Miloš Hrabovský pracoval na uvedeném tématu od října minulého roku. Za tuto dobu se mu podařilo splnit všechny cíle diplomové práce. Nad rámec bylo provedeno souběžné měření grafenového senzoru a Kelvinovy sondové mikroskopie, které je prvním krokem na ÚFI k pochopení fyzikálních principů a technických omezení uvedených zařízení. Za velký úspěch považuji první měření Diracova bodu exfoliovaného grafénu v atmosférických podmínkách na ÚFI. Student zvládl na velmi dobré úrovni veškeré techniky potřebné k dokončení práce. Za o něco horší část považuji stylistické formulace, které by mohly být mnohdy obratnější a interpretace výsledků v závěrečné části týkající se souběžného měření KPFM a odezvy grafenového senzoru, kde bych očekával důkladnější porovnání vývoje povrchového potenciálu pro všechny (nízké, střední i nejvyšší) hodnoty relativní vlhkosti. Celkově práci hodnotím jako velmi dobrou.

Ve své diplomové práci se pan Hrabovský soustředil na přípravu vrstev grafenu a jejich využití v senzorice, primárně pro detekci plynů. Práce je psána celkem srozumitelně, i když některá souvětí jsou příliš dlouhá a znesnadňují tak čtenáři porozumění textu. Úroveň angličtiny je dobrá a množství gramatických chyb, překlepů a přebývajících nebo chybějících slov v textu je přijatelné. Členění práce je však poněkud nelogické. Konkrétně v kapitole 2.1.5. jsou vypsány analytické metody pro charakterizaci grafenu, ale očekávaný obecný popis metod následuje až v experimentální části, kde je navíc detailně rozepsána Ramanova spektroskopie, která v práci nebyla vůbec využita. Bývá zvykem, že experimentální část obsahuje pouze stručný popis technik a podmínek měření relevantních pro danou práci. Zásadní je také chybějící seznam zkratek.
Nejkritičtější části práce je příliš stručný závěr, který by bylo vhodné vzhledem k tak komplikované a zároveň atraktivní problematice mnohem více rozepsat a zhodnotit nejen výrobní proces grafénových vrstev včetně konkrétních komplikací či naopak dosažené optimalizace při výrobě, ale také nastínit možná zlepšení nebo alespoň navrhnout další perspektivy pro využití v detekci molekul plynů. Z počtu použitých referencí lze usoudit, že se student dané problematice věnoval dostatečně, ale na vypracování závěru mu nezbyl čas.