Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Magisterský navazující studijní program
Prezenční studium
akademický rok 2017/2018
Studijní obor Mikroelektronika (MEL) magisterského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika (EEKR) na FEKT VUT v Brně je zaměřen na výchovu inženýra - mikroelektronika se širokým základem v oblasti teorie, návrhu a technologie integrovaných obvodů, elektronických systémů a přístrojů pro využití v nejrůznějších oblastech elektroniky a elektrotechniky. Student se může zaměřit zejména na návrh a počítačovou simulaci integrovaných obvodů, návrh elektronických systémů a aplikací mikroelektronických obvodů pro přístrojovou techniku, na technologii integrovaných obvodů, technologii elektronických systémů, návrh a výrobu plošných spojů, technologii povrchové montáže, testovací a měřicí techniku. Student získává i související poznatky z informačních a komunikačních technologií. Absolventi tohoto oboru magisterského studia se uplatní zejména v oblastech návrhu, vývoje a výroby elektronických a elektrotechnických přístrojů, zařízení a systémů, zakázkových integrovaných obvodů a polovodičových součástek, systémů na deskách s plošnými spoji s povrchovou montáží. Cílem oboru je rovněž příprava absolventů schopných samostatně řešit náročné technické úkoly v obchodní a servisní činnosti u uživatelů nejrůznějších elektronických zařízení. Odbornou výuku v oboru MEL zajišťuje především Ústav mikroelektroniky (UMEL) FEKT VUT v Brně.Obor MEL magisterského studijního programu lze začít studovat až po absolvování bakalářského studijního programu a s úspěšně vykonanou státní bakalářskou zkouškou, a to nejlépe ve studijním programu zaměřeném na elektrotechniku nebo informatiku.
Absolvent má detailní znalosti v oblasti návrhu a technologie integrovaných obvodů, elektronických systémů a přístrojů pro využití v nejrůznějších oblastech elektroniky a elektrotechniky, znalosti z analogových a digitálních signálů, materiálů a výrobních procesů, a to zejména s orientací na mikroelektroniku a aplikace elektronických obvodů a systémů. Úžeji se student kvalifikuje: na návrh a počítačovou simulaci integrovaných obvodů, návrh elektronických systémů a aplikací mikroelektronických obvodů pro přístrojovou techniku, na technologii integrovaných obvodů, technologii elektronických systémů, návrh a výrobu plošných spojů, technologii povrchové montáže, testovací a měřicí techniku, ekonomiku a organizaci výroby, volitelně i na poznatky z informačních a komunikačních technologií. Absolvent je kvalifikován v problematice návrhu, simulace, technologie, výroby a aplikací integrovaných obvodů, v problematice návrhu, technologie a aplikací elektrických zařízení, přístrojové, testovací a měřicí techniky, analogového a digitálního zpracování signálu. Díky dostatečně širokému základu aplikačně zaměřeného oborového studia je přitom zajištěna vysoká adaptabilita absolventa na všechny konkrétní požadavky jeho budoucí profesionální praxe, a to i v jiných oblastech elektroniky a elektrotechniky. Absolventi oboru naleznou své uplatnění jako specialisté - mikroelektronici a technologové v nejrůznějších oblastech návrhu a výroby integrovaných obvodů a elektrických zařízení, v oblasti konstrukce, provozu, servisu a údržby náročných elektronických a elektrických zařízení, přístrojů a systémů, příp. v dalších oblastech. Ve všech těchto oblastech jsou rovněž schopni vykonávat vyšší technicko-řídicí a manažerské funkce.
