Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Magisterský navazující studijní program
Prezenční studium
akademický rok 2017/2018
Dvouletý magisterský studijní obor TELEKOMUNIKAČNÍ A INFORMAČNÍ TECH-NIKA (TIT) na FEKT VUT v Brně je zaměřen na výchovu inženýra s hlubšími teoretickými základy i praktickými znalostmi moderních telekomunikací a informačních technologií včetně využití poznatků slaboproudé elektroniky a sdělovací techniky při návrzích nových zařízení či systémů. Základem jsou předměty teoretické i praktické informatiky, multimédií, komunikační techniky a předměty elektronické. Magisterský obor TIT lze začít studovat až po předchozím absolvování bakalářského studia s úspěšně vykonanou státní bakalářskou zkouškou, a to nejlépe v některém elektrotechnickém či informatickém studijním programu. Odbornou výuku v oboru TIT zajišťuje především Ústav telekomunikací (UTKO). Nabídka oborových volitelných předmětů spolu se samostatným technickým projektem a diplomovou prací umožňuje studentům úžeji se zaměřovat na problematiku mobilních i pevných komunikací, metalických, optických či bezdrátových sítí, prostředky moderních síťových technologií, na telekomunikační služby, multimédia, internetové technologie a jejich služby, na zabezpečovací metody a na vysokorychlostní multimediální přenosy. Student se rovněž seznamuje s problematikou číslicových filtrů, signálových procesorů, zpracováním multimediálních signálů i návrhem elektronických obvodů a systémů. Absolvent bude umět pracovat s uživatelskými rozhraními, využívat paralelní procesy v operačních systémech, bude umět zajistit bezpečnost informačních systémů. Podle individuální volby bude také detailně seznámen s metodami zpracování a přenosu digitálních řečových, hudebních a obrazových signálů. Seznámí se s návrhem a realizací počítačových sítí, databázových systémů a distribuovanými aplikacemi stejně jako s nejrůznějšími informačními technikami. Své teoretické znalosti si student prohlubuje studiem dalších předmětů teoretické nadstavby z oblasti vyšší matematiky a fyziky. Pro rozšíření spektra svých vědomostí si student volí i odborné předměty z ostatních oborů magisterského studia FEKT VUT v Brně, dále předměty jazykové a všeobecně vzdělávací.
Absolvent TIT získá podrobné znalosti v oblasti komunikačních a informačních technologií. Je kvalitně vybaven jak teoretickými poznatky o sdělovacích a informačních systémech, tak je obeznámen i s jejich návrhem, vlastní konstrukcí elektroniky, aplikačním využitím, službami či s dohledovými a měřicími systémy. Spektrum jeho teoretických i praktických znalostí sahá od poznatků o vlastnostech přenášených multimediálních signálů a dat, přes poznatky o jejich zpracování až po technickou realizaci komunikačních a informačních systémů. Je obeznámen se strukturou a tvorbou různých služeb v mobilních či pevných komunikačních a počítačových sítích.Absolvent je plně kvalifikován v problematice komunikačních a informačních technologií. V dostatečné míře ovládá i související poznatky z návrhu rádiových komunikací, přístrojové techniky či aplikací mikroelektronických obvodů. Díky kvalitnímu teoretickému základu a dostatečně univerzálnímu vzdělání v aplikačně zaměřeném oborovém studiu je přitom zajištěna vysoká adaptabilita absolventa na všechny konkrétní požadavky jeho budoucí profesionální praxe, a to i v jiných oblastech elektroniky a elektrotechniky. Absolventi oboru TIT magisterského studia naleznou své uplatnění ve výzkumu, vývoji, konstrukci a provozu vysoce náročných technologií telekomunikační a informační techniky. Mohou se podílet na vývoji nových generací služeb v klasických i mobilních komunikačních a počítačových sítí. Kromě odborných znalostí problémů budou absolventi připraveni i k výkonu vyšších řídicích a manažerských funkcí. Dostatečná teoretická průprava poskytuje příslušný základ pro případné doplnění dalších znalostí ve výběrovém doktorském studiu.
