Detail předmětu

Akustika hudebních nástrojů a lidského hlasu

FEKT-BPC-ANHAk. rok: 2018/2019

Předmět se zabývá anatomií nástrojů podle Kurfüstova členění, vyzařováním nástrojů jednotlivě i v typických sekcích, z jakých pozic jak který nástroj zní, jak jej snímat, studiem pěti základních tvarů akustické i elektronické/virtuální vlny, rejstříky nástrojů z hlediska sytosti (tónové složky – shorky i šumové složky) spektra a jejich hlasitosti, mícháním barev akustických s umělými, maskováním a kategoriemi dynamického průběhu tónu. Dále jsou v předmětu charakterizovány typy sálů z hlediska akustiky, nejčastější typy komorních souborů, různá rozestavění symfonického orchestru (evropský, americký ad.), nejčastější typy sborových vokálních těles a nejčastější sestavy jiných žánrů (rock, jazz band, country). V předmětu se trénuje praktické mixování nástrojů různých hudebních seskupení a práce s efekty při mixování

Zajišťuje ústav

Výsledky učení předmětu

Absolvent předmětu je schopen:
Absolvent předmětu je schopen:
- popsat úlohu excitátoru, oscilátoru, rezonátoru, radiátoru
-definovat, co je v případě jednotlivých klávesových, strunných, dechových nástrojů i zpěváků excitátorem, oscilátorem, rezonátorem a radiátorem
- u neznámých, např. exotických nástrojů odhadnout, které části nástroje plní funkci excitátoru, oscilátoru, rezonátoru, radiátoru, zhodnotit, jak nástroj vyzařuje a jak jej nejlépe sejmout
- vysvětlit, jak vyzařují známé akustické nástroje, předvést, jak by je snímal a vysvětlit, proč je to tímhle způsobem žádoucí
- dle zadání (aranžéra, skladatele) se rozhodnout pro co nejlepší způsob sejmutí vybraných nástrojů
- vysvětlit, jak na ušní bubínek působí sinus, trojúhelník a čtverec, pila, puls i šum, jaké spektrum vyšších harmonických a šumových složek generují
- které akustické nástroje produkují v rámci svých rejstříků a různých dynamických rovin témbry blížící se sinusu, trojúhelníku a čtverci, pile, pulsu či šumu
- předvídat, jak půjdou rozdílně syté signály spojovat/mixovat, kdy se budou krýt a kdy naopak doplňovat
- popsat dynamickou obálku ADSR
- zhodnotit, jakou dynamickou obálku generují jednotlivé akustické nástroje, kdy dochází k souladu a kdy ke kolizi, jak tomu v rámci mixování pomoci
- zorganizovat stereo sestavení nástrojů tak, aby vznikaly požadované mixtury, barevné valéry
- vysvětlit, které roviny v rámci sterea zná a jaké plní funkce
- vysvětlit, jak posluchač vnímá signál umístěný na střed sterea, jak na periferii, zhodnotit, kdy dochází k maskování, kdy vzniká mixtura a kdy už blend/splynulina
- dle žánrového zadání zvolit žádoucí efekty a vhodné rozmístění nástrojů v mixu, dokázat mít při mixování vlastní rukopis a obhájit jej
- vysvětlit, jak bude soubor znít na různých typech jeviště s různým hledištěm (dle dozvuků sálu a frekvenčních charakteristiky místnosti ad.)
- zvolit pro daný sál vhodné rozmístění nástrojů s vhodným dozvučením nástrojů.

Prerekvizity

Jsou požadovány znalosti hudební akustiky, instrumentace, teorie signálu a Fourierovy transformace. Práce v laboratoři je podmíněna platnou kvalifikací „pracovníka poučeného“ dle Vyhl. 50/1978 Sb., kterou musí studenti získat před zahájením výuky. Informace k této kvalifikaci jsou uvedeny ve Směrnici děkana Seznámení studentů s bezpečnostními předpisy.

Doporučená nebo povinná literatura

Blatter, A. : Instrumentation and Orchestration, Wadsworth Pub Co, 1997
Burhauser, J., Špedla, A.: Akustické základy orchestrace, Praha 1967
Cook, P. R. : Music, Cognition and Computerized Sound, An Introduction to Psychoacustics
Forró D.: Musitronika, elektroakustické hudební nástroje. II. Analogové a analogově-digitální syntetizéry, JAMU, Brno 2001
Forró D.: Musitronika, elektroakustické hudební nástroje. IV. Samplery, JAMU, Brno 2001
Janoušek I.: ABC akustiky pro hudební praxi, Editio Supraphon, Praha 1979
Jež, R, Jirásek, O, Mikoška, L: Zoufalý aranžér, dvouroční seriál v časopise Muzikus 02/09-03/10
Jirásek O.: Kytara a počítač, Computer Press, Brno 2005
Kennan, K., Granthan, D. : The Technique of Orchestration, Prentice Hall, 1996
Krotil Z: Aranžování pro moderní taneční orchestr, Státní hudební nakladatelství, Praha 1963