Za obsahovou náplň a organizační zajištění studia každého oboru studijního programu odpovídá oborová rada, složená z významných akademických pracovníků ústavů fakulty a odborníků z praxe působících na tomto oboru. Pro uvedený obor je současné složení oborové rady následující:
doc. Ing. Lukáš Fujcik, Ph.D. - předsedadoc. Ing. Jiří Háze, Ph.D. - člen interníprof. Ing. Jaroslav Boušek, CSc. - člen internídoc. Ing. Jana Drbohlavová, Ph.D. - člen interníprof. Ing. Stanislav Hanus, CSc. - člen internídoc. Ing. Pavel Šteffan, Ph.D. - člen interní
Studijní předměty jsou na oboru „Mikroelektronika“ hodnoceny tzv. kredity. Kredit vyjadřuje přibližnou týdenní hodinovou zátěž studenta při studiu daného předmětu. Kredity za daný předmět student získá až po jeho předepsaném zakončení, tj. po udělení zápočtu, klasifikovaného zápočtu nebo vykonáním zkoušky za podmínek daných Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně, příslušnými Směrnicemi děkana FEKT VUT v Brně a Vyhláškou k danému předmětu. V navazujícím dvouletém magisterském studijním programu EEKR na FEKT VUT v Brně musí student získat minimálně 120 kreditů. V jednotlivých skupinách studijních předmětů je přitom na oboru M-MEL nutno získat: – v povinných předmětech (včetně semestrálního projektu) 36 kreditů – za vypracování, odevzdání, přijetí a obhájení diplomové práce 30 kreditů – ve volitelných oborových předmětech minimálně 29 kreditů – ve volitelných předmětech teoretické nadstavby minimálně 10 kreditů – ve volitelných mimooborových předmětech minimálně 5 kreditů – ve volitelných všeobecně vzdělávacích předmětech minimálně 10 kreditů při celkovém počtu minimálně 120 kreditů. Nezískání minimálního počtu kreditů v jedné skupině předmětů nelze kompenzovat překročením počtu kreditů získaných v jiné skupině předmětů. Povinné předměty oboru M-MEL absolvuje student v semestrech a ročnících tak, jak jsou uvedeny ve studijních plánech v této příručce. Diplomová práce navazuje na semestrální projekt, a proto k jejímu řešení lze přistoupit až po úspěšném obhájení semestrálního projektu. Nezakončí-li student úspěšně povinný předmět předepsaným způsobem, musí si jej zapsat znovu hned v následujícím roce svého studia. Volitelné oborové předměty jsou oborově zaměřené odborné předměty, které profilují studenta do užších oblastí jeho zájmů. Tyto předměty si pro daný akademický rok volí student sám z aktuální nabídky oboru M-MEL při respektování pravidel pro jejich výběr uvedených ve studijních plánech v této příručce (zejména povinný zápis alespoň minimálního požadovaného počtu těchto předmětů z každé vymezené nabídkové skupiny). Při výběru volitelných oborových předmětů se student řídí svými odbornými zájmy s ohledem na odbornou oblast oboru M-MEL, na kterou se chce blíže zaměřit. Přitom může vycházet z obsahových charakteristik volitelných předmětů oboru M-MEL, případně se může obrátit na studijního poradce ústavu mikroelektroniky, který mu poradí při sestavování jeho konkrétních studijních plánů. Tímto studijním poradcem je Ing. Edita Hejátková, UMEL, Technická 3058/10, místnost N6.26, hejatka@feec.vutbr.cz. Volitelné oborové předměty v jednotlivých semestrech si student musí volit tak, aby na konci svého magisterského studia dosáhl předepsaný (nebo vyšší) počet kreditů v předepsané skladbě. Volitelné mimooborové předměty jsou odborné předměty vybrané z nabídek jiných magisterských studijních oborů FEKT. Jejich úkolem je rozšířit znalosti studentů i do jiných odborných oblastí než těch, které tvoří náplň studovaného oboru. Tyto předměty si student volí tak, aby do konce studia z nich získal alespoň minimální požadovaný počet kreditů, a to z jejich vymezené nabídky ve studijních plánech (při respektování uvedených pravidel). Pro vhodný výběr volitelných mimooborových předmětů platí stejné zásady jako u volitelných oborových předmětů, včetně možnosti využít i zde služeb oborového studijního poradce. Volitelné mimooborové předměty zajišťují vybrané ústavy z ostatních oborů magisterského studia FEKT. Jejich výuka se uskutečňuje společně se studenty těchto oborů. Volitelné předměty teoretické nadstavby jsou předměty z oblasti vyšší matematiky a fyziky, jimiž si student dále prohlubuje své teoretické vysokoškolské znalosti těchto základních disciplín. Tyto předměty si student volí sám z nabídky uvedené ve studijních plánech. Do konce studia musí student absolvovat minimálně 2 předměty této kategorie, tj. musí získat minimálně 10 kreditů. ALESPOŇ JEDEN PŘEDMĚT MUSÍ BÝT MATEMATICKÝ (zajišťovaný Ústavem matematiky FEKT VUT). Většina předmětů teoretické nadstavby je společná pro všechny magisterské studijní obory fakulty. Volitelné všeobecně vzdělávací (VVV) předměty rozšiřují všeobecné znalosti studentů. V nabídce VVV předmětů jsou vytvořeny dvě tematické skupiny: * skupina 91 obsahuje předmět Angličtina pro život (English for Life) MEFE. Předmět má 4 kredity, je celoroční (dvousemestrální) a je zakončen zápočtem a zkouškou. Výuku zajišťuje UJAZ. * skupina 92 obsahuje: - 7 předmětů ekonomického, právního a ekologického charakteru s 2 až 5 kredity, zakončené zápočtem nebo zkouškou. Výuku zajišťují UJAZ a UMEL. - 8 předmětů odborné angličtiny ze všech oborů magisterského studia. Každý předmět má 3 kredity, výuka 1 semestr, zakončení klasifikovaným zápočtem. Výuku zajišťují finální ústavy FEKT. - 5 předmětů CISCO akademie XCA1 až XCA5. Každý předmět má 3 kredity, výuka 1 semestr. Výuku zajišťuje UTKO. Student si musí vybrat a absolvovat ze skupiny 91 jeden předmět, ze skupiny 92 minimálně dva předměty, aby splnil požadavek minimálně 10 kreditů za VVV předměty. Z nabídky ostatních VVV předmětů si student může zapsat i další předměty, avšak jejich absolvování není vyžadováno pro úspěšné absolvování studovaného oboru. Tyto úspěšně absolvované předměty však mohou být uvedeny v Diploma Supplement Label. Mezi tyto předměty je zařazen i předmět Tělesná výchova (XTEL), který student může, ale nemusí absolvovat. Jeho kreditová hodnota je nula. Pokud student úspěšně neabsolvuje zvolený a zapsaný volitelný oborový, mimooborový, všeobecně vzdělávací předmět či předmět teoretické nadstavby, může, ale nemusí si jej v dalším akademickém roce zapsat znovu. Místo něj lze zvolit jiný volitelný, všeobecně vzdělávací či teoretický předmět. Jakýkoliv volitelný předmět může student absolvovat kdykoliv během studia, avšak pouze v semestru uvedeném ve studijním plánu. Vhodným výběrem volitelných předmětů na oboru se může student magisterského studia úžeji orientovat na odbornou oblast svého zájmu. V navazujícím magisterském studijním programu EEKR-M si nelze zapsat předmět, který již byl absolvován v předchozím bakalářském studiu EEKR-B na FEKT VUT v Brně (například předměty se zkratkou začínající písmenem X). Výjimkou je pouze předmět XTEL.
