Detail předmětu

Přehled dějin umění baroka

FAVU-1DUB-LPovinnýBakalářský (první cyklus)Ak. rok: 2017/2018Letní semestr2. ročník3  kredity

Předmět je součástí přednáškového cyklu, který probíhá celým bakalářským studiem. Studenti jsou v chronologickém sledu seznamováni s hlavními epochami, slohy, proudy, směry, osobnostmi a architektonickými, sochařskými a malířskými díly dějin umění od nejstarších dob po současnost ve světě a na území ČR. Přednášky 2. ročníku začínají renesančním uměním v západní Evropě a končí českým barokním uměním.

Přednášky provedou stručným vývojem barokního výtvarného umění a jeho jednotlivými slohovými proudy, regionálními modalitami a stylovými úrovněmi v Evropě a rovněž v Čechách a na Moravě cca v období od r. 1620 do josefínských reforem. Přiblíží základní pojmy, charakteristiku, periodizaci a zejména historické, společenské a duchovní zdroje barokní kultury, s přihlédnutím k hlavním ohniskům kultury a umění i čelním protagonistům.

Zajišťuje ústav

Katedra teorií a dějin umění (KTDU)

Výsledky učení předmětu

Student by měl získat základní představu o dějinách umění z hlediska časové posloupnosti jejich vývoje, formálních, obsahových a technologických proměn, přičemž by mu tyto znalosti sloužily jako inspirační orientace v jeho vlastní tvůrčí práci.

Prerekvizity

Znalosti z předmětu Dějiny umění I.

Doporučená nebo povinná literatura

Jose Pijoan, Dějiny umění 6-8, Praha 1980-1981
Dějiny českého výtvarného umění II/1-2, Praha 1989
Oldřich Blažíček: Umění baroku v Čechách, Praha 1971. Dějiny českého výtvarného umění II 1, Od počátku renesance do závěru baroka, Academia: Praha 1989. I. Krsek, Zd. Kudělka, M. Stehlík, J. Válka: Umění baroka na Moravě, Praha 1999. Das flämische Stillleben 1550-1689. Darkness & Light: Caravaggio and his World. (Edmund Capon, John T.Spike). Art Gallery of New South Wales 2004. Vit Vlnas (ed.): Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. a 18. století, Praha 2001. Rolf Toman: Umění italské renesance: architektura, sochařství, malířství, kresba. Praha: Slovart 2000. Michael Kitson: Barok a rokoko. Praha 1972. Encyklopedie umění renesance a baroku. Praha : Odeon 1970. Baroko. Architektura, sochařství, malířství. Praha: Slovart 2007. Oldřich Blažíček: Umění baroku v Čechách, Praha 1971. Dějiny českého výtvarného umění II 1, Od počátku renesance do závěru baroka, Academia: Praha 1989. I. Krsek, Zd. Kudělka, M. Stehlík, J. Válka: Umění baroka na Moravě, Praha 1999. Das flämische Stillleben 1550-1689. Darkness & Light: Caravaggio and his World. (Edmund Capon, John T.Spike). Art Gallery of New South Wales 2004. Vit Vlnas (ed.): Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. a 18. století, Praha 2001. Rolf Toman: Umění italské renesance: architektura, sochařství, malířství, kresba. Praha: Slovart 2000. Michael Kitson: Barok a rokoko. Praha 1972. Encyklopedie umění renesance a baroku. Praha : Odeon 1970. Baroko. Architektura, sochařství, malířství. Praha: Slovart 2007.
Dějiny českého výtvarného umění II 1, Od počátku renesance do závěru baroka, Academia: Praha 1989.
I. Krsek, Zd. Kudělka, M. Stehlík, J. Válka: Umění baroka na Moravě, Praha 1999.
Baroko. Architektura, sochařství, malířství. Praha: Slovart 2007.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..

Způsob a kritéria hodnocení

Zkouška formou písemného testu.

Jazyk výuky

čeština

Osnovy výuky

Přednášky celého semestru jsou vyhrazeny baroknímu umění v českých zemí, které se postupně rozvíjí od Bílé hory a vyznívá po polovině 18. století. Studenti jsou podrobněji seznámeni s životními a tvůrčími osudy vůdčích osobností českého baroku, jimiž byli architekti Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a Jan Santini, sochaři Matyáš Bernard Braun a Ferdinand Maxmilián Brokof, malíři Karel Škréta, Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner.

Cíl

Seznámit studenty s náročnou a specifickou problematikou architektury a výtvarného umění tak, jak se utvářely a rozvíjely od nejstarších dob. Výuka není omezena jen na základní fakta, ale zaměřuje se také na slohové, sociální, ikonografické, technologické a pojmové stránky umění. Studenti jsou upozorňováni na četné souvilosti mezi starým a moderním uměním.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Účast na přednáškách je nepovinná.

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

52 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor