• Pravděpodobně máte vypnutý JavaScript. Některé funkce portálu nebudou funkční.

Otázky a odpovědi

Na této stránce jsme pro vás připravili souhrn odpovědí na základní otázky týkající Open Access (OA) na VUT v Brně a OA obecně. Otázky a odpovědi budou postupně přibývat. Pokud byste měli jakýkoliv dotaz, ptejte se prostřednictvím kontaktního formuláře.

  1. Je Green Open Access obcházením peer-review hodnocení?
  2. Proč vůbec vznikl Open Access?
  3. Jaké jsou výhody OA?
  4. Jak vám může být VUT nápomocno? (pro autory)
  5. Kde se zeptat, když bych chtěl publikovat svůj článek v Digitální knihovně VUT?
  6. Jak mohu publikovat článek v OA časopise?
  7. Kdo mi zodpoví otázky ohledně OA? Na koho se mohu obrátit?
  8. Kdo je zodpovědný za správu Digitální knihovny VUT?
  9. Kdo je zodpovědný za správu fondu na podporu publikování v režimu OA Gold?
  10. Kam mám nahrávat smlouvy s vydavateli ohledně mého článku?
  11. Mohu v digitální knihovně publikovat i jiná než zaměstnanecká díla VUT?
  12. Jak mohu zjistit, zda vydavatelství, kde jsem se rozhodl publikovat, dovoluje uložení článku následně do Digitální knihovny VUT?
  13. Je moje dílo zaměstnaneckých dílem?
  14. Jestli je moje dílo dílem zaměstnaneckých, vztahují se na něho práva a povinnosti vyplývající ze směrnice 5/2012?
  15. V rámci projektu mám podmínku publikování článku v režimu OA, mohu pro tyto účely využít Digitální knihovnu VUT?
  16. Co jsou to licence Creative Commons?
  17. O co bude dále VUT tímto směrem usilovat?
  18. Kde se mohu dozvědět něco více o projektu Open Aire?
  19. Které české univerzity podporují OA?
  20. Jak funguje Digitální knihovna VUT?

1. Je Green Open Access obcházením peer-review hodnocení?

Ne, není, právě naopak. Většina OA časopisů má zavedený určitý typ peer-review procesu a jeho přítomnost vám může pomoci rozlišit hodnotný časopis od časopisů podvodných nebo špatných. Mnoho OA časopisů je také hodnoceno v databázích Web of Science a Scopus, kam by se bez recenzního řízení nedostaly.

Jelikož peer-review proces je jedním z pilířů vědeckého publikování, OA jeho zásady respektuje. Snaží se však přijít s určitými inovacemi, které umožňuje moderní informační infrastruktura. Jedním z návrhů je např. otevřené recenzní řízení, kdy není recenzent pouze jeden nebo dva vědci, ale recenzentem může být kdokoliv, kdo má čas, chuť a znalosti se k dokumentu vyjádřit. Taková řízení poté probíhají na stránkách nakladatele, diskusních fórech, wiki stránkách nebo jiných místech k tomu určených.

Dalším z trendů v rámci recenzního řízení jsou recenzní řízení v rámci tzv. „megajournals“. Recenzent pouze hodnotí, jak je článek napsán po odborné stránce, zda v něm nejsou logické chyby nebo faktické desinformace. Zda je článek po obsahové stránce přínosem pro daný obor nebo ne, je již na čtenářích daného časopisu. Tím se nakladatelé snaží předejít častým výtkám k procesu recenzního řízení, kdy jeden vědec může zamítnout například nějakou převratnou myšlenku, která pro něj není dostatečně pochopitelná nebo atraktivní, zatím co pro druhého je to velký objev. Takové recenzní řízení má např. časopis PlosOne (http://www.plosone.org/static/publish).

Nahoru


2. Proč vůbec vznikl Open Access?

Velmi zjednodušenou odpovědí na otázku je "protože internet". Nové možnosti informační společnosti a šíření informací, které mají své základy v otevřeném softwaru, dostávají s rozvojem internetu nový rozměr. Běžný styl komunikace se postupně mění a spolu s ním se mění i komunikace vědecká. Novým trendem je tak právě OA, který vědeckou komunikaci kompletně nepřetváří, ale spíše ji přibližuje k moderní informační době. Dalším důležitým faktorem, který rozvoj OA podpořil, byl sociální aspekt vědeckého publikování. Ten zdůrazňuje, že většina vědeckého zkoumání je hrazeno z veřejných zdrojů, a proto by věda (alespoň ta veřejná) měla být dostupná pro kohokoliv. Třetím důležitým faktorem je stránka ekonomická, kdy především knihovnickou komunitou je upozorňováno na vysokou míru nárůstu cen publikací vědeckého charakter, jež začíná být neudržitelná. Zajímavý článek k tématice je možné nalézt na tomto odkazu: http://www.nature.com/polopoly_fs/1.12676!/menu/main/topColumns/topLeftColumn/pdf/495426a.pdf

