Student prozkoumal možnosti dekódování Reed - Solomonova kódu. V rámci diplomové práce realizoval v prostředí Matlab výukovou animaci dekódování a jako praktickou část realizoval zabezpečení přenosu dat RS kódem mezi PC a vývojovým KITem s jednočipovým procesorem Atmel. Všechny realizované části zpracovával iniciativně, samostatně, přiměřeně často konzultoval další postup a iniciativně navrhoval řešení aktuálních problémů. Z hlediska formálního zpracování lze práci vytknout jen mírně neobratnou stylistiku textu a několik drobných formátovacích chyb.

Student podrobně prozkoumal algoritmus protichybového zabezpečení pomocí Reed-Solomonova kódu, vytvořil demonstrační program v prostředí Matlab a vytvořil aplikaci pro přenos takto zabezpečených dat mezi osobním počítačem a jednočipovým mikrokontrolérem. Dle zadání měla být také vhodnou formou otestována spolehlivost tohoto přenosu. Jelikož však toto testování bylo prováděno, jak student uvádí, "na bezchybném vedení" (viz str. 42, kap. 5.6, 1. odst., 3. věta), lze považovat splnění tohoto bodu pouze za částečné.
Odbornou úroveň řešení považuji celkově za dobrou, snižuje ji zejména nevhodně navržený přenosový protokol, díky němuž se zbytečně prodlužuje přenos neprokládaných dat, takže v konečném důsledku trvá déle než přenos dat prokládaných.
Z formálního hlediska práce obsahuje velké množství gramatických chyb a překlepů. Objevují se zde i chyby faktické, např. v záhlaví tabulky č. 3 na str. 29 nemá být uvedeno "počet bitů", ale "počet 4bitových slov", nebo v obr. č. 4 na str. 23 je zaměněno označení u proužků znázorňujících pořadí prokládaných a neprokládaných dat. V práci jsem dále nenalezl, jaký konkrétní způsob prokládání byl nakonec použit ve vytvořené aplikaci. Z obr. č. 11 na str. 32 se lze pouze domnívat, že se asi jedná o prokládání blokové. Orientaci v textu by usnadnilo zejména psaní proměnných kurzívou (tak jak to ostatně student uváděl ve vzorcích) a mnohem podrobnější seznam použitých zkratek.