Cílem diplomové práce bylo zjistit možnosti využití spektroskopie laserem buzeného plazmatu pro detekci Cu a Pb v podobě kapalných vzorků. Za tímto účelem bylo nezbytné zoptimalizovat a případně upravit stávající experimentální aparaturu Liquid LIBS na ÚFI, provést řadu optimalizačních kroků a v neposlední řadě porovnat dvě dostupné techniky, a sice jednopulzní a dvoupulzní LIBS.
Diplomová část je rozdělena na teoretickou a experimentální část. Teoretická část pojednává o problematice těžkých kovů, popisuje některé metody jejich detekce, včetně metody LIBS, a ukončena je popisem LIBS analýzy kapalných vzorků. Vyskytují se zde ojediněle určité nepřesnosti, mnohé části jsou vcelku stručné, na charakter práce je však rozsah dostatečný.  Text je vhodně a bohatě protkán množstvím citované literatury.
Experimentální část popisuje vybrané vzorky, použitou aparaturu a postupný proces a výsledky optimalizace jednotlivých parametrů. Následuje srovnání jednopulzní a dvoupulzní techniky, kalibrační křivky pro oba typy vzorků a vypočet limitů detekce. Zakončena je tato část tabulkou, shrnující přehlednou formou dosažené výsledky.
Ačkoli bych některé části přesunul z experimentální kapitoly do kapitoly teoretické (pojednání o efektivním objemu ablatované kapaliny), celkově je diplomová práce přehledná a členěna je logicky. K formální úrovni, typografii a stylistice nemám výtek, práce se velmi dobře čte. Gramatické chyby nedokážu z důvodu použití slovenského jazyka posoudit. Použité informační zdroje jsou v práci korektně citovány a seznam referencí je až na drobnosti také v pořádku.
Analýza kapalných vzorků patří mezi relativně málo probádané oblasti v rámci metody LIBS. Způsobeno je to řadou komplikací, které tato měření doprovází, a které negativně ovlivňují mimo jiné přesnost a opakovatelnost výsledků.  Úspěšné řešení tématu vyžadovalo navrhnout systematický postup, jak se s množstvím proměnných vypořádat, a následně pro všechny konfigurace provést a zpracovat do smysluplných výstupů velké množství měření. S tím si autorka velmi dobře poradila. Oceňuji zejména důsledný přístup k práci, který vyústil v úspěšné splnění všech cílů diplomové práce a také schopnost shrnout své výsledky přehlednou a úplnou formou. Získané výsledky považuji na poměry kapalného LIBSu za velmi zdařilé a jsou bezesporu pro další aktivity laboratoře přínosem.
Doporučuji diplomovou práci k obhajobě a hodnotím ji výsledným klasifikačním stupněm velmi dobře / B.

Diplomová práce spočívá v optimalizaci parametrů existující aparatury pro analýzu kapalných vzorků metodou LIBS a rozšíření z jednopulzní na dvojpulzní techniku LIBS. Předmětem optimalizace byla intenzita vybraných čar mědi a olova, resp. jejich poměr k pozadí, a také směrodatná odchylka. Měď byla zavedena do vodného roztoku jako modrá skalice a olovo jako trihydrát octanu olovnatého. Parametry byly: vzdálenost čočky od proudu kapaliny, energie pulzu(ů) laseru(ů), zpoždění snímání spektra ICCD po pulzu laseru, čas mezi pulzy laserů a fázový posuv mezi pulzem čerpadla a pulzem laseru. Práce je napsána a členěna vesměs logicky (na nejasnosti se ptám níže) a její celkové pojetí odpovídá zvyklostem v oboru. Problematika je zpracována velmi pečlivě a zvláště teoretická část svědčí o tom, že autorka dané téma důkladně prostudovala. Rozsah a počet bodů v optimalizačních závislostech i odstupňování bodů v kalibračních závislostech považuji za přiměřené. Autorka se vyrovnala s několika technickými problémy. Např. synchronizace peristaltického čerpadla s pulzy laseru je řešena velmi vtipně. Autorka cituje odbornou literaturu v přiměřeném rozsahu a její výběr plně odpovídá řešenému tématu. Rovněž zápis citací odpovídá zvyklostem v oboru. U některých jmen autorů jsou pouze iniciály, pravděpodobně kvůli tomu, že v některých časopisech se neuvádějí. Grafická i slohová úroveň práce je vysoká, k pravopisu se nemohu vyjádřit, neboť jazykem práce je slovenština. Práce je značným přínosem pro širší využití metody LIBS.