Nahoru


3. Jaké jsou výhody Open Access?

  • zjednodušení přístupu k vědeckým článkům
  • vyšší pravděpodobnost čtenosti
  • vyšší pravděpodobnost citovanosti
  • rychlejší sdílení informací
  • prevence plagiátorství
  • snižování výdajů na nákup odborných zdrojů
  • snadnější manipulace s vlastními publikacemi
  • dlouhodobé uchování děl v repozitářích

Nahoru


4. Jak vám může být VUT nápomocno v oblasti Open Access? (pro autory)

Podpisem Berlínské deklarace se Vysoké učení technické v Brně (dále jen VUT) v roce 2013 veřejně přihlásilo k hnutí OA. V souvislosti s tím došlo také k vydání Deklarace institucionální politiky Open Access na VUT v Brně (jako Rozhodnutí rektora č.21/2014). 

Koordinaci aktivit spojených s OA má na starosti Ústřední knihovna VUT v Brně (dále jen ÚK), která rozvíjí podpůrné mechanismy a spolupracuje s dalšími útvary univerzity. Mezi hlavní činnosti ÚK pro OA komunitu na VUT patří: 

1) Správa Fondu OA, kde je možné získat finanční podporu pro své publikace ve Zlaté cestě OA. Více informací zde: https://www.vutbr.cz/uk/openaccess/dotace

2) Správa Digitální knihovny VUT, kde je možné publikovat svůj článek Zelenou cestou OA. Více informací zde: https://www.vutbr.cz/uk/digitalni-knihovna/jak-zverejnit-clanek

3) Správa Portálu Open Access, kde je možné získat podrobnější obecné informace k OA. Více informací zde: https://www.vutbr.cz/openaccess

V případě jakýchkoliv dotazů můžete pracovníky ÚK kontaktovat pomocí kontaktního formuláře dostupného zde: http://formulare.lib.vutbr.cz/dotazy/open-access/

Nahoru


5. Kde se zeptat, když bych chtěl publikovat svůj článek v Digitální knihovně VUT?

Informace o tom jak postupovat v případě publikování Vašeho článku v Digitální knihovně VUT lze nalézt na Portálu knihoven v sekci Digitální knihovna: Jak zveřejnit článek v Digitální knihovně VUT (http://www.vutbr.cz/uk/digitalni-knihovna/jak-zverejnit-clanek).

V případě jakýchkoliv dotazů, nás prosím neváhejte kontaktovat pomocí kontaktního formuláře na portálu Open Access na VUT (www.vutbr.cz/openaccess)

Nahoru


6. Jak mohu publikovat článek v Open Access časopise?

Publikační proces v časopise s otevřeným přístupem je totožný s publikačním procesem v klasickém časopise. Autor zašle článek k recenznímu řízení, editoři článek zhodnotí a následně doporučí či nedoporučí k publikování. 

Jelikož jsou publikované články u Open Access časopisů bezplatně dostupné na internetu, náklady na provoz nakladatelství je proto nutné hledat jinde. U některých institucionálních OA časopisů jsou tyto náklady hrazeny z rozpočtu dané instituce nebo jiných zdrojů, jiné časopisy požadují po autorech úhradu publikačního poplatku. 

Na úhradu poplatku můžete získat finance z různých grantů a projektů v rámci, kterých článek publikujete. Na VUT máte navíc možnost získat dotace. Informace k dotacím získáte na stránkách: https://www.vutbr.cz/uk/openaccess/dotace

Seznam Open Access časopisů hodnocených dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platné pro roky 2013 až 2015) najdete na adrese: https://1drv.ms/x/s!Ajp21x-pS21Wgl6H5hjiUReodzYo

Další Open Access časopisy můžete hledat v databázi Directory od Open Access Journals - http://doaj.org/

Nahoru


7. Kdo mi zodpoví otázky ohledně Open Access? Na koho se mohu obrátit?

Základní informace o OA na VUT je možné nalézt na portále Open Access dostupném zde: www.vutbr.cz/openaccess. Na portálu je dále možné se obrátit pomocí kontaktního formuláře přímo na pracovníky ÚK. Útvar zodpovědný za rozvoj myšlenek OA na VUT je Ústřední knihovna VUT v Brně se sídlem na Rektorátu univerzity. Pomocí kontaktního formuláře je možné si domluvit i osobní schůzku.