Nejlepší absolventi magisterského studijního programu mohou (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím doktorském studiu na libovolné vysoké škole v České republice. Na FEKT VUT v Brně lze pokračovat ve čtyřletém doktorském studijním programu "Elektrotechnika a komunikační technologie" (EKT), v prezenční (EKT-PP) nebo kombinované (EKT-PK) formě studia. V programu EKT jsou následující obory doktorského studia: o Biomedicínská elektronika a biokybernetika (BEB)o Elektronika a sdělovací technika (EST)o Fyzikální elektronika a nanotechnologie (FEN)o Kybernetika, automatizace a měření (KAM)o Mikroelektronika a technologie (MET)o Matematika v elektroinženýrství (MVE)o Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika (SEE)o Teleinformatika (TLI)o Teoretická elektrotechnika (TEE)
Obsahem oborové praxe je praktická činnost studenta, při které aplikuje teoretické poznatky získané během dosavadního studia. Praktická činnost může mít charakter vývojových, návrhářských nebo servisních prací. Oborová praxe je v rozsahu dvou týdnů. Příklady firem pro praxi: AMI Semiconductor Czech, Brno - počítačový návrh a simulace IO, speciální měření a testování obvodů ASIC Celestica, Ráječko - práce na výrobní lince, provozní technické práce, vývoj, návrh a výroba desek plošných spojů Czech Design Center, Rožnov pod Radhoštěm - počítačový návrh a simulace IO, speciální měření a testování vzorků IO ABB EJF, a.s. Brno - spínací přístroje kombinované s moderní mikroprocesorovou a senzorovou technologií pro řízení rozvodu a distribuce elektrické energieFoxconn CZ, s.r.o. Pardubice - výroba desek plošných spojů - provoz, údržba, seřizování výrobních linek, testování a opravy Honeywell, Brno - práce na výrobní lince, provozní technické práce, vývoj HW a SW pro embedded aplikace, simulační programyMicrosoft, IBM - programátorské práce, testování SWON Semiconductor, Rožnov pod Radhoštěm - testování součástek, programování výrobních automatů, simulace obvodů ve vývoji, Tyco Electronics Czech, s.r.o. Kuřim - konstrukce a výroba konektorů a kabeláže pro automobilový průmyslT-Mobile, Eurotel, Vodafone - servisní a provozní práce, měření, testování elektronických obvodů.Za praxi je možno uznat i studijní pobyt na zahraniční univerzitě realizovaný v rámci výměnných studijních programů.
Státní závěrečná zkouška začíná obhajobou diplomové práce, po které následuje ústní zkouška. Náplň ústní zkoušky stanoví oborová rada tak, aby obsahovala vybrané tématické oblasti povinných a volitelných předmětů.Na oboru M-MEL je ústní zkouška tvořena dvěma tématickými oblastmi: - "Elektronické součástky a systémy", která sdružuje vybraná témata povinných odborných předmětů oboru M-MEL,- "Aplikovaná mikroelektronika", která je tvořena vybranými tématy z volitelných předmětů oboru M-MEL. Student si volitelné předměty, které během studia absolvoval, vybírá sám.Všechny části státní závěrečné zkoušky se konají ve stejném termínu. Ke státní závěrečné zkoušce může přistoupit student, který převzal zadání diplomové práce a odevzdal ji v řádném termínu vedeném v časovém plánu akademického roku a který získal potřebný počet kreditů v předepsané skladbě nutný pro uzavření magisterského studia. Termíny a způsob zveřejnění témat výběru diplomových prací stanoví oborová rada studijního oboru M-MEL. Organizace a průběh státní závěrečné zkoušky jsou dány doplňující směrnicí děkana ke státním závěrečným zkouškám a příslušnými pokyny oborové rady M-MEL.