Studentská vesmírná konference na VUT přilákala rekordní počet účastníků
Tři největší brněnské univerzity pokračují v pořádání Brno Space Student Conference zaměřené na rychle rostoucí vesmírné odvětví. Třetí ročník putovní akce tentokrát udělal zastávku na rektorátu Vysokého učení technického v Brně, kam přilákal rekordních 130 účastníků. Celodenní program nabídl čtyři bloky, které zahrnovaly přednášky o studentských vesmírných projektech a aktivitách, systémovém inženýrství, o vědeckých experimentech na oběžné dráze Země nebo prezentace vesmírných firem. Závěr akce obohatily poster session a networking. Konference se konala 16. dubna pod záštitou rektorů všech zapojených univerzit.
„Děkuji všem, kteří se na akci podíleli, ať už to byli pořadatelé, účastníci, přednášející nebo sponzoři. Všichni vytvořili skvělou atmosféru a potvrdili, že space aplikace mají v Brně místo a hlavně skvělou budoucnost,“ uvedl za organizační tým Pavel Pořízka z VUT a ocenil, jak se daří akci rozvíjet: „Je vidět, že se konference dostala na další úroveň. Nejen že se od prvního ročníku zvýšil počet zapojených studentů a dalších účastníků z 50 na letošních 130, ale také vnímáme zvýšenou podporu fakult a univerzit. Poskytnutá záštita rektorů všech tří univerzit je toho důkazem.“
Hosty a přednášející v úvodu přivítal rektor VUT Ladislav Janíček, který ocenil schopnosti univerzitních týmů v oblasti přípravy satelitních misí a souvisejících experimentů. „Žijeme v době science fiction. Dokážete si při současném tempu technologických změn představit, co bude za dalších 50 let?“ položil rektor publiku řečnickou otázku a připomněl, že aktivity v oblasti vesmírných technologií mají velký potenciál přitáhnout uchazeče ze základních a středních škol ke studiu technických oborů.
Space obor je otevřený talentům a startupistům. Skvělé stáže ESA
Ranní blok desetiminutových přednášek zahájil Václav Havlíček z Brno Space Cluster, uskupení firem a univerzit, které se zaměřují na byznys a vzdělávání ve vesmírném průmyslu. Podle přednášejícího je ve space odvětví prostor pro talenty různorodých profesí. Důležité není jen vzdělání, ale také zájem a pracovitost.
Jak se ještě v průběhu studia vydat na cestu k vesmírnému start-upu poradila Veronika Mašínová z inkubátoru ESA BIC, na kterém se kromě Evropské vesmírné agentury podílí také inovační agentura JIC a Czechinvest.
Jakub Mašek z Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT (FSI VUT) představil svou cestu ke stáži v Akademii Evropské kosmické agentury. „Akademie ESA v Belgii nabízí asi 28 různých programů, kde do vás různí evropští odborníci během týdne nalijí tolik informací, že rok strávený na vysoké škole se s tím nedá srovnat,“ vyzdvihl. Účast je zdarma, ale zájemce čeká náročné výběrové řízení. Velkou výhodou, kromě získaných znalostí a zkušeností, je napojení na odbornou komunitu. Podle Maška nezáleží na oborovém zaměření uchazeče. „Je však dobré najít mentora, který poradí, jak vylepšit přihlášky ke zvýšení šancí na přijetí,“ dodal.
Dominik Klement, vedoucí studentského týmu YSpace sídlícího na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT), představil dvě stěžejní mise, které tým připravuje. Mise KOSTKA má být prvním českým studentským satelitem, který poletí na oběžnou dráhu. Cílem je testování komunikačního modulu, který má sloužit k usnadnění přenosu dat mezi dvěma vzdálenými pozemními stanicemi. Navíc KOSTKA také slouží jako přípravná mise pro větší a náročnější misi CIMER, kterou YSpace připravuje společně s Mendelovou univerzitou. Klement také přiblížil úspěch tohoto projektu při výběru do ESA programu Fly Your Satellite! Design Booster.
Součástí úvodního bloku byly také prezentace Radka Pobořila z Centra HILASE Fyzikálního ústavu AV ČR o výrobě laserových aplikací pro vesmírné využití a Lucie Ráčkové z MUNI o analogických misích (simulují v pozemských podmínkách například vliv mikrogravitace nebo radiace na člověka, pozn. red.) jako příležitosti pro české výzkumníky.
Podoby systémové integrace a systémového inženýrství
Obor systémové integrace a systémového inženýrství je rozhodující pro úspěšné fungování jakéhokoliv systému složeného z mnoha vzájemně závislých subsystémů. Zjednodušeně má systémové inženýrství na starosti určení cílů a sladění částí do funkčního celku. Různé podoby tohoto oboru představil druhý blok konference.
Blok zahájil Robert Popela prezentací Leteckého ústavu FSI VUT, jehož absolventi pracují v řadě kosmických firem. Publikum seznámil s nejdůležitějšími projekty ústavu – balistickým záchranným systémem pro bezpilotní letouny a se studií proveditelnosti měsíčních dronů s raketovým pohonem, které ESA plánuje využívat v rámci měsíčních misí k rychlému průzkumu terénu. Na Leteckém ústavu vzniká také miniaturizovaný tepelný spínač, který lze v budoucnu využít pro automatické chlazení různých zařízení na oběžné dráze. Spínač má být součástí užitečného zatížení (tzv. payloadu) plánované mise BRNOsat.
Vědecké zapojení do zmíněné mise plánuje i další zástupce FSI VUT – Ústav konstruování a jeho Odbor tribologie. Konkrétně se jedná o výzkum maziv a labyrintových těsnění, které minimalizují jejich odpařování ve vesmírném prostředí. Úskalí problematiky mazání ve vesmíru přiblížil David Košťál v rámci prezentace „Kdo maže, ten letí“.
