Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Bakalářský studijní program
Kombinované studium
akademický rok 2017/2018
Absolvent oboru EST získá znalosti sahající od nízkofrekvenční techniky, přes vysokofrekvenční a mikrovlnnou techniku až do oblasti optických vln, od analogových obvodů, signálů a systémů, přes číslicové až po mikroprocesorové a mikropočítačové obvody a systémy.Odbornou výuku v oboru zajišťuje především Ústav radioelektroniky (UREL) a doplňkově Ústav biomedicínského inženýrství (UBMI). Rozsáhlá nabídka oborových volitelných předmětů spolu se samostatnými technickými projekty a bakalářskou prací umožňuje studentům úžeji se zaměřit na problematiku radioelektroniky, mobilních a dalších rádiových komunikací, přístrojovou elektroniku, zvukovou a obrazovou techniku, problematiku analogového a číslicového zpracování multimediálních signálů či lékařskou diagnostickou a protetickou techniku. Student získává i související poznatky z telekomunikační techniky a aplikované informatiky. Pro rozšíření spektra svých vědomostí si student oboru volí rovněž několik odborných předmětů z ostatních oborů bakalářského studia FEKT VUT v Brně a též předměty jazykové, ekonomické, manažersko správní či ekologické.
Absolvent má kvalitní znalosti v oblasti návrhu, konstruování, provozu a aplikačního využití elektronických obvodů a systémů v nejrůznějších oblastech slaboproudé elektroniky a sdělovací techniky. Spektrum jeho znalostí sahá od nízkofrekvenční techniky, přes vysokofrekvenční a mikrovlnnou techniku až do oblasti optických vln, od analogových obvodů, signálů a systémů, přes číslicové až po mikroprocesorové a mikropočítačové obvody a systémy. Absolvent je kvalifikován v problematice radioelektroniky, mobilních a dalších rádiových komunikací, přístrojové elektroniky, zvukové a obrazové techniky, analogového a číslicového zpracování multimediálních signálů či lékařské diagnostické a protetické techniky. Díky dostatečně širokému základu aplikačně zaměřeného oborového studia je přitom zajištěna vysoká adaptabilita absolventa na všechny konkrétní požadavky jeho budoucí profesionální praxe, a to i v jiných oblastech elektroniky a elektrotechniky. Absolventi oboru naleznou své uplatnění jako specialisté - elektronici v nejrůznějších oblastech provozu komunikačních a dalších spojových služeb, v oblasti návrhu, konstrukce, provozu, servisu a údržby náročných elektronických zařízení, přístrojů a systémů, v oblasti provozu a servisu rozhlasových, televizních a dalších elektronických mediálních informačních služeb, příp. se speciálními znalostmi i v oblasti biomedicínské techniky. Ve všech těchto oblastech jsou rovněž schopni vykonávat nižší technicko-řídicí a manažerské funkce. Výrazně prakticky zaměřené vysokoškolské vzdělání umožňuje přímé nasazení absolventů do výrobní, provozní či servisní technické praxe a poskytuje dobrý základ pro případné doplnění teoretických znalostí v možném navazujícím magisterském studiu.
Za obsahovou náplň a organizační zajištění studia každého oboru studijního programu odpovídá oborová rada, složená z významných akademických pracovníků ústavů fakulty a odborníků z praxe působících na tomto oboru. Pro uvedený obor je současné složení oborové rady následující:
prof. Ing. Tomáš Kratochvíl, Ph.D. - předsedaprof. Dr. Ing. Zbyněk Raida - člen interníprof. Ing. Zdeněk Smékal, CSc. - člen interníprof. Ing. Lubomír Brančík, CSc. - člen interníprof. Ing. Valentine Provazník, Ph.D. - člen interníprof. Ing. Pavel Fiala, Ph.D. - člen internídoc. Ing. Václav Jirsík, CSc. - člen interní
V případě, kdy počet studentů zapsaných do 1. ročníku oboru je nízký nebo garantující ústav nemůže výuku oboru z ekonomických nebo personálních důvodů zajistit, může předseda oborové rady navrhnout děkanovi, aby obor nebyl v daném akademickém roce otevřen. Rozhodnutí děkana je konečné. Zapsaným studentům bude nabídnuta možnost studia jiného oboru nebo programu, případně jiné formy studia. Z důvodu rozdílných forem výuky mají studenti kombinované formy studia přesně stanovenou strukturu předmětů, které by měli během každého semestru absolvovat. Nemohou si tedy volitelné předměty vybírat (jako studenti prezenčního studia), ale příslušná oborová rada vybere z nabídky volitelných předmětů takové, které pro daný obor považuje za nejvhodnější, při dodržení jejich potřebné kreditové skladby. Proto studenti kombinovaného studia neprovádí registraci předmětů !! Zápis předmětů jim IS VUT