Publication detail

Srovnání bezvýkopových a výkopových technologií v kontextu uhlíkové stopy

CHORAZY, T. HOLEŠ, P. HLAVÍNEK, P. RAČEK, J. VELIKOVSKÁ, K. BOUBÍNOVÁ, M.

Original Title

Srovnání bezvýkopových a výkopových technologií v kontextu uhlíkové stopy

English Title

Comparison of trenchless and excavation technologies in the context of the carbon footprint

Type

journal article - other

Language

Czech

Original Abstract

Tento článek se věnuje možnostem stanovení uhlíkové stopy v podmínkách České republiky (ČR) na variantním příkladu obnovy dílčí stokové sítě, kalkuluje uhlíkovou stopu ve smyslu srovnání energetické náročnosti výkopových a bezvýkopových technologií. Obnova stokové sítě patří mezi sanační přístupy, které jsou charakterizovány jako opatření vedoucí ke znovuobnovení nebo zlepšení stávajících systémů stokových sítí a kanalizačních přípojek. K metodám sanace se řadí oprava, renovace a výměna (obnova) stokové sítě, přičemž všechny uvedené metody jsou zároveň definovány v ČSN EN 14654-2. Samotná obnova stokové sítě potom může být prováděna formou výkopových nebo tzv. bezvýkopových technologií. Uvedené technologie mají řadu výhod, ale také nevýhod a jejich volba závisí na řadě parametrů – ekonomických a lokálních podmínek (konstrukce stávající kanalizační sítě, pracovní prostor, dopravní zatížení, environmentálně-bezpečnostní omezení apod.). K výše uvedeným parametrům, které ovlivňují volbu výkopové nebo bezvýkopové technologie, se v poslední době řadí také sledování produkce skleníkových plynů, resp. stanovení uhlíkové stopy. Uhlíková stopa ukazuje závislost výstupů lidské činnosti (výrobků, procesů) na fosilních palivech, a to jak při její realizaci, tak při jejím provozu. Tato informace je v 21. století, ve kterém rapidně vzrostla snaha snížení uhlíkové stopy, stěžejní z hlediska ekonomického, ale zejména z hlediska ekologického. Pojem „uhlíková stopa“ představuje sumu všech skleníkových plynů a stává se jistým ukazatelem dopadu lidské činnosti na životní prostředí. Jedná se o nepřímý ukazatel spotřeby energií, výrobků, služeb a je měřítkem dopadu fungování společnosti na životní prostředí (zejména na klimatické změny). Uhlíkovou stopu lze chápat a měřit na několika úrovních: národní, městské, individuální, podnikové či na úrovni konkrétního výrobku.

English abstract

This article is devoted to the possibilities of determining the carbon footprint in the conditions of the Czech Republic (CR) on the variant example of the renewal of a partial sewer network, it calculates the carbon footprint in the sense of comparing the energy intensity of excavation and trenchless technologies. Restoration of the sewer network is one of the remediation approaches, which are characterized as measures leading to the renewal or improvement of existing systems of sewer networks and sewer connections. To the methods remediation includes repair, renovation and replacement (renewal) of the sewer network, while all the mentioned methods are also defined in ČSN EN 14654-2. The restoration of the sewer network itself can then be carried out in the form of excavation or so-called trenchless technologies. The mentioned technologies have a number of advantages, but also disadvantages, and their choice depends on a number of parameters - economic and local conditions (construction of the existing sewage network, working space, traffic load, environmental-safety restrictions, etc.). The above-mentioned parameters that influence the choice of excavation or trenchless technology have also recently included the monitoring of greenhouse gas production, or determining the carbon footprint. The carbon footprint shows the dependence of the outputs of human activity (products, processes) on fossil fuels, both during its implementation and during its operation. In the 21st century, in which efforts to reduce the carbon footprint have grown rapidly, this information is crucial from an economic point of view, but especially from an ecological point of view. The term "carbon footprint" represents the sum of all greenhouse gases and becomes a certain indicator of the impact of human activity on the environment. It is an indirect indicator of the consumption of energy, products, and services and is a measure of the impact of the company's functioning on the environment (especially on climate change). The carbon footprint can be understood and measured at several levels: national, municipal, individual, corporate or at the level of a specific product.

Keywords

výkopové a bezvýkopové technologie – obnova stokové sítě – skleníkové plyny – uhlíková stopa

Key words in English

excavation and trenchless technologies - restoration of the sewage network - greenhouses gases – carbon footprint

Authors

CHORAZY, T.; HOLEŠ, P.; HLAVÍNEK, P.; RAČEK, J.; VELIKOVSKÁ, K.; BOUBÍNOVÁ, M.

Released

3. 10. 2022

Publisher

Vodní hospodářství, spol. s r.o., Bohumilice 89, 384 81 Čkyně

Location

Tiskárna Macík, s.r.o., Sedlčany

ISBN

1211-0760

Periodical

Vodní hospodářství

Year of study

72

Number

10/2022

State

Czech Republic

Pages from

1

Pages to

6

Pages count

28

URL

BibTex

@article{BUT179650,
  author="Tomáš {Chorazy} and Petr {Holeš} and Petr {Hlavínek} and Jakub {Raček} and Kristýna {Velikovská} and Marie {Boubínová}",
  title="Srovnání bezvýkopových a výkopových technologií v kontextu uhlíkové stopy",
  journal="Vodní hospodářství",
  year="2022",
  volume="72",
  number="10/2022",
  pages="1--6",
  issn="1211-0760",
  url="https://vodnihospodarstvi.cz/o-casopise/edicni-plan-2022/"
}