diplomová práce

Zpracování obrazu při určování topografických parametrů povrchů

Text práce 1.92 MB Příloha 1.6 MB

Autor práce: Ing. Martin Boháč

Ak. rok: 2008/2009

Vedoucí: prof. RNDr. Ing. Jiří Šťastný, CSc.

Oponent: prof. RNDr. Miloslav Ohlídal, CSc.

Abstrakt:

Práce se zabývá určením topografických parametrů náhodně drsného povrchu pomocí metody střihové interferometrie. Jedná se o optickou metodu určení drsnosti povrchu. Základní myšlenka je založena na deformaci interferenčních proužků vzniklých interferencí dvou stejných navzájem posunutých a nakloněných monochromatických světelných vlnoploch. Interferující vlnoplocha vznikne průchodem nebo odrazem monochromatického světla od povrchu zkoumaného tělesa. Interferující vlnoplochy  vytváří obraz s deformovanými interferenčními proužky, který nese informaci o charakteru povrchu. Tato informace se z obrazu dá získat pomocí algoritmů zpracování obrazu. Tato diplomová práce byl zpracována v rámci vědecko-výzkumného záměru MSM 0021630529 Inteligentní systémy v automatizaci.

Klíčová slova:

metoda střihové interferometrie, náhodně drsný povrch, reprezentace digitalizovaného obrazu, předzpracování obrazu, hledání hran obrazu, hledání objektů obrazu

Termín obhajoby

22.6.2009

Výsledek obhajoby

obhájeno (práce byla úspěšně obhájena)

znakmkaAznamka

Klasifikace

A

Jazyk práce

čeština

Fakulta

Ústav

Studijní obor

Aplikovaná informatika a řízení (N2370-00)

Složení komise

prof. Dr. Ing. Miroslav Pokorný (předseda)
doc. Ing. Lenka Landryová, CSc. (místopředseda)
prof. Ing. Pavel Ošmera, CSc. (člen)
doc. Ing. Branislav Lacko, CSc. (člen)
doc. Ing. Ondrej Liška, CSc. (člen)
prof. RNDr. Ing. Jiří Šťastný, CSc. (člen)

Dipl. práce „Zpracování obrazu při určování topografických parametrů povrchů“ pana Bc. Martina Boháče pojednává o aplikaci metod zpracování obrazu interferenčních proužků, který je výstupem metody měření parametrů topografie povrchů pomocí střihové interferometrie. V úvodních částech práce autor uvádí výhody a nevýhody optických metod měření parametrů topografie povrchů ve srovnání se standardní metodou měření dotykovým profilometrem, dále pak definice zmíněných parametrů a popis tří opt. metod z mnoha existujících. Snaha o stručnost zřejmě autora vedla k nesprávnému popisu principu metody úhlové korelace polí koh. zrnitosti a metody měření rozdělení intenzity laser. světla. Tento popis bylo vhodné vynechat. Relevantní je popis základů metody střihové interferometrie, který autor zvládl na dostatečné úrovni.
Ve zmiňovaných úvodních partiích se vyskytuje řada nepřesných formulací. Je to zjevně způsobeno tím, že popisovaná problematika je mimo obor profesního zaměření diplomanta a je tedy možné tyto nepřesnosti tolerovat.
Podstatné části práce tvoří kap. 3. („Algoritmy zpracování obrazu při určování topografických parametrů obrazu“ - zde autor popisuje v literatuře známe algoritmy), 4 (Algoritmy pro vytváření náhodně drsného povrchu a simulaci interferenčního mikroskopu“ – výsledkem je náhodně drsný povrch simulovaný metodou plátů a jemu odpovídající interferogram) a zejména kap. 5 („Konkrétní návrh algoritmů zpracování obrazu při určování parametrů povrchu pomocí metody střihové interferometrie“ – zde autor aplikuje vhodným způsobem vybrané algoritmy z kap. 3. V těchto kapitolách se projevuje profesní zaměření diplomanta a nelze jim nic podstatného vytknout.
Výsledek celé práce je uveden v kap. 6 („Popis prostředí a struktury pro určování topografických parametrů povrchů“). Tímto výsledkem je program umožňující uživateli analyzovat jak experimentálně naměřený resp. simulovaný povrch, tak experimentálně získaný inteferogram či interferogram odpovídající simulovanému povrchu.
Zmíněný program hodnotím jako významný přínos diplomové práce použitelný obecně při zpracování inteferogramů získaných experimentálně různými metodami i výpočtem. Totéž platí pro experimentálně změřené (v digitální formě) i numericky generované povrchy.
Velmi dobrý dojem z daného programu kazí pravopisná hrubka v názvu funkce „Interferogram s minimi“.
Totéž platí pro celou práci. V textu jsem zaregistroval přibližně 30 chyb, z toho některé byly hrubé („po té“, „bílí pixel“, „bysme“, „interferogram s minimi“). Rovněž v anglickém textu abstraktu práce je mnoho pravopisných chyb. Doporučuji alespoň pro tuto část dodatečnou jazykovou korekturu elektronické formy práce.
Celkově je práce napsána logicky a srozumitelně. Autor prokázal, že umí pracovat s odbornou literaturou, je schopen interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry.
Konstatuji, že splnil požadavky a cíle zadání práce.

Předkládanou práci hodnotím velmi dobře/B.


doc. RNDr. M. Ohlídal, CSc.
Kritérium hodnocení Známka
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis E
Práce s literaturou včetně citací B

Známka navržená oponentem: B