Ing. Bránecký nastoupil do doktorského studijního programu v září 2015 po obhájení diplomové práce „Tenké vrstvy připravené v RF doutnavém výboji a jejich fyzikálně-chemické vlastnosti“, kdy byl ještě studentem FEKT VUT v Brně, a tato diplomová práce mu byla dobrou průpravou pro následné doktorské studium. Jmenovaný se seznámil s problematikou plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD), monitorováním plazmových produktů pomocí hmotnostní spektrometrie, spektroskopickou elipsometrií pro analýzu růstu vrstev a jejich optických vlastností a také infračervenou spektroskopii pro charakterizaci chemické struktury připraveného materiálu. Tyto znalosti a zkušenosti využil při depozici (PECVD) a charakterizaci slitin amorfního uhlíku ve formě tenkých vrstev a vrstevnatých nanokompozitů připravených z tetravinylsilanu a jeho směsí s kyslíkem.

Slitiny amorfního uhlíku připravoval nejen na plošných substrátech, ale použil je i pro povrchovou úpravu skleněných vláken určených pro řízenou mezifázi v polymerních kompozitech v rámci měsíční stáže na Michigan State University v USA v období květen-červen 2016. Mimo studentské konference, z nichž nejvýznamnější byla jeho účast na „Week of Doctoral Students 2017“ pořádané na MFF UK v Praze, se také aktivně zúčastnil dvou zahraničních konferencí „15th a 16th Int. Conf. on Plasma Surface Engineering (PSE)“ v Garmisch-Partenkirchenu (Německo) v letech 2016 a 2018, kde měl celkem 5 příspěvků. Martin Bránecký se během svého studia podílel na čtyřech výzkumných projektech specifického výzkumu FCH VUT v Brně (2016-2019), jednom projektu GAČR (16-09161S) a jednom projektu technologickém (TAČR, TA01010796).

Jeho výsledky přinesly zcela nové poznatky v oblasti řízení chemických a fyzikálních vlastností slitin amorfního uhlíku s křemíkem a oxidem křemíku v poměrně širokém rozmezí mechanických a optických vlastností a dále prokázání souvislostí fyzikálních vlastností materiálu s vlastnostmi chemickými. Martin Bránecký je spoluautorem 7 článků v impaktovaných časopisech a 17 příspěvků přednesených na domácích a zahraničních konferencích.

Martin Bránecký prokázal samostatnost, tvůrčí přístup a dostatečnou trpělivost při zvládání technologických zařízení, přípravě vzorků a při jejich analýzách. Splnil své studijní povinnosti stanovené studijním plánem. Jeho práce splňuje kritéria kladená na dizertační práci a doporučuji ji přijmout k obhajobě.

Progresivní slitiny amorfního uhlíku připravené v nízkoteplotním plazmatu

Disertační práce ing. Martina Bráneckého se zabývá depozicemi tenkých vrstev metodou PECVD. Pro depozice vrstev byl použit nízkotlaký pulzní RF výboj, tetravinylsilan nebo směs tetravinylsilanu s kyslíkem byly použity jako prekurzor. Složení a vlastnosti deponovaných vrstev bylo možné měnit pomocí RF výkonu dodávaného do výboje.
Deponované vrstvy pak byly analyzovány řadou diagnostických metod – XPS, RBS, FTIR. Optické vlastnosti vrstev a jejich tloušťka byly určeny pomocí elipsometrie, mechanické vlastnosti vrstev byly určeny pomocí indentační techniky. Teoretická část disertační práce je obsažena v první kapitole, kde autor popisuje RF výboj, procesy probíhající v plazmatu toho výboje a procesy probíhající při depozici tenkých vrstev. Dále popisuje techniky použité pro diagnostiku plazmatu a diagnostiku tenkých vrstev. Tato kapitola by dle mého názoru mohla být stručnější. Ve druhé kapitole autor popisuje použitou aparaturu a použité přístroje pro analýzu připravených vrstev. Vlastní výsledky studenta jsou pak obsaženy v kapitole 3. Student nejdříve ověřoval fungování pulzního RF
generátoru a pak prováděl depozice tenkých vrstev a struktur skládajících se z více tenkých vrstev s rozdílnými vlastnostmi. Deponované vrstvy a struktury pak byly analyzovány metodami uvedenými výše. Vlastnosti vrstev byly korelovány s podmínkami použitými při jejich depozici. Tyto výsledky považuji za nové a originální. Ing. Bránecký byl schopen se úspěšně zapojit do probíhajícího výzkumu na pracovišti svého školitele.

V práci jsem nalezl jen malý počet chyb, z nichž uvádím:
• str. 14 – „Pri nízkej energetickej úrovni elektróny interagujú medzi sebou, ale i s ostatnými časticami elasticky (pružne), teda svoju energiu si pri zrážkach zachovávajú a nepredajú ju inej častici.“
Elektrony předávají svoji energii i při pružných srážkách, předaná energie je však malá.
• str. 14 – „Ak urýchlené elektróny dosiahnu energetickú úroveň postačujúcu na zrážku neelastickú (nepružnú) môže prísť k zrážke takto nabitého elektrónu s neutrálnou molekulou, čo má za následok, že všetka energia (niekoľko eV) z elektrónu je predaná interagujúcej molekule.“
Elektron při nepružné srážce nepředá veškerou svoji energii.
• str. 60 – „Plazmový výboj je zapnutý a odrazený výkon je prispôsobovacím členom
doladený na 0 V.“
Patrně má být 0 W.
Na Web of Science jsem nalezl 7 článků, kde je ing. Bránecký spoluautorem. Tyto články byly publikovány v mezinárodních impaktovaných časopisech, což svědčí o kvalitě výsledků práce ing. Bráneckého.
Závěrem svého posudku mohu konstatovat, že student splnil zadaný cíl disertační práce a získal řadu kvalitních výsledků. Ing. Bránecký v předložené práci prokázal schopnost samostatné vědecké práce i práce ve vědeckém týmu, práce splňuje kritéria kladená na disertační práci. Na základě předložené práce navrhuji ing. Bráneckému po úspěšné obhajobě udělení vědecko-akademické hodnosti PhD.

V Brně, 19. října 2020

prof. RNDr. David Trunec, CSc