Prosím neváhejte nás kontaktovat s jakýmkoliv dotazem, připomínkou nebo návrhem na zlepšení. OA je novinkou ve světě akademického publikování a jeho implementace je neustále v procesu.

Nahoru


8. Kdo je zodpovědný za správu Digitální knihovny VUT?

Digitální knihovnu VUT, institucionální repozitář shromažďující mimo jiné publikační činnost pracovníků univerzity, spravuje Ústřední knihovna VUT ve spolupráci s Centrem výpočetních a informačních služeb (CVIS).

Více informace najdete na stránkách Portálu knihoven www.vutbr.cz/uk/digitalni-knihovna. V případě dotazu využijte kontaktní formulář na adrese http://formulare.lib.vutbr.cz/dotazy/digitalni-knihovna/

Nahoru


9. Kdo je zodpovědný za správu fondu na podporu publikování v režimu Zlaté cesty Open Access (Gold Open Access)?

Správu Fondu na podporu publikování v režimu Open Access je pověřen zaměstnanec Ústřední knihovny Jan Skůpa, na kterého se můžete obracet s veškerými dotazy či nejasnostmi. Využít také můžete kontaktního formuláře na adrese http://formulare.lib.vutbr.cz/dotazy/open-access

Nahoru


10. Kam mohu nahrávat smlouvy s vydavateli ohledně mého článku?

Archivace smluv s vydavateli a jejich uložení vložení do aplikace Apollo velmi usnadňuje případnou kontrolu, zda Váš článek může být zveřejněn v Digitální knihovně VUT.

Nejjednodušší je „nahrát" danou smlouvu (nejlépe v pdf) jako další soubor společně se souborem obsahující Vaše autorské dílo (článek, příspěvek do sborníku,…) do systému Apollo v sekci VaV výsledky -> Nová publikace.

Více se dozvíte na str. 38 publikace Open Access na VUT v Brně.

V případě problémů, nás prosím neváhejte kontaktovat pomocí kontaktního formuláře na portálu Open Access na VUT (www.vutbr.cz/openaccess)

Nahoru


11. Mohu v digitální knihovně publikovat i jiná než zaměstnanecká díla VUT?

Ano, jestli je dílo „dílem zaměstnaneckým" nebo ne, nerozhoduje o tom, zda je ho možné do Digitální knihovny VUT vložit. To co rozhoduje je druh díla. Aktuálně je možné do digitální knihovny vložit pouze tyto typy děl:

  1. díla určená pro publikaci v odborných časopisech (typ J z hodnocení RIV)
  2. díla určená pro publikaci ve sbornících z konference (typ D z hodnocení RIV)

Do budoucna je ale počítáno s dalším rozšířením těchto možností. Pracovníci Ústřední knihovny VUT v rámci rozvoje institucionálního repozitáře průběžně vyhodnocují situaci na poli otevřeného publikování a ve vhodný čas budou usilovat o rozšíření typu děl uložitelných v Digitální knihovně VUT.

Dále je nutné zmínit, že se v Digitální knihovně VUT vyskytují ještě vysokoškolské kvalifikační práce (VŠKP), kterou jsou ovšem vkládány a zveřejnovány na základě § 47b zákona č. 111/1198 Sb., o vysokých školách.

Nahoru


12. Jak mohu zjistit, zda vydavatelství, kde jsem se rozhodl publikovat, dovoluje uložení článku následně do Digitální knihovny VUT?

Tou nejčistší a právně správnou formou je analýza vámi uzavřené smlouvy s vydavatelem, kde by měla být tato skutečnost zmíněna. Pokud tomu tak není, smlouva může ještě odkazovat na všeobecné obchodní podmínky vydavatele, kde by tato oblast měla být případně zmíněna. Pokud nenaleznete potřebnou informaci ani na jednom z těchto míst, vydavatel pravděpodobně tuto možnost nedovoluje. Nic ovšem nebrání tomu, abyste vydavatele oslovili s otázkou ohledně možností vložení díla do institucionálního repozitáře. Ideální čas na tento dotaz je ovšem dříve než je smlouva podepsána, jelikož poté již vše záleží pouze na vůli vydavatele.

