rekonstrukcí objektů Fakulty chemické a FEKT a spolu s výstavbou výzkumných center AdMaS Fakulty stavební a zejména CEITEC VUT je rekonstrukce budovy A1 součástí rozsáhlých investic v této lokalitě v celkovém rozsahu bezmála čtyři miliardy korun, na kterých se VUT podílelo 12% spolufinancováním z vlastních zdrojů,“ upřesnil kvestor Ladislav Janíček.

„Technické vzdělávání je jedním z témat, kterým se ministerstvo školství věnuje v posledních letech opravdu svědomitě. Naším cílem je pomáhat připravovat absolventy široce uplatnitelné na trhu práce, flexibilní, samostatné, vybavené co nejširším okruhem kompetencí. Znovuotevření zrekonstruované budovy A1 je plně v souladu s těmito prioritami,“ dodala ministryně školství Kateřina Valachová. Právě MŠMT ČR totiž stavbu dotovalo částkou 461 milionů korun, což představuje pokrytí téměř tří čtvrtin nákladů. Zbylých 160 milionů uhradilo VUT z vlastních zdrojů.

Hlavní dodavatelé stavby jsou společnosti Metrostav, Imos Brno, Invin, Hexaplan International a Betvar.

A1 v číslech:

1600 osob – celková kapacita budovy A1.

74 metrů – celková výška budovy, přičemž železobetonová konstrukce měří 72,75 metru. Budova má 19 pater.

28 let – tak dlouho držela výšková budova FSI titul nejvyšší budovy Brna (1984–2012). Dnes je třetí nejvyšší budovou po AZ Tower (111 metrů) a Spielberk Tower B (85 metrů). Vyniká ale svojí nadmořskou výškou, protože obě vyšší stavby stojí v nížině na jižní straně města, zatímco budova A1 sídlí v blízkosti Palackého vrchu (základy budovy jsou ve výšce 285 m. n. m.).

50 km – viditelnost ze střechy budovy A1 při dobrém počasí. Vidět je např. CHKO Pálava.

621 milionů Kč – konečný účet za rekonstrukci výškové budovy A1 (přesně 620 582 760 Kč bez DPH), přičemž 461 milionů korun poskytlo MŠMT formou dotace. Zbývajících 160 milionů korun uhradilo VUT v Brně z vlastních zdrojů.

482 tun oceli a 80 tun betonu – tolik materiálu bylo použito při sanaci nosných konstrukcí.

140 km – při rekonstrukci bylo položeno 140 km kabelů silnoproudé elektroinstalace a dalších 200 km rozvodů strukturované kabeláže.

9 ústavů – právě tolik pracovišť získá v nově opravené budově zázemí. Kromě odborných ústavů se do A1 přesunulo také studijní oddělení a děkanát fakulty.

16 000 m² – taková je plocha koberců a linoleí, které bylo nutné položit ve všech podlažích objektu A1.

10 100 m² – výměra fasády, jež je tvořena závěsným pláštěm z kompozitních hliníkových panelů.

Z historie výškové budovy A1

Jak uvádí historik Jiří Pernes v publikaci Kapitoly z dějin VUT v Brně, byla výstavba výškové budovy pro tehdejší Fakultu strojní (dnes Fakulta strojního inženýrství) klíčová. Rozvoj VUT v 60. letech závisel na kapacitním navýšení výukových prostor. Vláda stavbu ale dlouho odkládala pro „nedostatek stavebních kapacit a vysokou rozestavěnost investiční výstavby“. Vládní usnesení odsunulo začátek stavby až na rok 1974, kdy byl položen základní kámen budoucí A1. Ani pak se ovšem nezačalo stavět v termínu. Dělníci nakonec začali pracovat až v únoru 1975.

Nedostatek zedníků řešilo tehdejší vedení univerzity rozhodnutím, že se každý měsíc bude na stavbě strojní fakulty podílet 308 studentů VUT. Přestože stavba byla dokončena v roce 1984, celý objekt byl do užívání předán až v prosinci 1987. Před výstavbou budovy A1 sídlila tehdejší Fakulta strojní v areálu na ulici Údolní.

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně

Vysoké učení technické v Brně je největší technickou univerzitou v České republice. Počtem studentů (22 278) převyšuje i pražské České vysoké učení technické (20 816). Stejně tak brněnská Fakulta strojního inženýrství je největší strojní fakultou u nás. Zatímco v Praze studuje na Fakultě strojní ČVUT cca 2 800 studentů, FSI v Brně eviduje více než 4 500 studentů.

Fakulta strojního inženýrství patří mezi nejstarší fakulty VUT v Brně. Spolu s Fakultou stavební je jednou ze zakládajících částí brněnské techniky. Vznikla v roce 1900 a loni si připomenula 115. výročí svého založení.

Absolventi FSI navíc patří mezi nejžádanější. Do roka po ukončení studia najde práci 99,7 % absolventů FSI. Jejich nástupní plat se přitom pohybuje nad univerzitním průměrem: bezprostředně po nástupu do práce je průměrný plat absolventa FSI 24 712 Kč, po dvou letech pak vystoupá na 32 309 Kč.

Do bakalářského studia s nástupem v akademickém roce 2016/17 si podalo přihlášku 2 210 studentů, což je číslo srovnatelné s loňským rokem. FSI tak nepociťuje výraznější pokles zájmu o studium ze strany maturantů.

V současné době tvoří fakultu 13 ústavů (z nichž 9 najde zázemí v nově zrekonstruované budově A1), výzkumné centrum NETME a laboratoř přenosu tepla a proudění.

Hlavní dodavatelé stavby

VUT v Brně děkuje následujícím dodavatelům stavby:

• Generální dodavatelé: Metrostav, a.s. a Imos Brno, a.s.
• Generální projektant: Hexaplan International, s.r.o.
• Technický dozor investora: Invin, s.r.o.
• Dodavatel sanace betonových konstrukcí: Betvar, a.s.