Sluneční neboli solární energie pochází ze Slunce. Díky moderním technologiím ji využíváme na ohřev vody, pro vytápění nebo na výrobu elektřiny. Elektřinu ze Slunce můžeme vyrábět díky fotoelektrickému jevu. Ten způsobuje to, že po dopadu fotonu na polovodičový materiál (krystaly křemíku) se vysráží elektrony, které vytvářejí elektrické napětí. Proto se pro výrobu elektřiny ze slunce běžně používá termín fotovoltaika. Sluneční elektrárny se skládají z několika řad plochých fotovoltaických panelů, z nichž každý má několik desítek článků. V ČR se provozuje cca 110 velkých slunečních elektráren o výkonech cca od 3 MW do 5 MW a 40 solárních parků s výkonem 5 až 38 MW. Ten největší v Ralsku vlastní skupina ČEZ, a.s. Fotovoltaika slouží i pro distribuovanou/drobnou domácí výrobu elektřiny. Pro efektivní výrobu elektřiny je důležitá dostatečná intenzita a doba slunečního záření. ČR je v tomto ohledu zemí podprůměrnou, přesto je v rámci EU i světa solární velmocí. Podle posledních údajů je v ČR evidováno 13 019 elektráren o souhrnném instalovaném výkonu 1 959 MW, což výkonově odpovídá jaderné elektrárně Temelín. V roce 2015 pokryly obnovitelné zdroje energie 23,50 % celosvětové výroby elektřiny. Nejvýznamnější, zhruba tříčtvrtinový, podíl na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů mají stále vodní elektrárny, ale rychle rostoucí větrná a solární energetika se prosazuje rok za rokem výrazněji. Pro srovnání podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny zůstává v posledních letech na úrovni 10,7 %. Podíl OZE na celkové spotřebě energie (vedle elektřiny rovněž zdroje pro výrobu tepla a zajištění dopravy) dosáhl 18,3 %. Od roku 2012 se každoročně instaluje víc kapacit v obnovitelných zdrojích než ve všech ostatních typech elektráren dohromady a tento rozdíl se neustále zvyšuje. V roce 2015 tak na obnovitelné zdroje připadlo už 61 % instalovaných kapacit. Podle analytiků společnosti GTM Research dosáhne v roce 2017 poptávka po nových fotovoltaických elektrárnách výše 85 GW. Fotovoltaické elektrárny naráží na problém s účinností fotovoltaických článků, která reálně dosahuje 15-25 % (vytěžená energie/ dopadající energie) u průmyslově vyráběných fotovoltaických článků. U současných tenkovrstvých fotovoltaických článků dosahuje účinnost přibližně 8-15 % (vytěžená energie/ dopadající energie). Vše platí pro viditelnou část Slunečního spektra a velmi malou část infračervené části A. Ostatní pásma infračervené oblasti A, B, C event. D nejsou současné fotovoltaické články schopny využít.

Klíčová slova
Solární článek, rezonátor, infračervené spektrum, energie.