Diplomová práce Bc. Jana Těšíka je zaměřena na studium luminiscence atomárně tenké vrstvy sulfidu molybdeničitého ve vzdáleném a blízkém poli.
Práce je poměrně přehledně a logicky členěna do devíti kapitol, v rámci jednotlivých kapitol je ovšem text často nepřehledný. Jazyková a stylistická úroveň práce je spíše průměrná.
Rešeršní část práce je poměrně obsáhlá, seznam literatury obsahuje sto položek. Současný stav poznání ovšem není kriticky interpretován. Například v souvislosti s fotoluminiscencí sulfidu molybdeničitého je zmíněna pouze jedna práce, není diskutován ani tak základní parametr měření, jako je teplota, zcela chybí zmínka o zářivých defektech.
Silnou stránkou práce je velký rozsah experimentálních metod, které si pan Těšík osvojil, a velký objem experimentální práce. Nekteré z těchto metod jsou přitom náročné a bylo potřeba vyvinout i jejich metodologii, především u technik využívajících blízkého pole.
Za největší slabinu považuji zpracování a interpretaci dat. Například u profilu AFM na obrázku 6.4 autor ponechává bez komentáře, že změřená výška vrstvy (1.1+-0.3 nm) odpovídá teoretické tloušťce dvojvrstvy (1.2 nm), nikoliv monovrstvy (0.6 nm). To, že o monovrstvu podle všeho jde, by přitom bylo možné doložit citací příslušných výsledků práce [8].
Přes vyjádřené nedostatky jde o kvalitní diplomovou práci, která splňuje všechny požadavky na ni kladené. Cíle práce byly naplněny a v některých směrech překročeny (zejména pokud jde o kombinaci metod blízkého a vzdáleného pole). Dosažené výsledky budou po doplnění a lepším zpracování publikovatelné v odborné literatuře. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení velmi dobře/B.

Práce se zaměřuje na využití metody rastrovací optické mikroskopie v blízkém poli pro měření luminiscence atomárně tenkého materiálu, s využitím excitace luminiscence pomocí interference povrchových plazmonů. Jedná se o téma, které je vysoce aktuální, a práce byla provedena na souboru zařízení, která svými technickými parametry odpovídají soudobému stavu experimentální techniky v nejlepším slova smyslu; student měl tedy příležitost prakticky se seznámit s velkou řadou špičkových přístrojů. Práce zahrnuje velké množství dobře popsané experimentální práce spolu s podrobnou interpretací naměřených dat. Student musel v průběhu práce překonávat mnohé obtíže spojené s jednotlivými experimenty, což je ovšem u práce zahrnující využití takového množství technik častý jev, a i poměrně malé množství výsledných struktur, na kterých bylo možné měření dovést až do konce, proto považuji za velký úspěch. Práce je pečivě zpracovaná, s minimem formálních chyb (např. překlepů), a je z ní patrné, že student dobře porozuměl jednotlivým technikám, jejich limitům, a dokázal s nimi patřičně pracovat. Intepretace výsledků se při malém množství experimentálních dat může zdát odvážná, nepostrádá však odkazy na další práce, kterými je možné jednotlivé vývody podpořit. Cíle práce byly splněny.