Mise Zero-G: Odolnost ve stavu beztíže ověřoval experiment s účastí VUT
Jaké to je vznášet se v mikrogravitaci, mohla na konci března v rámci mise Zero-G vyzkoušet více než dvacítka českých středoškoláků a několik známých osobností v čele s členem záložního týmu astronautů ESA Alešem Svobodou. Součástí akce, kterou organizovalo Ministerstvo dopravy v rámci iniciativy Česká cesta do vesmíru, byl také výjimečný experiment – neinvazivní odběr slin účastníků k ověření působení stresu ve stavu beztíže. Na vyhodnocení vzorků se podílí i vědci z Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně (FCH VUT). Experiment je součástí projektu ICARUS ARMOR NEXT GEN, který usiluje o účast v plánované české vesmírné misi.
Neobvyklé podmínky, například mikrogravitace, mohou mít na člověka nepříznivý vliv a vyvolávat stres. Jde o přirozenou reakci organizmu, kterou prozradí takzvané biomarkery – hormonální látky jako jsou kortizol nebo adrenalin, jejichž hladinu lze zjistit například z lidských slin. „Mise byla příležitostí pro získání zcela unikátního souboru dat pro výzkum účinků mikrogravitace na náctileté budoucí astronauty při výcviku. Po odběru vzorků na palubě letu Zero-G nás nyní čeká jejich analýza za účelem stanovení akutní hladiny biomarkerů stresu,“ přiblížil smysl a další pokračování experimentu Lukáš Nejdl z Lightly Technologies, start-upu původem z Mendelovy univerzity.
Start-up pro tento účel vyvinul inovativní spektrometr, který na základě řízené fotolýzy (chemická reakce, při které se molekuly sloučeniny rozkládají absorpcí světla, pozn. red.) dokáže studovat vzorky slin přímo v prostředí mikrogravitace. Ambicí vývojářů je získat pro zařízení kvalifikaci pro použití ve vesmíru a dosáhnout toho, aby se miniaturizované zařízení v budoucnu stalo součástí výzkumného vybavení během plánovaného letu českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Spektroskopie na FCH pomohla určit odolné účastníky letu Zero-G
Paralelně pracují s odebranými vzorky slin odborníci z FCH VUT, kteří mají dlouhodobé zkušenosti v oblasti spektroskopické analýzy, zejména s důrazem na fluorescenční spektroskopii (obvykle využívá UV záření k vybuzení fluorescence za účelem identifikace a stanovení koncentrace zkoumaných sloučenin, pozn.red.). V rámci projektu je jejich úkolem analyzovat průběh fotolýzy, identifikovat látky odpovědné za spektroskopické změny ve vzorcích během fotolytické reakce a optimalizovat celý postup od odběru a dávkování vzorků až po zpracování dat, a to s ohledem na specifika prostředí mikrogravitace.
„Ze vzorků z mise Zero-G se podařilo stanovit míru stresového zatížení (stres skóre, pozn. red.) pro jednotlivé účastníky v průběhu letu a rovněž i úroveň jejich zotavování (zotavovací skóre, pozn. red.) po proběhlém stresu. Výsledky jsme srovnávali s údaji v relaxovaném stavu každého účastníka mise a získané parametry poukázaly na jedince, kteří jsou vůči stresu více odolní a zotavují se velmi rychle,“ vysvětlil Filip Mravec z Ústavu fyzikální a spotřební chemie na FCH VUT.
Cílem je účast na vesmírné misi a další výzkum působení stresu
Pokud projekt v soutěži o účast v letu Aleše Svobody uspěje, jsou v plánu další testy. „K ověřování stresových hodnot spojených s cestou do vesmíru chceme využít centrifugu v NASTAR Center v USA, která umožňuje přesné simulace působení přetížení na lidský organismus pro více typů raketových nosičů. Testy by společnosti UptimAI, za kterou stojí absolventi Leteckého ústavu FSI VUT, dodaly důležitá data pro další vývoj personalizovaného digitálního modelu, který sleduje a vyhodnocuje duševní výkonnost astronautů. Zajímavostí je, že se s vedením NASTAR Center podařilo vyjednat účast dvou studujících z ČR jako pozorovatelů a případně i testerů některých z letových profilů,“ dodal na závěr Vratislav Šálený.
| Autor | Mgr. Petr Kubíček |
|---|---|
| Publikováno | |
| Odkaz | https://www.vut.cz/vut/f19528/d287247 |