Prakticky lze postupovat také takto:

  1. Ověřit politiku vydavatele v právně nezávazné databázi SHERPA/RoMEO (http://www.sherpa.ac.uk/romeo/)
  2. Následně pro právní jistotu dohledat tuto informaci ve smlouvě či všeobecných podmínkách vydavatele („již víte, co máte hledat“)

Pokud budete mít jakékoliv dotazy k tomuto postupu, neváhejte prosím kontaktovat pracovníky Ústřední knihovny pomocí kontaktního formuláře na Portálu Open Access (http://www.vutbr.cz/openaccess). 

Nahoru


13. Je moje dílo zaměstnaneckých dílem?

Určit zda autorem-zaměstnancem vytvořené dílo je dílem zaměstnaneckým záleží na právním posouzení daného konkrétního díla a především jeho spojitosti s pracovní smlouvou sjednanou mezi zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem.

Autorský zákon (Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony) ve svém § 58 odst. 1 praví:

"Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části."

Obecně tak lze doporučit použití především osobního úsudku autora, který si je většinou vědom, zda dílo vytváří pro sebe nebo pro splnění svých pracovních povinností.  V případě nejasností je poté nejjednodušší kontaktovat administrativu příslušného ústavu, kde autor pracuje a poradit se o konkrétním případu. 

Příklad: Autor je učitel a v jeho pracovní smlouvě je uvedeno, že by měl vytvořit i učební pomůcky na podporu výuky. Pokud tak autor učiní, dílo je dílem zaměstnaneckým, protože sloužilo k naplnění autorových pracovněprávních povinností.

Naopak dílo, které sice úzce souvisí s autorovou prací, ale autor takové dílo nemá povinnost v rámci svých pracovněprávních povinností vytvořit, zaměstnaneckým dílem není. Toto ovšem předpokládá, že autor dílo nevytvořil například v pracovní době nebo nepoužil přístroje zaměstnavatele. V takových případech sice dílo stále není dílem zaměstnaneckým, ale zaměstnavatel má právo po zaměstnanci požadovat úhradu nákladu, které mu vznikly.

Vždy je ovšem nutno posoudit konkrétní případ samostatně.

Nahoru


14. Jestli je moje dílo dílem zaměstnaneckých, vztahují se na něho práva a povinnosti vyplývající ze směrnice 5/2012?

Ano, zaměstnanec VUT v Brně má povinnost se při výkonu pracovní činnosti řídit vnitřními normami VUT v Brně, což vyplývá z jeho pracovní smlouvy. Z daného důvodu i zaměstnanecké dílo, které bylo vytvořeno pro splnění zaměstnancových pracovněprávních povinností, podléhá vnitřním normám VUT v Brně.

Nahoru


15. V rámci projektu mám podmínku publikování článku v režimu OA, mohu pro tyto účely využít Digitální knihovnu VUT? Mohou projektová pravidla ovlivnit způsob publikování článku?

Ano, některé projekty přímo požadují publikovat články v režimu OA. Týká se to třeba některých evropských projektů - v rámci 7. rámcového programu nebo nově v programu Horizont 2020.

Takovou podmínku je možné splnit zpravidla dvěma způsoby. Tím prvním je článek publikovat přímo v některém z Open Access časopisů (tzv. Zlatá cesta OA). Druhou možností je poté tzv. Zelená cesta OA, která umožňuje uložit klasicky publikovaný článek v některém z institucionálních nebo oborových repozitářů. Institucionálním repozitář pro naplnění Zelené cesty OA pro VUT byla zvolena Digitální knihovnu VUT. Definice Zlaté a Zelené cesty OA je možné nalézt na Portálu Open Access (www.vutbr.cz/openaccess) nebo v publikaci Open Access na VUT v Brně.

Více informací, jak postupovat při vložení článku do Digitální knihovny naleznete zde: https://www.vutbr.cz/uk/digitalni-knihovna/jak-zverejnit.

Nahoru


16. Co jsou to licence Creative Commons?

Licence Creative Commons (dále jen licence CC) jsou soubor veřejných licencí, které přinášejí nové možnosti v oblasti publikování autorských děl. Licence CC fungují na jednoduchém principu: autor jejich prostřednictvím nabízí neurčitému počtu potenciálních uživatelů licenční smlouvu, na základě které jim poskytuje některá svá práva k dílu a jiná si vyhrazuje. Licence CC nejsou popřením klasického pojetí autorského práva, jsou jeho nadstavbou a jako takové vycházejí z občanského zákoníku (§ 2358 – 2389 Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

Obliba licencí CC vychází především z jejich mezinárodní srozumitelnosti, která se nyní ještě zvyšuje s příchodem nové verze 4.0. Licenční podmínky (neboli práva a povinnosti uživatele k dílu) jsou graficky vyjádřeny pomocí jednoduchých piktogramů. [zdroj]

Více o veřejných licencích a co „veřejné licence“ doopravdy představují z pohledu práva, se můžete dozvědět v příručce: „Veřejné licence v České republice“ od autorů z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, kteří se tématem podrobněji zabývají v rámci svého projektu FLIP (Free License Integration Project). Blíže viz http://flip.law.muni.cz.

