Ekologické aspekty samovolné obnovy fluviálních procesů na řece Bečvě

Ecological aspects of fluvial processes recovery at Bečva River

conference proceedings

Czech

Povodní vyvolaná renaturace vybraných úseků řeky Bečvy byla studována s využitím multidisciplinárního přístupu. Byly vyhodnoceny ekologické vazby mezi říčními biotopy a říční biotou (makrozoobentos, fytobentos a ryby). Pro čtyři typy biotopů (jednotek koryta) byly stanoveny specifické taxony vodních bezobratlých a specifické hodnoty charakteristik těchto společenstev. Biotopy byly definovány na základě umístění v rámci koryta toku a s využitím prahových hodnot hydraulických parametrů. Takto jsou rozlišovány peřeje a tišiny centrální části hlavního koryta, příbřežní zóna hlavního koryta a boční ramena/tůně. Diferenciace struktury říční bioty mezi biotopy centrální části koryta a okrajovými biotopy souvisí s mírou izolovanosti (konektivita postranních ramen). Odlišnosti ve skladbě substrátu na okrajových biotopech se nejvíce projevili na potravních strategiích a substrátových preferencích makrozoobentosu. Renaturace řeky Bečvy se ve studovaných úsecích projevovala částečnou obnovou korytotvorných procesů, zvýšením rozmanitosti příbřežní zóny, občasným výskytem dřevní hmoty v korytě a tvorbou postranních ramen/tůní. Výsledky studií přispěly k poznání hydromorfologických procesů ve štěrkonosných tocích, vývoji bioindikátorů reagujících na strukturální změny koryta a k porozumnění vazeb ekologických procesů na dynamiku fluviálních systémů (ve vazbě na sezónní změny nebo průtokový režim). Výstupy výzkumu podporují plánování a hodnocení revitalizací prostřednictvím vývoje efektivních strategií monitoringu (uspořádání vzorkování – biotopy, období; indikátory; metody průzkumu), hydraulickými modely a vyhodnocením biologické reakce na změny struktury říčního koryta. Lokality na řece Bečvě byly začleněny do mezinárodní sítě revitalizačních případových studií s dostupností komplexního souboru dat (projekt REFORM).

Flood-induced renaturalization of Bečva River segments was studied applying multidisci-plinary approach. Ecological linkages among channel units and stream biota (macroinver-tebrates, phytobenthos, fish) were identified. Specific macroinvertebrate taxa and commu-nity characteristics were found for four types of river habitats (channel units). Based on position in the channel and using hydraulic thresholds there were distinguished riffles and pools in central part of main channel, marginal zone of main channel and lateral arms/pools. Differentiation of stream biota between central-channel and lateral habitats was related to degree of their isolation (connectivity of side arms). Macroinvertebrate tro-phic strategies and substrate preferences reflected importance of substrate specificity in lateral habitats. Partial recovery of channel forming processes, increased bank zone heterogeneity, tempo-ral occurence of large woody debris in the channel and formation of lateral channels/pools characterized renaturalization process of Bečva River at studied segments. Study results contribute to knowledge of hydromorphological processes in gravel bed river, development of biological indicators responding to physical changes of channel, ecological processes in relation to seasonal and discharge-related dynamics of fluvial system. Study outputs support planning of river restoration by development the efficient monitoring strategies (sampling design – habitats, seasons; indicators; survey methods), hydraulic modelling and analyzing biological response to in-stream changes. Bečva River sites were included in European-scale network of restoration case studies with complex data avail-able (REFORM project).

říční renaturalizace, hydromorfologie, říční biota,

river renaturalization, hydromorphology, river biota

KALIVODOVÁ, M.; KOHÚT L.; BRABCOVÁ, B.; JURAJDA, P.; HÁJEK, O.; KOMPRDOVÁ, K.; ŠTIKOVÁ, K.; FILIPPOV, P.; VESELÝ, D.; ZACHOVAL, Z.; BARBEC, K.

15. 10. 2014

978-80-260-7099-3

Říční krajina 10