Detail publikace

Vliv kalcitu na zatažení a nevratnou vlhkostní roztažnost cihlářského střepu (díl 2.)

SOKOLÁŘ, R.

Originální název

Vliv kalcitu na zatažení a nevratnou vlhkostní roztažnost cihlářského střepu (díl 2.)

Český název

Vliv kalcitu na zatažení a nevratnou vlhkostní roztažnost cihlářského střepu (díl 2.)

Typ

článek v časopise - ostatní, Jost

Jazyk

cs

Originální abstrakt

Mezi nejdůležitější parametry cihlářského střepu pálených tašek (ČSN EN 1304) patří také jeho prosákavost, která je podle dřívějších výsledků výzkumu nejnižší u cihlářských střepů vypálených z vápenatých cihlářských zemin na teploty 750 - 850 stC [1], [2]. Tyto teploty výpalu mohou být také obvykle extrémní pro nevratnou vlhkostní roztažnost cihlářských střepů. Logicky se tedy nabízí otázka, zdali nevratná vlhkostní roztažnost keramických střepů také neovlivňuje proces zatažení střepu, který se projevuje snížením prosákavosti střepu v čase. V rámci experimentálních prací byly posuzovány dva odlišné druhy výrobních směsí pro pálené střešní tašky v ČR - vápenatý a nevápenatý typ směsi - po laboratorním výpalu při teplotách 800 - 900 - 1000 stC. Proces zatažení střepu byl pozorován pouze u vápenaté surovinové směsi, naopak nevratná vlhkostní roztažnost je několikanásobně vyšší u střepů vyrobených ze surovinové směsi bez výskytu kalcitu.

Český abstrakt

Mezi nejdůležitější parametry cihlářského střepu pálených tašek (ČSN EN 1304) patří také jeho prosákavost, která je podle dřívějších výsledků výzkumu nejnižší u cihlářských střepů vypálených z vápenatých cihlářských zemin na teploty 750 - 850 stC [1], [2]. Tyto teploty výpalu mohou být také obvykle extrémní pro nevratnou vlhkostní roztažnost cihlářských střepů. Logicky se tedy nabízí otázka, zdali nevratná vlhkostní roztažnost keramických střepů také neovlivňuje proces zatažení střepu, který se projevuje snížením prosákavosti střepu v čase. V rámci experimentálních prací byly posuzovány dva odlišné druhy výrobních směsí pro pálené střešní tašky v ČR - vápenatý a nevápenatý typ směsi - po laboratorním výpalu při teplotách 800 - 900 - 1000 stC. Proces zatažení střepu byl pozorován pouze u vápenaté surovinové směsi, naopak nevratná vlhkostní roztažnost je několikanásobně vyšší u střepů vyrobených ze surovinové směsi bez výskytu kalcitu.

Klíčová slova

vlhkostní roztažnost, cihlářský střep, KTR, distribuce velikosti pórů

Rok RIV

2009

Vydáno

23.04.2009

Nakladatel

SiliS

Místo

Praha

ISSN

1210-2520

Periodikum

Keramický zpravodaj

Ročník

25

Číslo

2

Stát

CZ

Strany od

10

Strany do

15

Strany počet

6

Dokumenty

BibTex


@article{BUT48502,
  author="Radomír {Sokolář}",
  title="Vliv kalcitu na zatažení a nevratnou vlhkostní roztažnost cihlářského střepu (díl 2.)",
  annote="Mezi nejdůležitější parametry cihlářského střepu pálených tašek (ČSN EN 1304) patří také jeho prosákavost, která je podle dřívějších výsledků výzkumu nejnižší u cihlářských střepů vypálených z vápenatých cihlářských zemin na teploty 750 - 850 stC [1], [2]. Tyto teploty výpalu mohou být také obvykle extrémní pro nevratnou vlhkostní roztažnost cihlářských střepů. Logicky se tedy nabízí otázka, zdali nevratná vlhkostní roztažnost keramických střepů také neovlivňuje proces zatažení střepu, který se projevuje snížením prosákavosti střepu v čase. V rámci experimentálních prací byly posuzovány dva odlišné druhy výrobních směsí pro pálené střešní tašky v ČR - vápenatý a nevápenatý typ směsi - po laboratorním výpalu při teplotách 800 - 900 - 1000 stC. Proces zatažení střepu byl pozorován pouze u vápenaté surovinové směsi, naopak nevratná vlhkostní roztažnost je několikanásobně vyšší u střepů vyrobených ze surovinové směsi bez výskytu kalcitu.",
  address="SiliS",
  chapter="48502",
  institution="SiliS",
  journal="Keramický zpravodaj",
  number="2",
  volume="25",
  year="2009",
  month="april",
  pages="10--15",
  publisher="SiliS",
  type="journal article - other"
}