Předkládaná bakalářská práce Lucie Dočkalové se zabývá studiem prostorově modulovaných magnetických struktur. V úvodní kapitole autorka rešeršně shrnuje základy magnetostatiky a dále se věnuje magneto-optickému Kerrovu jevu. Ve druhá kapitole se studentka zaměřuje na experimentální techniky využité k přípravě studovaných vzorků. V poslední části se autorka věnuje měření a vyhodnocení výsledků. Vyzdvihl bych především studentčino ovládnutí nelehké přípravy vzorků, ve které je potřeba zkombinovat vícekrokovou litografii s přípravou prostorové modulace pomocí depozice indukované fokusovaným elektronovým svazkem. Na druhou stranu bych ocenil větší míru samostatnosti při plánování a vyhodnocování experimentu. Práce je na velmi dobré úrovni a přehledně shrnuje výsledky studentčiny práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím klasifikačním stupněm B.

Bakalářská práce Lucie Dočkalové se zabývá přípravou a magneto-optickým měřením prostorově modulovaných (3D) magnetických NiFe struktur. Po formální a jazykové stránce je práce na vysoké úrovni a obsahuje jen malé množství překlepů (např. „křemíkové“ modulace z SiO2).

V práci jsem však nenalezl rešerši na téma prostorově modulovaných magnetických struktur, která má být prvním cílem práce. Minimem by bylo uvést alespoň zjištění z doporučené literatury, tedy výsledky práce [5] (Arranz et al.). Ideálně měla práce obsahovat další příklady již připravených 3D struktur a jejich vlastností (např. indukovanou/efektivní anizotropii) a posléze také srovnání s vlastními dosaženými výsledky.

Úvod obsahuje tvrzení: „Planární vrstvy magnetického materiálu ovšem vykazují jistou magneto-krystalickou anizotropii“. Tento výrok není obecně pravdivý, polykrystalické materiály či např. slitina NiFe (permalloy) nevykazují téměř žádnou anizotropii, což dokázala studentka ve své vlastní práci na obr. 4.5. V úvodu mi také chybí vysvětlení, proč je třeba v případě magnoniky řídit/ovládat směr magnetizace. Není také jasné, proč by měla být stávající (magneto-krystalická či jiná) anizotropie limitujícím faktorem. 

Označení „směrů“ při měření hysterezních smyček (viz např. obr. 4.10): „indukovaná snadná (těžká) osa“ by bylo vhodnější nahradit jinými termíny a pomohlo by také přidat malé schéma znázorňující strukturu a směry aplikovaného vnějšího pole. V některých případech je anizotropní pole určováno z hysterezních smyček, které nejsou měřeny pro skutečnou těžkou osu (pouze pro „těžší osu“), což může vést k větší nepřesnosti odečtené hodnoty.

Při své práci si studentka osvojila mnohé experimentální techniky a dokázala také aplikovat některé teoretické poznatky.

Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku B. Topics for thesis defence:

1. 1) Které další práce se již zabývaly přípravou 3D modulovaných magnetických vrstev (povrchů) a jakých výsledků bylo dosaženo? Uveďte, prosím, alespoň jeden příklad studie, která však není v seznamu doporučené literatury.
2. 3) Proč je nutné (výhodné?) ovládat směr magnetizace v případě magnonických vlnovodů? Proč může být anizotropie (tvarová, magneto-krystalická či jiná) „limitujícím faktorem“?
3. 2) Jaké je (očekávané) rozložení magnetizace pro NiFe obdélníky bez modulací, s nízkými modulacemi a dostatečně vysokými modulacemi, které překonávají tvarovou anizotropii? Stačí schématicky, netřeba výpočtů či (mikromagnetických) simulací.