19.3.2012: Společnost Tescan koupila licenci vynálezu vědců VUT v Brně

Vědeckému týmu z Ústavu fyzikálního inženýrství v čele s doc. RNDr. Radimem Chmelíkem, Ph.D. se v loňském roce podařil husarský kousek. Úřad průmyslového vlastnictví ČR udělil patent a užitný vzor na vynález s názvem Interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v polychromatickém záření. Ve spolupráci se zaměstnanci Útvaru transferu technologií se podařilo prodat licenci dlouhodobému partnerovi - úspěšné české firmě Tescan patřící mezi světové dodavatele přístrojové techniky a vědeckých zařízení.

Co se skrývá pod názvem Interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v polychromatickém záření?

Jedná se o interferometrický systém využívající pro zobrazení předmětů principů holografického záznamu a rekonstrukce. Primárním zobrazením je digitální holografický záznam části pozorovaného předmětu, z nějž lze numericky zrekonstruovat intenzitu i fázi předmětové vlny. Podstatné je, že k osvětlení lze použít zcela nekoherentního (bílého) světla, což umožňuje zobrazení předmětů vnořených v rozptylujícím prostředí. Zobrazení probíhá v reálném čase.

Interferometrický systém lze použít například v kombinaci s běžnými mikroskopovými zobrazovacími soustavami zobrazujícími v odraženém i v procházejícím světle a pro makroskopický holografický záznam. Je vhodný pro in vitro pozorování živých buněk, případně vnořených v suspenzi, a jejich reakcí na vnější podněty, nebo pro pozorování odrazných vzorků překrytých rozptylujícím prostředím.

 Jaké jsou výhody interferometrického systému oproti současným zařízením?

Vzhledem k současným zařízení navržený interferometrický systém využívá mimo osové holografie,  konstrukce interferometru je achromatická a  pracuje v bílém světle plošného zdroje. Systém shrnuje výhody obou výše uvedených skupin a současně odstraňuje jejich nevýhody.

V jakých oblastech nalezne vynález využití?

Použití mikroskopových soustav jako zobrazovacích systémů nalezne využití zejména v oblasti biologie, medicíny, mikro a nano technologie. Interferometrický systém potom umožňuje pozorování fixovaných i živých buněk a mikroorganizmů a jejich reakcí na vnější podněty. Velkou aplikační oblastí je zkoumání cytokinematiky a
metastatického potenciálu rakovinných buněk. Otevírá se tedy možnost pozorovat
živé buňky v suspenzi neboli rozptylujícím prostředí, což nabízí velký
příslib do budoucna.

Na závěr si představme jednoho z otců myšlenky vynálezu prof. RNDr. Radima Chmelíka, Ph.D., který se se svým výzkumným týmem podílel na vynálezech Holografický mikroskop a Multifunkční holografický mikroskop. Radim Chmelík je od roku 1993 zaměstnanec Vysokého učení technického v Brně. Působí na Fakultě strojního inženýrství jako proděkan pro studijní záležitosti a jako vedoucí Odboru optiky a přesné mechaniky na Ústavu fyzikálního inženýrství. Zabývá se vědecko-výzkumnou činností zejména v oblastech dynamická difrakce rtg záření, skalární teorie difrakce, holografické a difraktivní optické prvky, fourierovská optika, optická mikroskopie, holografická a konfokální mikroskopie a vícerozměrné zobrazení v optické mikroskopii. Je autorem mnoha vědeckých článků v českých i mezinárodních odborných časopisech a v oblasti holografické mikroskopie uznávaným českým odborníkem.

 Autor článku: Eva Pekárková


Publikováno: 19.03.2012

Zkrácený odkaz: https://www.vut.cz/ott/f18972/d65277