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.
- Přednášky mající charakter výkladu základních principů, metodologie, problémů a jejich vzorových řešení, případovými studiemi, jsou obohaceny poslechem nahrávek, živými vystoupeními hudebníků s vizuálním měřením signálů.
- Cvičení podporují praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách formou praktické práce za aktivní účasti studentů – studenti se budou učit nástroje snímat různými typy mikrofonů z různých pozic, budou se učit rovněž nástroje obohacovat efekty a spojovat je - mixovat.
Účast na přednáškách je doporučená, účast na cvičeních je kontrolovaná.

Způsob a kritéria hodnocení

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Zápočet je udělen za vytvoření ¨3 stereofonních nahrávek žánrově odlišných kompozic, dále za absolvování závěrečného testu

Jazyk výuky

čeština

Osnovy výuky

1. Shrnutí učiva z předmětu Základy hudební akustiky, Kurfüstovo členění hudebních nástrojů
2. Excitátor, oscilátor, rezonátor, radiátor –jejich funkce u hudebních nástrojů
3. Vyzařování nástrojů v horizontální a vertikální rovině
4. Klávesové nástroje s kladívky, trnem, píšťalami – co plní funkci excitátoru, oscilátoru, rezonátoru i radiátoru, jaké je typické spektrum a průběh tónu, strunné nástroje smyčcové a drnkací – co plní funkci excitátoru, oscilátoru, rezonátoru i radiátoru, jaké je typické spektrum a průběh tónu.
5. Dřevěné dechové nástroje s hranou, jednoplátkem, dvouplátkem , co plní funkci excitátoru, oscilátoru, rezonátoru i radiátoru, jaké je typické spektrum a průběh tónu, žesťové nástroje s kónickým a miskovitým nátrubkem, co plní funkci excitátoru, oscilátoru, rezonátoru i radiátoru, jaké je typické spektrum a průběh tónu
6.Sólový zpěv – mluvidla, kategorie hlásek a jejich podobnost s barvami nástrojů, rezonátory v těle a jejich ovlivňování barvy..
7.Snímání jednotlivých nástrojů různými typy mikrofonů dle jejich výškové a směrové charakteristiky .
8. Základní signály dle tvaru vlny – sinus, trojúhelník a čtverec, pila, puls, šum, jejich typické spektrum co do zastoupení a rozložení vyšších harmonických tónů, témbr široký a průrazný, témbr úzký a hebký
9. Které akustické nástroje svou barvou inklinují k sinusu, trojúhelníku a čtverci, k pile, pulsu či šumu
10.Míchání jednotlivých barev, maskování, termíny mixture (smíšenina) a blend (splynulina), akustické nástroje dle obálky ADSR.
11. Binaurální slyšení v návaznosti na prostorové uspořádání nástrojů a na mixování, stereo: rovina horizontální, vertikální a předozadní
12. Pravidla mixování – jak vnímáme nástroje umístěné na střed, jak na periferii, práce s dozvukem, typické mixy rockového tělesa, jazz bandu, country sestavy, symfonického orchestru ad.
13. Typy sálů dle tvaru a polohy hlediště i jeviště, vliv na hudbu bez a s amplifikací, opakování učiva za semestr

Cíl

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními tvary akustické a elektronické vlny, s anatomií hudebních nástrojů (excitátor, oscilátor, rezonátor, radiátor), se směrovým vyzařováním nástrojů a následným snímáním mikrofony, s rejstříky nástrojů včetně tónových a ruchových složek, s mícháním barev (mixture versus blend), s typy hudebních souborů a těles včetně nejčastějších sestav, s binaurálním slyšením a 3D rozložením nástrojů v rámci sterea, s typy sálů z hlediska akustiky.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Pro získání zápočtu je nutné v semestru absolvovat alespoň 10 cvičení, absolvuje závěrečný test, odevzdá minimálně 3 mixy žánrově odlišných kompozic. Další formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program BPC-AUD bakalářský

    specializace AUDB-ZVUK , 2. ročník, letní semestr, 3 kredity, povinný
    specializace AUDB-TECH , 3. ročník, letní semestr, 3 kredity, povinně volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

12 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Laboratorní cvičení

14 hod., povinná

Vyučující / Lektor