Bakalářská práce navazovala na předchozí semestrální projekt a cílem práce byl teoretický návrh sondy pro měření prostorového rozložení magnetického pole malého neodymového magnetu s využitím miniaturních magnetometrů. Student pro úspěšné zvládnutí tohoto úkolu nastudoval principy měření magnetického pole a zpracoval průzkum trhu vhodných integrovaných snímačů magnetického pole. Následně se seznámil s prostředky pro simulaci magnetického pole permanentních magnetů a tuto simulaci využil při porovnání teoretického rozložením magnetického pole s polem experimentálně určeným komerčním magnetometrem F.W. BELL na malých vzorcích magnetů. Zde identifikoval několik potenciálních vlivů, které mohou způsobovat rozdíly získané simulací a reálným měřením, zejména vliv povrchové úpravy magnetu a vliv zaoblení hran. Ověřil i možnost extrapolace výsledků rozložení magnetického pole u různých rozměrů magnetů, kdy identifikoval, že poměr d/h je určujícím parametrem pro hodnotu magnetické indukce na povrchu magnetu v ose čela. Následně navrhnul a připravil podklady pro výrobu sondy s možností kompenzace magnetického pole Země a diskutoval možné komplikace pro budoucí praktickou realizaci. V rámci zpracování bakalářské práce prokázal odpovídající teoretické i praktické znalosti a dovednosti, zejména v oblasti modelování magnetického pole, přípravě a zpracování experimentálních výsledků z měření reálného magnetického pole malých magnetů, identifikaci možných parazitních vlivů a v neposlední řadě i návrhu měřicí sondy. Z důvodu přípravy experimentálních měření a nutnosti přesného polohování magnetů s využitím motorizovaných posuvů ovládaných z počítače nemohl student pracovat ze začátku úplně samostatně, ale postupem času byl schopen měřicí pracoviště obsluhovat s minimální podporou vedoucího. Student pracoval iniciativně a po sestavení měřicího pracoviště již úplně samostatně. Konzultací využíval v menší míře, zejména v souvislosti s praktickými měřeními v laboratoři, na konzultace se dostavoval vždy připravený. V průběhu zpracování práce se nedostal do časové tísně a všechny body zadání byly tedy splněny. Potřebné praktické experimenty nutné pro porovnání praktických a teoretických výsledků realizoval v dostatečném předstihu a nedostal se tak do problémů při nedostupnosti laboratorního vybavení v druhé polovině letního semestru. Při řešení práce využil odbornou literaturu z hodnověrných zdrojů potřebnou pro pochopení dané problematiky. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm výborně A/97b. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 97

Cílem bakalářské práce bylo podle zadání navrhnout sondu pro měření prostorového rozložení magnetického pole malého permanentního magnetu s využitím integrovaných snímačů. Nosnou částí předložené práce je simulační analýza pro optimální uspořádání a měření finálně navržené zmíněné sondy. 
Předložená práce obsahuje celkem 68  stran včetně příloh s obvyklou skladbou v teoretické a praktické části.  Teoretická část popisuje přehledným a dostatečným způsobem teoretické základy vybraných fyzikálních principů snímačů magnetického pole a přehled principů se zaměřením na citlivé magnetorezistivní a fluxgate snímače. V závěru této části je pak i srovnání vybraných základních parametrů snímačů měření magnetického pole v řádu jednotek mT, které jsou aktuálně na trhu. Teoretická část z pohledu oponenta je zpracována velmi pečlivě a výstižně postihla problematiku.
Praktická část práce se stěžejní částí zabývá problematikou simulačních analýz, ať už je to simulování magnetického pole v okolí magnetu, dále pak závislostí magnetické indukce na rozměrech a tvaru NdFeB magnetů nebo minimalizace vlivu magnetického pole Země. Tyto simulační analýzy jsou výstižně popsány a diskutovány a to včetně popisu problémů (limitních podmínek simulace), což jako oponent bych chtěl vyzdvihnout. Druhá část této realizační práce pak spočívala v praktickém návrhu sondy podle zadání s konkrétně vybraným senzorem MEMSIC MMC5883MA a popisu výstupního  komunikačního rozhraní s měřicí kartou, respektive počítačem. Jsou uvedeny a opět simulací podloženy možná omezení fyzické realizace sondy, tj. poloha měřicích elementů a problém přesného usazení pouzdra senzoru na DPS. Nemám připomínek k realizační části práce, snad jen škoda, že - pravděpodobně i z důvodu pandemické situace  - nebyla možná fyzická realizace a praktické ověření navržené sondy a tím i k porovnání/konfrontace simulace s reálnými daty.
Zadání bakalářské práce lze hodnotit po stránce odborné i časové jako náročné. Student prokázal velmi dobrou orientaci v problematice, zvolená koncepce i postup řešení vedl k úspěšnému splnění zadání. Závěr shrnuje a vystihuje výsledky a přínos práce.
Po grafické a formální stránce je práce na velmi kvalitní úrovni, je vyvážená po stránce teoretické i praktické. Chyby či překlepy se téměř nevyskytují a práce je dobře srozumitelná. Rozsah stěžejních kapitol práce odpovídá jejich důležitosti. Tabulky, grafy i obrázky umožňují představu o dané problematice. Jsou správně uvedeny citace a odkazy na ně v textu. V předložené bakalářské práci jsou shrnuty a naplněny všechny potřebné informace a jsou splněny všechny body zadání práce.
Odevzdaná práce a v ní dosažené výsledky svědčí o bakalářských schopnostech studenta, práci doporučuji k obhajobě s hodnocením podle klasifikační stupnice ECTS - A/92. Otázky k obhajobě:

1. Jak byste doporučil - jaký je váš návrh pro praktickou realizaci vámi navržené sondy s ohledem na zpracování a vizualizaci měřených dat? Máte konkrétní představu o hardwarové konfiguraci meřicího řetězce a softwarovém řešení? Zkuste alespoň rámcově představit tyto prostředky.

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 92