Za obsahovou náplň a organizační zajištění studia každého oboru studijního programu odpovídá oborová rada, složená z významných akademických pracovníků ústavů fakulty a odborníků z praxe působících na tomto oboru. Pro uvedený obor je současné složení oborové rady následující:
prof. Ing. Jiří Mišurec, CSc. - předsedaprof. Ing. Aleš Prokeš, Ph.D. - člen internídoc. Ing. Jiří Schimmel, Ph.D. - člen internídoc. Ing. Otto Dostál, CSc. - člen internídoc. Ing. Václav Zeman, Ph.D. - člen internídoc. Ing. Vladislav Škorpil, CSc. - člen interníprof. Ing. Zdeněk Smékal, CSc. - člen interníprof. Ing. Kamil Vrba, CSc. - člen interní
Studijní předměty na oboru TIT jsou hodnoceny tzv. kredity. Kredit vyjadřuje přibližnou týdenní hodinovou zátěž studenta při studiu daného předmětu. Kredity za daný předmět student získá až po jeho předepsaném zakončení, tj. po udělení zápočtu, klasifikovaného zápočtu, případně vykonáním zkoušky za podmínek daných Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně, příslušnými Směrnicemi děkana FEKT VUT a skladbou a obsahem individuálně stanovených v každém předmětu. Ve dvouletém magisterském studiu musí student získat minimálně 120 kreditů. V jednotlivých skupinách studijních předmětů je přitom na oboru TIT nutno získat: • v povinných předmětech (včetně semestrálního projektu) 32 kreditů • za vypracování, odevzdání, přijetí a obhájení diplomové práce 30 kreditů • ve volitelných oborových předmětech minimálně 33 kreditů • ve volitelných předmětech teoretické nadstavby minimálně 10 kreditů • ve volitelných mimooborových předmětech minimálně 5 kreditů • ve všeobecně vzdělávacích předmětech minimálně 10 kreditů při celkovém počtu minimálně 120 kreditů. Nezískání těchto minimálních počtů v jedné skupině předmětů nelze kompenzovat překročením počtu kreditů získaných v jiné skupině předmětů. Povinné předměty oboru M-TIT absolvuje student v semestrech a ročnících tak, jak jsou uvedeny ve studijních plánech v této příručce. Diplomová práce navazuje na semestrální projekt, a proto k jejímu řešení lze přistoupit až po úspěšném obhájení semestrálního projektu. Nezakončí-li student úspěšně povinný předmět předepsaným způsobem, musí si jej zapsat znovu hned v následujícím roce svého studia. Volitelné oborové předměty jsou oborově zaměřené odborné předměty, které profilují studenta do užších oblastí jeho zájmů. Tyto předměty si pro daný akademický rok volí student sám z aktuální nabídky oboru TIT. Při výběru volitelných oborových předmětů se student řídí svými odbornými zájmy s ohledem na odbornou oblast oboru TIT, na kterou se chce blíže zaměřit. Přitom může vycházet z obsahových charakteristik volitelných předmětů oboru TIT, případně může využít služeb studijního poradce na Ústavu telekomunikací, který mu poradí při sestavování jeho konkrétních studijních plánů. Tímto studijním poradcem v současné době je Doc. Ing. Vladislav Škorpil, CSc. Technická 12, místnost C7.66. Výběr volitelných oborových předmětů v jednotlivých semestrech si student musí volit tak, aby na konci svého magisterského studia dosáhl předepsaný (nebo vyšší) počet kreditů v předepsané skladbě. Volitelné mimooborové předměty jsou odborné předměty vybrané z nabídek jiných magisterských studijních oborů FEKT. Jejich úkolem je rozšířit znalosti studentů i do jiných odborných oblastí než těch, které tvoří náplň studovaného oboru. Tyto předměty si student volí tak, aby do konce studia z nich získal alespoň minimální požadovaný počet kreditů, a to z jejich vymezené nabídky ve studijních plánech (při respektování uvedených pravidel). Pro vhodný výběr volitelných mimooborových předmětů platí stejné zásady jako u volitelných oborových předmětů, včetně možnosti využít i zde služeb oborového studijního poradce. Volitelné mimooborové předměty zajišťují vybrané ústavy z ostatních oborů magisterského studia FEKT. Jejich výuka se uskutečňuje společně se studenty těchto oborů. Volitelné předměty teoretické nadstavby jsou předměty z oblasti vyšší matematiky a fyziky, jimiž si student dále prohlubuje své teoretické vysokoškolské znalosti těchto základních disciplín. Tyto předměty si student volí sám z nabídky uvedené ve studijních plánech. Do konce studia musí student absolvovat takový počet předmětů, aby získat minimálně 10 kreditů. Alespoň jeden předmět musí být matematický (zajišťovaný Ústavem matematiky FEKT VUT). Většina předmětů teoretické nadstavby je společná pro všechny magisterské studijní obory fakulty. Volitelné všeobecně vzdělávací (VVV) předměty rozšiřují všeobecné znalosti studentů. V nabídce VVV předmětů jsou vytvořeny dvě tematické skupiny: * skupina 91 obsahuje předmět Angličtina pro život (English for Life). Předmět má 4 kredity, je celoroční (dvousemestrální) a je zakončen zápočtem a zkouškou. Výuku zajišťuje UJAZ, (Ústav jazyků). * skupina 92 obsahuje: - 7 předmětů ekonomického, právního a ekologického charakteru s 2 až 5 kredity, zakončené zápočtem nebo zkouškou. Výuku zajišťují UJAZ a UMEL. - 8 předmětů odborné angličtiny ze všech oborů magisterského studia. Každý předmět má 3 kredity, výuka 1 semestr, zakončení klasifikovaným zápočtem. Výuku zajišťují finální ústavy FEKT. - 5 předmětů CISCO akademie XCA1 až XCA5. Každý předmět má 3 kredity, výuka 1 semestr. Výuku zajišťuje UTKO, (Ústav telekomunikací). Student si musí vybrat a absolvovat ze skupiny 91 jeden předmět, ze skupiny 92 minimálně dva předměty, aby splnil požadavek minimálně 10 kreditů za VVV předměty. Z nabídky ostatních VVV předmětů si student může zapsat i další předměty, avšak jejich absolvování není vyžadováno pro úspěšné absolvování studovaného oboru. Tyto úspěšně absolvované předměty však mohou být uvedeny v Diploma Supplement Label. Mezi tyto předměty je zařazen i předmět Tělesná výchova (XTEL), který student může, ale nemusí absolvovat. Jeho kreditová hodnota je nula. Pokud student úspěšně neabsolvuje zvolený a zapsaný volitelný oborový, mimooborový, všeobecně vzdělávací předmět či předmět teoretické nadstavby, může, ale nemusí si jej v dalším akademickém roce zapsat znovu. Místo něj lze zvolit jiný volitelný, všeobecně vzdělávací či teoretický předmět. Vhodným výběrem volitelných předmětů na oboru se může student magisterského studia úžeji orientovat na odbornou oblast svého zájmu. V navazujícím magisterském studijním programu EEKR-M si nelze zapsat předmět, který již byl absolvován v předchozím bakalářském studiu EEKR-B na FEKT VUT v Brně (zkratka předmětu začíná písmenem X). Výjimkou je pouze předmět XTEL.
