Detail publikace

Materiálová transformace čistírenského kalu prostřednictvím mikrovlnné torefakce

RAČEK, J. ŠEVČÍK, J. KORYTÁŘ, I. CHORAZY, T. HLAVÍNEK, P. KUČERÍK, J. BOHRN, T.

Originální název

Materiálová transformace čistírenského kalu prostřednictvím mikrovlnné torefakce

Český název

Materiálová transformace čistírenského kalu prostřednictvím mikrovlnné torefakce

Typ

článek v časopise - ostatní, Jost

Jazyk

cs

Originální abstrakt

Čistírenský kal (ČK) obsahuje řadu nebezpečných látek, jakými jsou patogeny, těžké kovy, organické polutanty, mikroplasty a další látky. Jejich přítomnost je podle platné a připravované legislativy komplikovaná a znemožňuje skládkování a přímou aplikaci ČK na zemědělskou půdu. Změna přístupu k nakládání s ČK daná změnou legislativy má dopad na vlastníky a provozovatele čistíren odpadních vod (ČOV), kteří musí hledat technicky a ekonomicky akceptovatelná nová řešení. Materiálová transformace ČK směřuje k energetickému a materiálovému využití prostřednictvím termických technologií jako je monospalování, spoluspalování, zplyňování, pyrolýza a mikrovlnná torefakce sušeného ČK. Samostatnou technologií může být ještě hydrolýza ČK. V rámci testování v centru AdMaS byl sušený ČK získaný ze dvou různých ČOV smíchán s organickými aditivy a/nebo katalyzátory a následně zpeletizován. Takto připravený ČK byl v rámci jednoho směru výzkumu podroben zkouškám výhřevnosti pro zjištění energetického potenciálu v sušeném ČK s aditivem a bez aditiva. Druhý výzkumný směr potom spočíval v materiálové transformaci peletizovaného ČK mikrovlnnou torefakcí se zaměřením na produkci a charakteristiku pevného uhlíkatého produktu, tzv. biocharu. Porovnání potenciálu energetického využití a materiálové transformace ČK je podkladem pro návrh koncepce kalového hospodářství v podmínkách České republiky.

Český abstrakt

Čistírenský kal (ČK) obsahuje řadu nebezpečných látek, jakými jsou patogeny, těžké kovy, organické polutanty, mikroplasty a další látky. Jejich přítomnost je podle platné a připravované legislativy komplikovaná a znemožňuje skládkování a přímou aplikaci ČK na zemědělskou půdu. Změna přístupu k nakládání s ČK daná změnou legislativy má dopad na vlastníky a provozovatele čistíren odpadních vod (ČOV), kteří musí hledat technicky a ekonomicky akceptovatelná nová řešení. Materiálová transformace ČK směřuje k energetickému a materiálovému využití prostřednictvím termických technologií jako je monospalování, spoluspalování, zplyňování, pyrolýza a mikrovlnná torefakce sušeného ČK. Samostatnou technologií může být ještě hydrolýza ČK. V rámci testování v centru AdMaS byl sušený ČK získaný ze dvou různých ČOV smíchán s organickými aditivy a/nebo katalyzátory a následně zpeletizován. Takto připravený ČK byl v rámci jednoho směru výzkumu podroben zkouškám výhřevnosti pro zjištění energetického potenciálu v sušeném ČK s aditivem a bez aditiva. Druhý výzkumný směr potom spočíval v materiálové transformaci peletizovaného ČK mikrovlnnou torefakcí se zaměřením na produkci a charakteristiku pevného uhlíkatého produktu, tzv. biocharu. Porovnání potenciálu energetického využití a materiálové transformace ČK je podkladem pro návrh koncepce kalového hospodářství v podmínkách České republiky.

Klíčová slova

kalové hospodářství; pyrolýza; torefakce; čistírenský kal; pevný uhlíkatý produkt; biochar

Vydáno

19.12.2019

Nakladatel

Vodní hospodářství

Místo

Čkyně

ISSN

1211-0760

Periodikum

Vodní hospodářství

Ročník

69

Číslo

12

Stát

CZ

Strany od

1

Strany do

7

Strany počet

7

URL

Dokumenty

BibTex


@article{BUT160951,
  author="Jakub {Raček} and Jan {Ševčík} and Ivo {Korytář} and Tomáš {Chorazy} and Petr {Hlavínek} and Jiří {Kučerík}",
  title="Materiálová transformace čistírenského kalu prostřednictvím mikrovlnné torefakce",
  annote="Čistírenský kal (ČK) obsahuje řadu nebezpečných látek, jakými jsou patogeny, těžké kovy, organické polutanty, mikroplasty a další látky. Jejich přítomnost je podle platné a připravované legislativy komplikovaná a znemožňuje skládkování a přímou aplikaci ČK na zemědělskou půdu. Změna přístupu k nakládání s ČK daná změnou legislativy má dopad na vlastníky a provozovatele čistíren odpadních vod (ČOV), kteří musí hledat technicky a ekonomicky akceptovatelná nová řešení. Materiálová transformace ČK směřuje k energetickému a materiálovému využití prostřednictvím termických technologií jako je monospalování, spoluspalování, zplyňování, pyrolýza a mikrovlnná torefakce sušeného ČK. Samostatnou technologií může být ještě hydrolýza ČK. V rámci testování v centru AdMaS byl sušený ČK získaný ze dvou různých ČOV smíchán s organickými aditivy a/nebo katalyzátory a následně zpeletizován. Takto připravený ČK byl v rámci jednoho směru výzkumu podroben zkouškám výhřevnosti pro zjištění energetického potenciálu v sušeném ČK s aditivem a bez aditiva. Druhý výzkumný směr potom spočíval v materiálové transformaci peletizovaného ČK mikrovlnnou torefakcí se zaměřením na produkci a charakteristiku pevného uhlíkatého produktu, tzv. biocharu. Porovnání potenciálu energetického využití a materiálové transformace ČK je podkladem pro návrh koncepce kalového hospodářství v podmínkách České republiky.",
  address="Vodní hospodářství",
  chapter="160951",
  howpublished="print",
  institution="Vodní hospodářství",
  number="12",
  volume="69",
  year="2019",
  month="december",
  pages="1--7",
  publisher="Vodní hospodářství",
  type="journal article - other"
}