Dalším zdrojem inspirace může být internetová prezentace organizace Creative Commons v české (http://www.creativecommons.cz) nebo originální anglické (http://creativecommons.org) verzi.

Nahoru


17. O co bude dále VUT tímto směrem usilovat?

VUT se podpisem Berlínské deklarace a vydáním Deklarace institucionální politiky Open Access na VUT v Brně zavázalo k soustavné podpoře a propagaci principů OA nejen na akademické půdě ale i mimo ni. Snaha univerzity je podporovat obě cesty hnutí OA; a to zelenou: provozováním Digitální knihovny VUT a zlatou: fungováním fondů na podporu publikování v Open Access časopisech. Do budoucnosti bychom se chtěli zaměřit i na podporu oblasti Open data a soustavnou propagaci již vzniklých podpůrných prostředků.

Nahoru


18. Kde se mohu dozvědět něco více o projektu Open Aire?

Projekt OpenAIRE a OpenAIREplus jsou projekty financovány Evropskou komisí v 7. rámcové programu. OpenAIRE byl ukončen v roce 2012 a OpenAIREplus bude ukončen na konci roku 2014. 

Jejich hlavní cíle jsou:

  1. poskytnout vědcům infrastrukturu pro zpřístupnění výsledků výzkumu v režimu otevřeného přístupu
  2. podpořit ustavení politik otevřeného přístupu na evropské, národní ale i institucionální úrovni 
  3. zajistit statistiky o využívaní zpřístupněných publikací
  4. propojit publikace s informacemi o projektech, výzkumech, s datovými výstupy a informacemi o jednotlivých výzkumnících

Výsledky projektů se promítly do nastavení OA politiky v rámcovém programu Horizont 2020.

Více informací k OpenAIRE a OpenAIREplus najdete na stránkách: https://www.openaire.eu/

Nahoru


19. Které české univerzity podporují OA?

Berlínskou deklaraci podepsaly tyto univerzity:

  1. Masarykova univerzita (2010)
  2. Vysoká škola ekonomická v Praze (2012)
  3. Univerzita Karlova v Praze (2013)
  4. Vysoké učení technické v Brně (2013)

Repozitář provozují tyto univerzity:

  1. České vysoké učení technické v Praze
  2. Knihovna Akademie věd ČR
  3. Masarykova univerzita
  4. Univerzita Karlova
  5. Univerzita Pardubice
  6. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
  7. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
  8. Vysoká škola ekonomická v Praze
  9. Vysoké učení technické v Brně
  10. Západočeská univerzita v Plzni

Na podpoře OA se dále podílí (např. akcemi v rámci tzv. Open Access Week):

  1. Česká zemědělská univerzita v Praze
  2. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
  3. Mendelova univerzita v Brně
  4. Ostravská univerzita v Ostravě 
  5. Technická univerzita v Liberci

Nahoru


20. Jak funguje Digitální knihovna VUT?

Digitální knihovna VUT je institucionální repozitář, který slouží k ukládání autorských děl vytvořených na VUT v Brně.

V současnosti se jedná především o vysokoškolské kvalifikační práce, články z časopisů publikovaných na VUT v Brně, publikační činnost akademických časopisů.

Digitální knihovna VUT technicky funguje na systému DSpace, který je volně dostupný jako open source, na jeho provozu se podílí Ústřední knihovna a CVIS.

Vysokoškolské kvalifikační práce (VŠKP) jsou do systému nahrávány automaticky ze školního informačního systému (VUT Apollo).

Pro nahrání článku nebo příspěvku ve sborníku do Digitální knihovny VUT musí autor uložit plný text do systému VUT Apollo a požádat o zveřejnění, ke kterému dojde po zkontrolování zástupcem knihovny.

Podrobnější informace lze nalézt Více informace najdete na stránkách Portálu knihoven www.vutbr.cz/uk/digitalni-knihovna nebo v publikaci Open Access na VUT v Brně

Nahoru


18.11.2017 20:15:40
php 0.20s, sql 0.13s
shreck3, cdbx1