Detail předmětu
Seminář ke státní závěrečné zkoušce 2
FaVU-CPZZ-IIAk. rok: 2018/2019
Druhý z trojice seminářů sloužících studentům jako opora při přípravě na teoretickou část magisterské státní závěrečné zkoušky. Obsah tohoto semináře se opírá o doporučenou studijní literaturu k tematickým okruhům státní závěrečné zkoušky č. 11 – 20. V úvodu semestru jsou rozděleny mezi studenty, kteří neměli prezentaci v předchozím semestru, tematické okruhy. V každém semináři proběhnou dvě studentské prezentace – každá představí jeden vybraný text.
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Katedra teorií a dějin umění (KTDU)
Výsledky učení předmětu
Studenti se podrobněji seznámí s vybranou studijní literaturou, a získají tak základ pro individuální přípravu na státní závěrečnou zkoušku. Ti, kteří v rámci semináře vystoupí s prezentací, posílí své kompetence v oblasti rešerše a následného strukturování informací do časově omezené prezentace a získají větší jistotu v přednesu.
Prerekvizity
Žádné.
Doporučená nebo povinná literatura
Yve-Alain BOIS – Benjamin Buchloh – Hal FOSTER – Rosalind KRAUSSOVÁ, Umění po roce 1900, Praha: Slovart, 2007.
Ladislav KESNER (ed.), Vizuální teorie: současné angloamerické myšlení o výtvarných dílech, Jinočany: H&H, 2005.
Tomáš DVOŘÁK (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií, Praha: VVP AVU, 2011.
Jan ZÁLEŠÁK, Umění spolupráce, Praha: VVP AVU, 2011.
Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, Praha: VVP AVU, 2007, č. 1–2. (celé číslo)
Wolfgang Ullrich, „Nevinná ruka“, Labyrint revue, 2010, č. 27/28, s. 101–103.
Hans BELTING – Andrea BUDDENSIEG (eds), Global Art World, Hatje Cantz, 2009.
Martin HEIDEGGER, „Zrození uměleckého díla“, Orientace, 1968, č. 3, s. 53–62; č. 4, s. 75–83; č. 5, s. 84–94.
Hans-Georg GADAMER, Aktualita krásného. Umění jako hra, symbol a slavnost, Praha: Triáda 2003.
Petr REZEK, „Setkání s akčními umělci“, Výtvarné umění, 1991, č. 3, s.78–80.
Hal FOSTER, „Co je nového na neoavantgardě?“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2010, č. 8, s. 58–85.
Boris GROYS, Gesamtkunstwerk Stalin; Postkomunistické postskriptum, Praha: AVU, 2010.
Alexander ALBERRO – Blake STIMSON (eds.), Conceptual Art. A Critical Anthology, Cambridge, MA: MIT Press, 1999.
Jeff WALL, „ ‚Známky lhostejnosti‘. Aspekty fotografie (jako) konceptuálního umění“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2012, č. 12, s. 58–86.
Hal FOSTER, The Art-architecture complex, London – New York: Verso, 2011.
Marvin CARLSON, Performance. A critical introduction, London: Routledge, 2006.
Allan KAPROW, Essays on Blurring of Art and Life, Berkeley, CA: University of California Press, 1996.
Zbyněk BALADRÁN – Vít HAVRÁNEK (eds.), Atlas transformace, Praha: tranzit.cz, 2009. (CS)
Roland BARTHES, Světlá komora, Praha: Fra, 2005. (CS)
Ondřej BUDDEUS – Markéta MAGIDOVÁ (eds.), Třídit slova: Literatura a konceptuální tendence 1945 – 2015, Praha: tranzit, 2016. (CS)
Claire BISHOP, Artificial Hells, Londýn – New York: Verso, 2012. (CS)
Peter BÜRGER, Teorie avantgardy. Stárnutí moderny, Praha: AVU, 2015. (CS)
Karel CÍSAŘ, Co je to fotografie? Praha, Herrmann & synové, 2004. (CS)
Eva KRÁTKÁ (ed.), Česká vizuální poezie, Brno: Host, 2013. (CS)
Eva KRÁTKÁ, Vizuální poezie. Pojmy, kategorie a typologie ve světovém kontextu, Brno: Host, 2016. (CS)
Pavlína MORGANOVÁ – Terezie NEKVINDOVÁ – Dagmar SVATOŠOVÁ – Jiří ŠEVČÍK (eds), České umění 1980–2010. Praha: VVP AVU, 2011. (CS)
Peter OSBORNE, Anywhere or Not at All. Philosophy of Contemporary Art, Londýn – New York: Verso, 2013. (CS)
Tomáš POSPISZYL, Asociativní dějepis umění, Praha: tranzit, 2014. (CS)
Tomáš POSPISZYL (ed.), Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky, Praha: OSVU, 1998. (CS)
Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody
Výuka se opírá o metodu aktivního učení, v němž studenti vystupují z pasivní role příjemců obsahu. Role vyučujících je koordinační (rozdělování úkolů), ale samozřejmě také odborná – korigují případné nedostatky v prezentacích a v krátkých řízených diskuzích v závěru prezentací směřují studenty k dalším vhodným zdrojům informací.
Způsob a kritéria hodnocení
Zápočet je udělen na základě splnění docházky. Dalším požadavkem k udělení zápočtu je buďto prezentace na semináři, nebo zpracování výtahu z jednoho zvoleného odborného textu ze státnicových okruhů probíraných v daném semestru.
Jazyk výuky
čeština
Osnovy výuky
11. Text na pomezí literatury a vizuálního umění.
12. Vztah umění a architektury.
13. Umění akce – performativní přístupy v umění 2. poloviny 20. století.
14. Modernismus, avantgarda a neoavantgarda.
15. Konceptuální umění a globální konceptualismus.
16. Participativní umění.
17. Fotografie jako umění.
18. Postavení klasických médií v současném umění.
19. Současné umění v postsocialistických zemích bývalého východního bloku.
20. Technický obraz – umění a teorie nových médií.
Cíl
Cílem předmětu je seznámit studenty s vybranými texty doporučené literatury, které slouží jako studijní opory při přípravě na státní závěrečnou zkoušku.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky
Povinná účast (nejvýše tři nemluvené absence za semestr).
Zařazení předmětu ve studijních plánech
- Program magisterský navazující
obor APD , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AGD1 , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AGD2 , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor APE , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AFO , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AEN , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AIN , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AVI , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AMU , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor ATD , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AM3 , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AM2 , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AM1 , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AS2 , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AS1 , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný
obor AKG , 1. ročník, letní semestr, 2 kredity, povinný