čeština

Student zvládne cíl předmětu, kterým je prohloubení znalostí získaných v předmětu Pozemní stavitelství, ve kterých je doplňuje o pochopení historických souvislostí a řemeslných prací.

Předmět využívá znalostí získaných v Pozemním stavitelství a Dějinách architektury a je průpravou pro samostatnou tvůrčí práci v navazujících předmětech Tradiční stavební řemesla a Detail v architektuře.

V zásadě se jedná o samostatnou disciplínu s vlastním obsahem.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT. V tomto případě se jedná o přednášky.

Ústní zkouška na základě informací získaných na přednáškách a v doporučených zdrojích.

1. Stručný vývoj stavebních řemesel a jejich postavení od prvopočátků do konce 19.století, vztah průmyslové výroby k řemeslům, obroda řemesel v 19. století.
2. Práce řemeslníka, materiál, nástroje a stroje, technologie. Člověk a prostředí.
3. Nauka o dřevě - makroskopická a mikroskopická struktura dřeva, vady dřeva, hydroskopičnost a sušení dřeva, podmínky trvanlivosti, vhodnost použití dřeva, poznávání dřeva.
4. Tesařství - tesařský materiál, technologie, specializace, konstrukce hrubé stavby domu.
5. Tesařství a truhlářství - porovnání tesařské a truhlářské výroby, práce stavebně truhlářské.
6. Truhlářství - technologie, práce nábytkářské, soustružníci, řezbáři.
7. Zednictví a kamenictví - porovnání zednictví a kamenictví, historický vývoj, materiál, nástroje a nářadí, cihly a cihlářství.
8. Zednictví a kamenictví - stavební konstrukce a technologie.
9. Zednictví a povrchy konstrukcí - omítky, štuko, umělý kámen, malby, obklady stěn, mozaika.
10. Zednictví a kamenictví, podlahy a dlažby - materiály, nástroje, technologie.
11. Střechy a klempířství - materiály, nástroje, technologie.
12. Kovářství a zpracování kovů - porovnání práce kováře, zámečníka, pasíře. Materiály, nástroje, technologie.
13. Kamnářství - ohniště, pec, krb, kamna.

Předmět prohlubuje znalosti získané v předmětu Pozemní stavitelství, ve kterých je dopňuje o pochopení historických souvislostí a řemeslných prací.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.