Detail předmětu

Světové a české umění 2. pol. 19. století v souvislostech

FAVU-1SCU19st-LPovinnýBakalářský (první cyklus)Ak. rok: 2017/2018Letní semestr3. ročník3  kredity

Kurz podává přehled o směrech, vývojových souvislostech a osobnostech sochařství a malířství od realismu a plenérismu po konec století v Evropě i českých zemích. Důraz je kladen na méně známou problematiku různých sochařských tendencí té doby a na historickou malbu, která v této době reflektovala množství aktuálních dobových podnětů a sama se stala mnohdy inspirací pro umění počátku 21. století.

Garant předmětu

Zajišťuje ústav

Katedra teorií a dějin umění (KTDU)

Výsledky učení předmětu

Schopnost orientovat se v základních i pobočních tendencích umění XIX. století s ohledem na aktuálně inspirativní směry v umění počátku XXI. století.

Prerekvizity

Základní přehled o dějinách politických i kulturních 19. století.

Doporučená nebo povinná literatura

Naděžda Blažíčková-Horová, České malířství 19. Století. Katalog stálé expozice Sbírky umění 19. století: Klášter sv. Anežky České, Národní galerie v Praze, Praha 1998. (CS)
Naděžda Blažíčková-Horová, Umění 19. století v Čechách (1790–1910). Malířství, sochařství a užité umění: Národní galerie v Praze, Klášter sv. Jiří na Pražském hradě: průvodce expozicí, Praha 2009. (CS)
Pavla Cenková, Vkusné a solidní. Měšťanské sochařství v Brně 1800–1880, Brno 2013. (CS)
René Huyghe et al., Umění nové doby, Praha 1974. (CS)
Taťána Petrasová – Helena Lorencová (eds.), Dějiny českého výtvarného umění 1780/1890 (III/2), Praha 2001. (CS)
Emanuel Poche et al., Praha národního probuzení, Praha 1980. (CS)
David Venclík, Schmidtův Karlštejn. Neogotická rekonstrukce středověkého hradu na pozadí doby, Umění LXI, 2013, č. 5, s. 422–436. (CS)
Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, Praha 1968. (CS)
Jindřich Vybíral, Česká architektura na prahu moderní doby. Devatenáct esejů o devatenáctém století, Praha 2002. (CS)
Pavel Zatloukal, Meditace o architektuře. Olomouc – Brno – Hradec Králové 1815–1915, Řevnice 2016. (CS)
Pavel Zatloukal, Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918. Architektura let 1750 – 1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 2002. (CS)

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..

Způsob a kritéria hodnocení

Test.

Jazyk výuky

čeština

Osnovy výuky

1) Francouzské sochařství neobaroku. Charles Garnier a jeho Opera. Charles-Henri-Joseph Cordier. Albert-Ernest Carrier-Belleuse. Marcello. Jean-Baptiste Carpeaux a secese.
2) Monumentalizace, sochařství ve veřejném prostoru, nové technologie. Auguste Bartholdi, socha Svobody Německé sochařsko architektonické monumenty Reinhold Begas. Architekt Bruno Schmitz - Deutsches Eck, Pomník u Lipska, F.X.Lederer - Bismarckův pomník.
3) Auguste Rodin. Raná tvorba. Impresionismus a symbolismus v jeho díle. Modelér, autor mramorů, bronzů. Realizace a projekty 80. a 90. let. Brána pekel. Občané z Calais. Srovnání dvou pomníků z 90. let (Hugo a Balzac). Fotografie. Rodin a české prostředí. Camille Claudelová.
4) Sochařství konce 19. století Verismus. Italští mramoráři. Darwinismus - Emmanuel Frémiet Sociální monument. Jules Dalou. Constantin Meunier. Impresionismus - Medardo Rosso. Symbolismus a secese. Augustus Saint-Gaudens, Alfred Gilbert. Gustav Vigeland. Malíři - sochaři. Honoré Daumier. Jean-Léon Gérome, Gustave Doré, Edgar Degas, Frederic Leighton.
5) Velký styl a soumrak historické malby konce 19. století. Francouzská scéna - nová témata, exotika (Laurens), "momentková" malba (Jean-Léon Gerome) , plenérová malba. Adolph von Menzel. Anglie - Lawrence Alma-Tadema. Frederic Lord Leighton - Artist´s House. Střední Evropa - Mnichov - "teatrální tendence" - Karl von Piloty, vliv na ruské Pěredvižniky (Ilja Rěpin). Konec nazarénství, nástup "makartstylu" (Hans Makart) ve Vídni.
6) Historická malba druhé poloviny XIX. století v Čechách. Christian Ruben, jeho škola, realizace. Belgická škola, Gallait. Jaroslav Čermák. Exotika, historie, současnost v jeho malbě. Mikoláš Aleš, ambice po velké historické malbě, realizace v monumentální kresbě, ilustraci, sgrafitu. Václav Brožík, úspěch v Paříži, plenér. Luděk Marold.
7) Evropské malířství druhé poloviny 19. století. Plenérismus a barbizonská škola. Camille Corot. Théodore Rousseau, Charles Daubigny a další.
8) Realismus. Gustave Courbet, vztah k tradičním malířských žánrům, k publiku. Jean Francois Millet. Honoré Daumier. Naturalismus, selské téma. Bastien Lepage. Jules Breton.
9) Edouard Manet - tradice a inovace v jeho díle. manet a španělská malba, realismus, impresionisté. James McNeill Whistler. Vztah umělce a společnosti. Španělské a japonské umění. Hudba a malířství, nové pojetí portrétu.
10) Impresionismus. Výstavy. Claude Monet - cykly, místa působení. Auguste Renoir, Camille Pissarro, Edgar Degas, Gustave Caillebotte atp.
11) Tzv. postimpresionismus. Paul Cézanne. Georges Seurat .Henri Toulose-Lautrec Vincent van Gogh - realismus, impresionismus, křesťanská tématika v jeho díle
12) Prerafaelismus. John Everett Millais. Dante Gabriel Rossetti. Edward Burne-Jones. William Morris.
13) Malířství a sochařství v Čechách druhé poloviny 19. století Realismus. Karel Purkyně. Soběslav Pinkas. Viktor Barvitius. Max Haushofer a jeho krajinářská škola mezi romantismem a realismem. Adolf Kosárek. Alois Bubák. Barbizonec Wilhelm Riedel.
14) Generace Národního divadla. Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Tulka. Vojtěch Hynais. J.V.Myslbek, sochařství mezi klasicismem, romantismem, realismem.
15) Josef Hlávka, jeho vliv na situaci v českém školství a kultuře Neoromantismus, naturalismus, luminismus, secese. Gabriel Max. Max Pirner. Jakub Schikaneder. Hanuš Schwaiger. Felix Jenewein. Folklorismus. Joža Úprka a SVUM.
16) "Čeští Pařížané". Luděk Marold. Zdenka Braunerová, její aktivity. Antonín Chittussi.
Česká krajinomalba od 90. let. Julius Mařák a jeho škola. Antonín Slavíček. Otakar Lebeda. František Kaván. Jaroslav Panuška. Antonín Hudeček. Krajináři mimo Mařákovu školu. Ludvík Kuba. Václav Radimský.

Cíl

Cílem kurzu je umožnit studentům osvobodit se od jednostranných koncepcí a vytvořit si vlastní plastický obraz o umění XIX. století v základních a prolínajících se liniích takzvaně progresívních i akademických tendencí.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Přednášky jsou nepovinné.

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor