Detail publikace

Rekonstrukce acetabula s využitím reálného modelu pánve

STOKLAS, J., KRŠEK, P., KRUPA, P., CHAKER, A.

Originální název

Rekonstrukce acetabula s využitím reálného modelu pánve

Český název

Rekonstrukce acetabula s využitím reálného modelu pánve

Typ

článek ve sborníku ve WoS nebo Scopus

Jazyk

cs

Originální abstrakt

Počet pacientů podstupujících implantaci totální endoprotézy (TEP) kyčelního kloubu pro postraumatickou koxartrózu se neustále zvyšuje. S rostoucím počtem dopravních nehod a ostatních "high energy" úrazů roste i počet poranění acetabula. Výsledkem konzervativní i operační léčby těchto fraktur je v řadě případů postraumaticky mutilované acetabulum s rozsáhlými kostními defekty, často u pacientů mladých a fyzicky aktivních. Implantace totální endoprotézy v takto změněném terénu je značně obtížná a její výsledek velkou měrou závisí na pečlivém předoperačním plánování.
Zhodnocení lokalizace a rozsahu kostních defektů na základě běžného RTG vyšetření ve dvou projekcích je značně nepřesné a obvykle vede k podcenění devastace acetabula. Doplnění dalších RTG projekcí a standardní CT vyšetření sice může zvýšit přesnost popisu kostních defektů, ale stále nedává operatérovi celkový a reálný obraz acetabula. Následkem toho může být odhad kostních struktur využitelných při implantaci acetabulární komponenty neadekvátní a vlastní předoperační plánování se pak přesouvá přímo na operační sál, prodlužuje délku operace, zvyšuje riziko komplikací a ohrožuje definitivní výsledek implantace.
Možností jak zlepšit předoperační plánování je využití reálného modelu pánve. Základem je vyšetření pacienta na CT, z takto získaných dat je vytvořen nejprve virtuální 3-D model a po zpracování údajů speciálně vyvinutým softwearem následuje materializace reálného modelu pánve mechanickým přístrojem z námi zvoleného materiálu. Získaný model je možno duplikovat v několika exemplářích a následně využít při plánování pro pacienta i operatéra nejvýhodnějšího operačního postupu.
Skutečný model postraumaticky změněného acetabula dává operatérovi reálnou možnost vizualizovat rozsah kostních defektů - stav stropu acetabula, mediální kostní opory a předního a zadního pilíře acetabula. Na základě tohoto hodnocení je chirurg schopen preoperačně rozhodnout o nutnosti použití augmentace acetabula pomocí prstence nebo dlahy, o použití kostních štěpů a jejich přibližném množství a v neposlední řadě i o konkrétním typu a velikosti implantátu.
Obrovskou výhodou využití reálného modelu pánve je možnost implantace zkušební komponenty přímo na modelu. Při použití modelů z polyuretanové pěny je přitom možné používat běžné operační instrumentárium. Pouze omezené množství ortopédů zabývajících se endoprotetikou má potřebné softwearové vybavení, aby si mohli otestovat implantaci a stabilitu acetabulární komponenty na virtuálním třídimenzionálním modelu. Naproti tomu, každý operatér má možnost na reálném modelu zhodnotit rozsah kostních defektů, inzerovat zkušební jamku, ověřit si její krytí a vyzkoušet stabilitu implantace.
Přestože je k operačním nákladům nutno přičíst cenu modelu, snížení rizika peroperačních i pooperačních komplikací, zkrácení operačního času a předpokládaná delší životnost správně implantované komponenty vede i k úspoře ekonomické.

Český abstrakt

Počet pacientů podstupujících implantaci totální endoprotézy (TEP) kyčelního kloubu pro postraumatickou koxartrózu se neustále zvyšuje. S rostoucím počtem dopravních nehod a ostatních "high energy" úrazů roste i počet poranění acetabula. Výsledkem konzervativní i operační léčby těchto fraktur je v řadě případů postraumaticky mutilované acetabulum s rozsáhlými kostními defekty, často u pacientů mladých a fyzicky aktivních. Implantace totální endoprotézy v takto změněném terénu je značně obtížná a její výsledek velkou měrou závisí na pečlivém předoperačním plánování.
Zhodnocení lokalizace a rozsahu kostních defektů na základě běžného RTG vyšetření ve dvou projekcích je značně nepřesné a obvykle vede k podcenění devastace acetabula. Doplnění dalších RTG projekcí a standardní CT vyšetření sice může zvýšit přesnost popisu kostních defektů, ale stále nedává operatérovi celkový a reálný obraz acetabula. Následkem toho může být odhad kostních struktur využitelných při implantaci acetabulární komponenty neadekvátní a vlastní předoperační plánování se pak přesouvá přímo na operační sál, prodlužuje délku operace, zvyšuje riziko komplikací a ohrožuje definitivní výsledek implantace.
Možností jak zlepšit předoperační plánování je využití reálného modelu pánve. Základem je vyšetření pacienta na CT, z takto získaných dat je vytvořen nejprve virtuální 3-D model a po zpracování údajů speciálně vyvinutým softwearem následuje materializace reálného modelu pánve mechanickým přístrojem z námi zvoleného materiálu. Získaný model je možno duplikovat v několika exemplářích a následně využít při plánování pro pacienta i operatéra nejvýhodnějšího operačního postupu.
Skutečný model postraumaticky změněného acetabula dává operatérovi reálnou možnost vizualizovat rozsah kostních defektů - stav stropu acetabula, mediální kostní opory a předního a zadního pilíře acetabula. Na základě tohoto hodnocení je chirurg schopen preoperačně rozhodnout o nutnosti použití augmentace acetabula pomocí prstence nebo dlahy, o použití kostních štěpů a jejich přibližném množství a v neposlední řadě i o konkrétním typu a velikosti implantátu.
Obrovskou výhodou využití reálného modelu pánve je možnost implantace zkušební komponenty přímo na modelu. Při použití modelů z polyuretanové pěny je přitom možné používat běžné operační instrumentárium. Pouze omezené množství ortopédů zabývajících se endoprotetikou má potřebné softwearové vybavení, aby si mohli otestovat implantaci a stabilitu acetabulární komponenty na virtuálním třídimenzionálním modelu. Naproti tomu, každý operatér má možnost na reálném modelu zhodnotit rozsah kostních defektů, inzerovat zkušební jamku, ověřit si její krytí a vyzkoušet stabilitu implantace.
Přestože je k operačním nákladům nutno přičíst cenu modelu, snížení rizika peroperačních i pooperačních komplikací, zkrácení operačního času a předpokládaná delší životnost správně implantované komponenty vede i k úspoře ekonomické.