provede automaticky. Pouze v případě, kdy student musí absolvovat předmět(y) z předchozího akademického roku (rozvolnění studia) nebo předměty angličtiny, je nutné zápis předmětů upravit. V této pevné struktuře předmětů jsou zařazeny i předměty angličtiny, ze kterých musí student kombinovaného studia vykonat zkoušku. Samotná výuka jazyka není zahrnuta do rozvrhu kombinovaného studia a student musí získat potřebné jazykové znalosti buď návštěvou jazykových předmětů rozvrhovaných pro studenty prezenčního studia (je třeba osobně domluvit na Ústavu jazyků FEKT) nebo samostatným studiem, například v jazykové škole. Výuka jazykových předmětů na VUT v Brně se řídí směrnicí rektora č.34-2005. Studenti, kteří nastoupili na FEKT VUT v Brně v akademickém roce 2007-2008 a později, musí do konce bakalářského studia složit zkoušku z jazyka anglického nejméně na úrovni znalostí odpovídajících předmětu KAN4 (úroveň B1*) a získat tím 6 kreditů. Studenti, kteří nastoupili na FEKT VUT v Brně v akademickém roce 2012-2013 a později, musí do konce bakalářského studia složit zkoušku z předmětů angličtiny KAN4 (obecná angličtina, 3 kredity) a KAEI (odborná angličtina, 2 kredity). Vedoucí Ústavu jazyků (UJAZ) může místo povinné zkoušky z jazyka anglického uznat studentovi všeobecnou státní zkoušku vykonanou na jazykové škole nebo mezinárodní zkoušky FCE, CAE, CPE, případně i jiné. Složení uvedených zkoušek musí student prokázat. Všechny předměty absolvuje student v semestrech a ročnících tak, jak jsou uvedeny ve studijním plánu v této příručce. Bakalářská práce navazuje na semestrální projekt, a proto k jejímu řešení lze přistoupit až po úspěšném obhájení semestrálního projektu. Nezakončí-li student úspěšně předmět předepsaným způsobem, musí si jej zapsat znovu hned v následujícím roce svého studia. Od akademického roku 2016/17 bude kombinovaná výuka v bakalářských studijních programech EEKR-BK a IBEP-TZ probíhat v sobotu jednou za 14 dnů, tak jako dosud. V navazujícím magisterském studijním programu EEKR-ML bude kombinovaná výuka probíhat každý pátek, jednou za 14 dnů (výjimkou bude pouze výuka zajišťovaná Fakultou podnikatelskou pro obor ML-EVM). Podle počtu studentů na jednotlivých oborech a v jednotlivých ročnících mohou předsedové oborových rad zvolit buď pravidelnou výuku (jednou za 14 dní), nebo individuální výuku tutoriálů. Pouze 1. ročníky bakalářských programů budou mít pravidelnou sobotní výuku.
Absolvent bakalářského studijního programu na FEKT VUT v Brně může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím magisterském studiu na libovolné vysoké škole v České republice. Na FEKT VUT v Brně lze pokračovat ve studiu v následujících oborech dvouletého navazujícího magisterského (inženýrského) studia: o Biomedicínské a ekologické inženýrství (BEI)o Elektroenergetika (EEN)o Elektronika a sdělovací technika (EST)o Elektrotechnická výroba a management (EVM)o Kybernetika, automatizace a měření (KAM)o Mikroelektronika (MEL)o Silnoproudá elektrotechnika a výkonová elektronika (SVE)o Telekomunikační a informační technika (TIT)Na bakalářský studijní obor EST obsahově úzce navazuje zejména stejnojmenný magisterský (inženýrský) obor Elektronika a sdělovací technika (EST), poměrně dobrá návaznost je rovněž na obory Biomedicínské a ekologické inženýrství (BEI) či Telekomunikační a informační technika (TIT). Bližší informace o všech oborech magisterského studia lze získat z jejich oborových příruček.
V kombinovaném studiu není praxe požadována.
Státní závěrečná zkouška se skládá z částí- prezentace a obhajoba zpracované bakalářské práce před komisí pro státní závěrečné zkoušky,- ústní zkoušky, jejíž obsah tvoří vybraná témata povinných předmětů absolvovaných během studia,- ústní zkoušky, jejíž obsah tvoří vybraná témata, zpravidla volitelných předmětů, absolvovaných během studia, jejichž skladbu si student může zvolit sám.Všechny části státní závěrečné zkoušky se konají ve stejném termínu. Ke státní závěrečné zkoušce může přistoupit student, který převzal zadání bakalářské práce a odevzdal ji v řádném termínu uvedeném v časovém plánu akademického roku a který získal potřebný počet kreditů v předepsané skladbě nutný pro uzavření bakalářského studia. Termíny a způsob zveřejnění témat výběru bakalářských prací stanoví oborová rada studijního oboru EST. Organizace a průběh státní závěrečné zkoušky jsou dány doplňující směrnicí děkana ke státním závěrečným zkouškám a příslušnými pokyny oborové rady EST.