Co vše je třeba vzít v úvahu při vývoji software pro řízení užitečného zatížení satelitu přiblížil Jiří Hanák z Fakulty informačních technologií VUT (FIT VUT).
FEKT VUT měla v dopoledním bloku tři prezentující. Roman Maršálek z Ústavu radioelektroniky zastupoval oblast satelitních komunikací. Účastníkům konference nabídl pohled na využití nejnovější generace bezdrátových systémů 5G ve vesmírném prostoru a související technické výzvy. Ze stejného ústavu pochází Aleš Povalač, který se ohlédl za zahraničními experimentálními misemi, například americkou PSAT-2 nebo španělskou URESAT 1, pro které s kolegy konstruoval radioamatérské SSTV kamery pro přenos obrazové informace na krátkých rádiových vlnách. Lukáš Fujcik z Ústavu mikroelektroniky se ve svém vystoupení zaměřil na vývoj elektroniky pro vesmírné aplikace v rámci ESA Class One misí, které kladou velký důraz na spolehlivost a dlouhou životnost. Příkladem je meteorologický satelit ESA Metop – Second Generation, pro který tým Lukáše Fujcika navrhoval elektroniku řízení optického filtru kamerového systému.
Přírodovědeckou fakultu MUNI reprezentoval Tomáš Hanousek, který představil oblast remote sensingu – práci se satelitními obrazovými daty, které vědcům umožňují monitoring Země. Technologie má využití například při sledování zdravotního stavu, katastrofických požárů nebo při vytváření digitálních dvojčat lesů.
Vědecké experimenty na palubách satelitů
Experimentální neboli užitečné zatížení družic (payload) představuje z vědeckého hlediska velmi zajímavou ale technicky velice náročnou část vývoje vesmírných technologií. Na tuto oblast se zaměřil další blok přednášek, který zahájilo vystoupení Norberta Wernera z MUNI. Jeho tým provozuje mimo jiné velmi úspěšnou družicí GRBAlpha, s kterou denně pracují studující, a která jako dosud nejmenší družice detekovala stovky rentgenových záblesků ve vesmíru.
Fascinující svět extrémní fyziky a chemie prezentoval astrochemik Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Ve své přednášce se věnoval především aplikaci laserů pro simulaci chemických důsledků impaktů vesmírných těles.
Tomáš Kašpárek z FIT VUT představil výzkum své studentky Nikol Škvařilové, která ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR vyvíjí metody detekce exoplanet (oběžnice kolem jiných hvězd než je Slunce, pozn. red.) založené na datech.ze satelitních misí.
Inna Uwarowa je doktorskou studentkou v rámci Laboratoře laserové spektroskopie na CEITEC VUT. Pro konferenci si nachystala příspěvek o metodách prospekce měsíčního povrchu, konkrétně o vývoji užitečného zatížení na bázi spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS) pro výzkum měsíčního regolitu.
Na vytvoření iontového motoru pro pohon satelitů na velmi nízké oběžné dráze Země se zbytkovou atmosférou (VLEO – Very low Earth orbit) pracuje doktorand Karel Juřík z Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky FEKT VUT. Využívání VLEO pro satelitní mise je v řadě ohledů velmi výhodné, ať už kvůli spolehlivější komunikaci s nižší latencí nebo kvůli vyššímu rozlišení v případě využití satelitu ke snímkování. Výzvou je však rychlejší sestup obíhajícího tělesa do atmosféry Země a jeho možné předčasné zničení. Proto Juřík s kolegy hledá pro mise v prostředí VLEO vhodný pohon, který by tomu bránil. Možností je koncept satelitu s přídavným zařízením, které dokáže sbírat částice zbytkové atmosféry Země a díky jejich stlačení vyvolat zapálení plazmatu a generování iontů, které umožní zrychlení.
Další dva přednášející reprezentovali výzkum vesmírných technologií na Mendelově univerzitě. Libor Lenža, jeden ze zakladatelů konference a také ředitel Hvězdárny Valašské Meziříčí, shrnul pod heslem „Vzhůru ke hvězdám, vzhůru do nepohodlí“ principy, které je třeba řešit, pokud je užitečným zatížením vesmírné mise biologický experiment. Sofiia Hlynska nabídla vhled do experimentálního využití bakterií při podpoře růstu rostlin na lunárním regolitu.
Závěr konference patřil firemním prezentacím
Hosty závěrečného konferenčního bloku bylo šest vesmírných firem z Brněnska. O vývoji a využití pokročilých elektrických čerpadel pro kritické aplikace, jako jsou raketové motory, promluvil Jiří Kozák, zástupce Inpraise systems, generálního partnera konference. Zkušenosti s integrací mechanické struktury družice ROSE-L, která bude v rámci programu ESA Copernicus zajišťovat nepřetržité pozorování Země, sdílela Anna Glozigová z S.A.B. Aerospace a zmínila rovněž, že integrace probíhala v čistých prostorách Leteckého ústavu FSI VUT. Činnost společnosti OHB CzechSpace představil Václav Lazar, absolvent stejného ústavu. Firemní space sektor na konferenci dále doplnily Tech Soft, BD Sensors a Spacemanic.
Úspěšnou akci s rekordní účastí uzavřela neformální setkání v rámci poster session v prostorách dvorany rektorátu VUT. Další ročník konference je v plánu v roce 2026, kdy jej bude organizovat Mendelova univerzita.
| Autor | Mgr. Petr Kubíček |
|---|---|
| Publikováno | |
| Odkaz | https://www.vut.cz/vut/f19528/d289088 |