Klíčová slova

ortopedie, CT, kyčelní kloub, operace, reálný model, plánování operace

Rok RIV

2005

Vydáno

19.09.2005

Nakladatel

Lékařská fakulta Masarykovy university

Místo

Brno

Strany od

20

Strany do

21

Strany počet

2

BibTex


@inproceedings{BUT18691,
  author="Jiří {Stoklas} and Přemysl {Kršek} and Petr {Krupa} and Anas {Chaker}",
  title="Rekonstrukce acetabula s využitím reálného modelu pánve",
  annote="Počet pacientů podstupujících implantaci totální endoprotézy (TEP) kyčelního kloubu pro postraumatickou koxartrózu se neustále zvyšuje. S rostoucím počtem dopravních nehod a ostatních "high energy" úrazů roste i počet poranění acetabula. Výsledkem konzervativní i operační léčby těchto fraktur je v řadě případů postraumaticky mutilované acetabulum s rozsáhlými kostními defekty, často u pacientů mladých a fyzicky aktivních. Implantace totální endoprotézy v takto změněném terénu je značně obtížná a její výsledek velkou měrou závisí na pečlivém předoperačním plánování.
Zhodnocení lokalizace a rozsahu kostních defektů na základě běžného RTG vyšetření ve dvou projekcích je značně nepřesné a obvykle vede k podcenění devastace acetabula. Doplnění dalších RTG projekcí a standardní CT vyšetření sice může zvýšit přesnost popisu kostních defektů, ale stále nedává operatérovi celkový a reálný obraz acetabula. Následkem toho může být odhad kostních struktur využitelných při implantaci acetabulární komponenty neadekvátní a vlastní předoperační plánování se pak přesouvá přímo na operační sál, prodlužuje délku operace, zvyšuje riziko komplikací a ohrožuje definitivní výsledek implantace.
Možností jak zlepšit předoperační plánování je využití reálného modelu pánve. Základem je vyšetření pacienta na CT, z takto získaných dat je vytvořen nejprve virtuální 3-D model a po zpracování údajů speciálně vyvinutým softwearem následuje materializace reálného modelu pánve mechanickým přístrojem z námi zvoleného materiálu. Získaný model je možno duplikovat v několika exemplářích a následně využít při plánování pro pacienta i operatéra nejvýhodnějšího operačního postupu.
Skutečný model postraumaticky změněného acetabula dává operatérovi reálnou možnost vizualizovat rozsah kostních defektů - stav stropu acetabula, mediální kostní opory a předního a zadního pilíře acetabula. Na základě tohoto hodnocení je chirurg schopen preoperačně rozhodnout o nutnosti použití augmentace acetabula pomocí prstence nebo dlahy, o použití kostních štěpů a jejich přibližném množství a v neposlední řadě i o konkrétním typu a velikosti implantátu.
Obrovskou výhodou využití reálného modelu pánve je možnost implantace zkušební komponenty přímo na modelu. Při použití modelů z polyuretanové pěny je přitom možné používat běžné operační instrumentárium. Pouze omezené množství ortopédů zabývajících se endoprotetikou má potřebné softwearové vybavení, aby si mohli otestovat implantaci a stabilitu acetabulární komponenty na virtuálním třídimenzionálním modelu. Naproti tomu, každý operatér má možnost na reálném modelu zhodnotit rozsah kostních defektů, inzerovat zkušební jamku, ověřit si její krytí a vyzkoušet stabilitu implantace.
Přestože je k operačním nákladům nutno přičíst cenu modelu, snížení rizika peroperačních i pooperačních komplikací, zkrácení operačního času a předpokládaná delší životnost správně implantované komponenty vede i k úspoře ekonomické.

", address="Lékařská fakulta Masarykovy university", booktitle="Novákovy traumatologické dny", chapter="18691", institution="Lékařská fakulta Masarykovy university", year="2005", month="september", pages="20", publisher="Lékařská fakulta Masarykovy university", type="conference paper" }