Student Bc. Ján Lednický se ve své práci zabývá úkolem konstrukce malé mobilní fotovoltaické elektrárny. Cílem bylo zmapovat současný trh s těmito zařízeními a navrhnout a vyzkoušet prototyp vlastního systému, kde se vyzkouší hlavní komponenty systému a navrhne se monitoring této elektrárny. Student si vzal nelehký úkol vzhledem k jeho dosavadním praktickým zkušenostem, což se v závěru studia ukázalo jako kritický nedostatek, který se odrazil na celkovém výsledku práce. Kriticky však musím hodnotit i rešeršní část práce, která mohla být o to lepší, což se však nestalo. Uvedený výčet mobilních FV zařízení je velmi stručný a to i přes mé četné upozornění. I když se student o téma aktivně zajímal a pracoval víceméně během celého semestru, jeho aktivita byla soustředěna do poměrně krátkých časových intervalů. Neabsolvoval všechny stanované průběžné prezentace, nicméně absence omluvil a zdůvodnil. Během realizovaných prezentací poskytoval pouze průměrné výsledky a vyžadoval větší objem konzultací. Na druhou stranu konzultace a návrhy akceptoval a částečně reflektoval v dalších krocích. Praktickou činnost soustředil bohužel až na konec semestru a během konstrukce již nebyl schopen opravit nalezené chyby. To celkově kazí výsledky jinak slibně vypadající práce. Také musím konstatovat, že funkční vzorek vykazuje pouze dílčí funkcionalitu a konstrukce působí hodně amatérsky. Na druhou stranu modelování pomocí počítačového programu zvládl velice dobře a vizualizace navrženého modelu v prostředí AutoDesk Inventor považuji naopak za zdařilé.
I když student kriticky vyjadřuje nedostatky v práci, nebyl již schopen je následně korigovat a vyřešit. Celkový rozsah práce je menší, než je obvyklé u diplomových prací. Kladně mohu závěrem hodnotit zvládnutí základního programování systému Arduino a vytvoření jednoduché aplikace BMS. Přes všechny uvedené nedostatky student v podstatě splnil pokyny k zadání a mohu tedy doporučit práci obhajovat u státní závěrečné zkoušky. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 65

Student Bc. Ján Lednický zpracoval diplomovou práci na téma Návrh a realizace mobilní fotovoltaické elektrárny.

Úvodní kapitoly zabývající se současným stavem jsou velmi obecné, autor čerpá z neaktuální literatury popis komponent se zaměřuje na fotovoltaické panely a invertory přičemž řazení a logické členění je na nízké úrovni (kap. 2.4 by dle mého názoru měla patřit do oblasti průzkumu trhu). Dále se v této části vyskytuje velké množství faktických chyb - např. u ostrovních střídačů je psáno, že spotřebiče jsou napájené z akumulátoru při frekvenci 50Hz, základní dělení akumulátorů nemůže být na 2 skupiny (AGM a gelové). Funkce MPPT je vysvětlena nepřesně (nejde o napětí baterie, ale panelu).

Hlavní část by se měla zabývat návrhem koncepce a realizací mobilní fotovoltaické elektrárny. Autor popisuje potřebné komponenty pro sestavení systému. Část zabývající se dimenzováním, konstrukční dokumentací a potřebnými výpočty lze považovat za velmi podprůměrnou. Z pohledu dimenzování je vypočítán pouze potřebný průřez vodiče. Hrubou chybu učinil autor při kontrole napěťového rozsahu regulátoru nabíjení - nelze uvažovat napětí panelu v pracovním bodě, ale vždy napětí naprázdno s bezpečnostním koeficientem poskytující rezervu při nárůstu napětí způsobeným poklesem teploty panelu. Autor dále neuvažuje žádné jistící a ochranné prvky (např. odpínač baterie). Samotná dokumentace představuje pouze základní schémata bez označení jednotlivých komponent a jejich specifikace (jak je zvykem u dokumentace pro realizaci). Důsledkem je, že samotná realizace je provedena spíše na laické úrovni (nevyvázané kabely, použití kontaktního nepájivého pole). U mobilního zařízení lze očekávat zvýšenou míru otřesů a vliv vlhkosti. Ovládání systému je nevhodně umístěno uvnitř boxu, což zcela znemožňuje použití systému při dešti, neboť klíčové komponenty nejsou nijak chráněny.

Za autorův hlavní přínos tak lze považovat vytvoření 3D modelů jednotlivých komponent v programu Autodesk Inventor a naprogramování monitoringu s mikrokontrolérem Arduino. Samotné provedené měření však neprokazuje správnou funkci systému, jak autor uvádí vzhledem k nefunkčnosti regulátoru nabíjení.

Celkový rozsah práce je podprůměrný, problematika je řešena povrchně, v práci chybí seznam veličin, v kapitole 3.2 a 4 není téměř vůbec uváděna zdrojová literatura.

Vzhledem ke skutečnosti, že z předložené práce není zřejmé, zda zařízení funguje a monitoring plní svoji funkci, hodnotím práci 50b. a doporučuji k obhajobě. Pokud se zařízení při SZZ ukáže jako nefunkční, navrhuji komisi ohodnotit práci stupněm F. Otázky k obhajobě:

1. Jaký je rozdíl mezi IT sítí a TN-S? Vysvětlete pojem zemní spojení a jeho příčinu.
2. Proč nelze ke střídači připojit zařízení třídy ochrany I?
3. Kapacitu baterie nelze stanovovat dle napětí. Jaká je typická charakteristika LiFePO4 článku a jaké úpravy by bylo nutné realizovat pro korektní stanovení SOC?
4. V rámci návrhu autor navrhnul odlišné komponenty, než byly vybrány pro realizaci, v čem byly tyto komponenty výhodnější?
5. Jaké jistící a ochranné prvky je zapotřebí do systému doplnit?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 50