Nejlepší absolventi magisterského studijního programu mohou (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím doktorském studiu na libovolné vysoké škole v České republice. Na FEKT VUT v Brně lze pokračovat ve čtyřletém doktorském studijním programu "Elektrotechnika a komunikační technologie" (EKT), v prezenční (EKT-PP) nebo kombinované (EKT-PK) formě studia. V programu EKT jsou následující obory doktorského studia:– Biomedicínská elektronika a biokybernetika (BEB)– Elektronika a sdělovací technika (EST)– Fyzikální elektronika a nanotechnologie (FEN)– Kybernetika, automatizace a měření (KAM)– Mikroelektronika a technologie (MET)– Matematika v elektroinženýrství (MVE)– Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika (SEE)– Teleinformatika (TLI)– Teoretická elektrotechnika (TEE)Absolvent magisterského studijního programu na FEKT VUT v Brně může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím doktorském studiu na libovolné vysoké škole v České republice. V rámci pokračování studia oboru „Telekomunikační a informační technika“ lze v doktorském studiu pokračovat na FEKT VUT v Brně ve čtyřletém prezenčním doktorském studiu oboru.
Obsahem oborové praxe studenta je praktická činnost, která umožňuje doplnit poznatky získané studiem. Oborová praxe může mít charakter vývojových, návrhářských, softwarových nebo servisních prací. Oborová praxe je v rozsahu minimálně dvou týdnů a to v tuzemsku nebo v zahraničí. Praxi si student zařizuje sám a je třeba ji absolvovat mimo dobu pravidelné výuky (zejména v letním prázdninovém období) od začátku do konce magisterského studia. Příklady firem, kde lze praxi realizovat: Telefónica O2, Brno - vývojové či softwarové práce, servisní práce, speciální měření IBM, Brno - vývoj software, outsourcing UNIS, Brno - vývoj služeb nové generace mobilních sítí, softwarové práce, vývoj elektroniky Radiokomunikace, Brno - účast na servisních pracích či při měření spojovacích systémů Návrhové centrum MOTOROLA, Rožnov p. Radhoštěm - technické práce při návrhu nových obvodů a systémů, vývoj software.Za praxi je možno uznat i studijní pobyt na zahraniční univerzitě realizovaný v rámci výměnných studijních programů.
Státní závěrečná zkouška začíná obhajobou diplomové práce, po které následuje ústní zkouška. Náplň ústní zkoušky stanoví oborová rada tak, aby obsahovala vybrané tematické oblasti povinných a volitelných předmětů.Na oboru M-TIT je ústní zkouška tvořena dvěma tematickými oblastmi: - "Teorie sdělování a informatiky", která sdružuje vybraná témata povinných odborných předmětů oboru M-TIT,- "Telekomunikační a informační technika", která je tvořena vybranými tématy z volitelných předmětů oboru M-TIT. Student si volitelné předměty, které během studia absolvoval, vybírá sám.Všechny části státní závěrečné zkoušky se konají ve stejném termínu. Ke státní závěrečné zkoušce může přistoupit student, který převzal zadání diplomové práce a odevzdal ji v řádném termínu uvedeném v časovém plánu akademického roku, a který získal potřebný počet kreditů v předepsané skladbě nutný pro uzavření magisterského studia. Termíny a způsob zveřejnění témat výběru diplomových prací stanoví oborová rada studijního oboru M-TIT. Organizace a průběh státní závěrečné zkoušky jsou dány doplňující směrnicí děkana ke státním závěrečným zkouškám a příslušnými pokyny oborové rady M-TIT.