Kristýna Smržová ve své diplomové práci předkládá komplexní vizi moderní železnice jako autonomního organismu individuální osobní i nákladní přepravy, který s využitím soudobých technologií dokáže plně konkurovat a v budoucnu z velké části nahradit dusivou automobilovou dopravu. S využitím externích konzultací navrhuje samostatně řízený a zcela nezávislý podvozek jako univerzální platformu, na niž následně v modulových kontejnerech umísťuje jednotlivé funkce. Bohatá železniční síť aktivních i zrušených tratí s množstvím vleček v existující struktuře měst i obcí umožňuje autorce na několika modelových příkladech demonstrovat využití opuštěných nádraží i rozsáhlých brownfields modulární variabilní prostorovou strukturou dle aktuální místní potřeby. Železnice tak z prosté kvality spojnice mezi dvěma místy v každém okamžiku získává vlastní plnohodnotnou prostorovou existenci. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 95

Tuto práci je nesnadné, ba asi i nemožné roztrhnout na kategorie urbanismus, architektura, provoz, atd. Obzvláště proto, že se autorka zabývá tématem na samé hranici architektury, tématem které je spíše vizí. Autorka si vybrala železnici a je jí (asi podobně  jako Antonín Dvořák, nebo i já) fascinována. Tato hustá síť dopravní infrastruktury včetně svých potřebných staveb nyní na mnoha místěch chátrá, protože ztratila své původní využití a potřebnost. Autorka se po důkladné orientaci v tématu pouští do nových možností využití, které inklinují ke dnešní společnosti s velkým apetitem měnit místa pobytu a poznávat místa nová. Všímá si souvislostí železnočních vagónů a modulárních staveb a zasazuje nevyužitý potenciál železničních tratí do nových souvislostí.  Stejně tak jako se společnost věnuje rekonverzi areálů těžkého průmyslu, bude se muset zabývat i rekonverzemi železnočních brownfieldů.  Pro názornost jsou vybrány příklady nového využití některých takovýchto míst. Je samozřejmě otázkou, zda-li je ekonomičtější cestovat s kufrem, nebo vagónokufrem (kontejener na vagónu zde chápu jako obrovský osobní kufr), ale dosvedu si představit skupinu lidí, která by takto žila.
Práce je zpracována až neuvěřitelně obšírně, zároveň i smysluplně, zpracování je svědomité, grafika velmi dobrá. Otázky k obhajobě:

1. Jsou vámi navržené modulární stavby určeny spíše k trvalému, nebo přechodnému žití? Jaké jsou sociologické aspekty tohoto způsobu života? Jak dlouho by asi byla buňka na jednom místě?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 95