Publication detail

Vliv zbytkových napětí od lisování na deformační stabilitu lamel brzdných odporníků trakčních vozidel

Original Title

Vliv zbytkových napětí od lisování na deformační stabilitu lamel brzdných odporníků trakčních vozidel

Czech Title

Vliv zbytkových napětí od lisování na deformační stabilitu lamel brzdných odporníků trakčních vozidel

Language

cs

Original Abstract

Brzdové odporníky jsou umístěny na trakčních vozidlech (lokomotivy, tramvaje, vozidla metra), u nichž slouží k přeměně kinetické energie v teplo při elektrickém brždění vozidla. Odporník je navržen jako konstrukční blok, jehož základem je odporový svazek tvořený "elektricky potřebným" počtem lamel, které mají tvar obdélníkových plechů. Lamely o tloušťkách od 0,4 mm jsou vyrobeny z odporového materiálu, kterým je obvykle austenitická ocel, a jsou vzájemně spojeny bodovými svary, čímž vytvářejí meandr odporníku. Pro zvýšení mechanické tuhosti jsou lamely podélně tvarově prolisovány, přičemž tvar prolisu ovlivňuje i proudění mezi lamelami, a tím i intenzitu jejich ochlazování. Při brždění vozidla se lamely intenzivně ohřívají. Vznikají v nich nestacionární nehomogenní teplotní pole s takovými hodnotami teplot a jejich rozložením, že dochází k trvalým plastickým deformacím, která po následném ochlazení lamel generují zbytková mechanická napětí. Lamely zůstávají trvale prohnuty nejenom globálně, ale i lokálně - dochází tedy ke globální i lokální ztrátě stability. Příčinou jsou tlaková zbytková osová napětí (napětí ve směru podélné osy plechu), která vnikají na podélných hranách lamel. Lokální boulení vede k dotyku sousedních lamel, čímž dochází k elektrickému zkratu, což je pro brzdící vozidlo funkčně nepřípustné. Vzniká tedy mezní stav zkratu, kterému předcházel mezní stav deformace, tomu mezní stav deformační stability a na začátku všeho byl vznik mezního stavu pružnosti. Jedná se tedy o řetězec následných, vzájemně souvisejících, mezních stavů.

Czech abstract

Brzdové odporníky jsou umístěny na trakčních vozidlech (lokomotivy, tramvaje, vozidla metra), u nichž slouží k přeměně kinetické energie v teplo při elektrickém brždění vozidla. Odporník je navržen jako konstrukční blok, jehož základem je odporový svazek tvořený "elektricky potřebným" počtem lamel, které mají tvar obdélníkových plechů. Lamely o tloušťkách od 0,4 mm jsou vyrobeny z odporového materiálu, kterým je obvykle austenitická ocel, a jsou vzájemně spojeny bodovými svary, čímž vytvářejí meandr odporníku. Pro zvýšení mechanické tuhosti jsou lamely podélně tvarově prolisovány, přičemž tvar prolisu ovlivňuje i proudění mezi lamelami, a tím i intenzitu jejich ochlazování. Při brždění vozidla se lamely intenzivně ohřívají. Vznikají v nich nestacionární nehomogenní teplotní pole s takovými hodnotami teplot a jejich rozložením, že dochází k trvalým plastickým deformacím, která po následném ochlazení lamel generují zbytková mechanická napětí. Lamely zůstávají trvale prohnuty nejenom globálně, ale i lokálně - dochází tedy ke globální i lokální ztrátě stability. Příčinou jsou tlaková zbytková osová napětí (napětí ve směru podélné osy plechu), která vnikají na podélných hranách lamel. Lokální boulení vede k dotyku sousedních lamel, čímž dochází k elektrickému zkratu, což je pro brzdící vozidlo funkčně nepřípustné. Vzniká tedy mezní stav zkratu, kterému předcházel mezní stav deformace, tomu mezní stav deformační stability a na začátku všeho byl vznik mezního stavu pružnosti. Jedná se tedy o řetězec následných, vzájemně souvisejících, mezních stavů.

BibTex


@inproceedings{BUT20561,
  author="Petr {Skalka} and Jindřich {Petruška} and Přemysl {Janíček}",
  title="Vliv zbytkových napětí od lisování na deformační stabilitu lamel brzdných odporníků trakčních vozidel",
  annote="Brzdové odporníky jsou umístěny na trakčních vozidlech (lokomotivy, tramvaje, vozidla metra), u nichž slouží k přeměně kinetické energie v teplo při elektrickém brždění vozidla. Odporník je navržen jako konstrukční blok, jehož základem je odporový svazek tvořený "elektricky potřebným" počtem lamel, které mají tvar obdélníkových plechů. Lamely o tloušťkách od 0,4 mm jsou vyrobeny z odporového materiálu, kterým je obvykle austenitická ocel, a jsou vzájemně spojeny bodovými svary, čímž vytvářejí meandr odporníku. Pro zvýšení mechanické tuhosti jsou lamely podélně tvarově prolisovány, přičemž tvar prolisu ovlivňuje i proudění mezi lamelami, a tím i intenzitu jejich ochlazování. Při brždění vozidla se lamely intenzivně ohřívají. Vznikají v nich nestacionární nehomogenní teplotní pole s takovými hodnotami teplot a jejich rozložením, že dochází k trvalým plastickým deformacím, která po následném ochlazení lamel generují zbytková mechanická napětí. Lamely zůstávají trvale prohnuty nejenom globálně, ale i lokálně - dochází tedy ke globální i lokální ztrátě stability. Příčinou jsou tlaková zbytková osová napětí (napětí ve směru podélné osy plechu), která vnikají na podélných hranách lamel. Lokální boulení vede k dotyku sousedních lamel, čímž dochází k elektrickému zkratu, což je pro brzdící vozidlo funkčně nepřípustné. Vzniká tedy mezní stav zkratu, kterému předcházel mezní stav deformace, tomu mezní stav deformační stability a na začátku všeho byl vznik mezního stavu pružnosti. Jedná se tedy o řetězec následných, vzájemně souvisejících, mezních stavů. 
",
  address="Západočeská univerzita v Plzni",
  booktitle="Výpočty konstrukcí metodou konečných prvků",
  chapter="20561",
  institution="Západočeská univerzita v Plzni",
  year="2005",
  month="november",
  pages="107--114",
  publisher="Západočeská univerzita v Plzni",
  type="conference paper"
}