Detail předmětu

Experimentální metody

FSI-QEMAk. rok: 1999/2000

Předmět Experimentální metody má za úkol seznámit studenty s postupya metodami používanými při experimentálním řešení úkolů v oborudopravní a manipulační technika tak, aby byli schopni je aplikovatv praxi a vyřešit samostatně jednodušší problémy. Důraz je kladen napopis funkcí a vlastností jednotlivých prvků experimentálního řetězce (přístrojovou techniku a snímače používané pro měření, obvody pro úpravu a zpracování signálu, zatěžovací a budící zařízení), metody měření základních oborových veličin, způsoby zpracování naměřenýchdat a vyhodnocování výsledků, metody eliminace chyb a plánování experimentu.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

4

Garant předmětu

Výsledky učení předmětu

Absolvent kursu získá teoretické znalosti a praktické zkušenosti
s experimentální prací s důrazem na využití počítačů při měření
i zpracování experimentu, je schopen pro jednodušší problémy
zvolit postup řešení a orientovat se při výběru vhodné
měřící techniky.

Způsob a kritéria hodnocení

Podmínky udělení zápočtu: aktivní prezence na cvičení,
vypracování zpráv z experimentů
Zkouška: zkouška prověřuje osvojení znalostí získaných na
přednáškách, je orientována především na aplikaci těchto
znalostí na měření a přístrojovou techniku, zkouška
je písemná (případně i ústní)

Učební cíle

Cílem předmětu je seznámit posluchače s metodami měření a přístupy
při experimentálním řešení problémů se zaměřením na spalovací
motory a motorová vozidla. Podstatné je získání základní představy
o složitosti experimentálních prací a současných technických
možnostech při jejich řešení.

Doporučená literatura

Ďaďo, S., Kreidl, M. : Senzory a měřící obvody, , 0

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program M2301-5 magisterský

    obor , 1. ročník, letní semestr, povinný
    obor , 1. ročník, letní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

28 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1. Úvod do exp. metod, struktura exp. řetězce.
2. Vyhodnocení experimentu.
3. Zpracování výsledků měření nezávislé veličiny.
4. Zpracování, analýza, přenos signálu.
5. Snímače neelektrických veličin.
6. Metody měření kinematických a mech. veličin.
7. Metody měření hustoty látek, teploty, průtoku, ...
8. Analýza plynů, metody měření složení spalin.
9. Metody měření hluku.
10. Metody měření vibrací.
11. Přenos dat, zařízení pro úpravu signálu.
12. Měřící a vyhodnocovací přístroje.
13. Počítačové měřící a řídící systémy.
14. Zatěžovací a budící zařízení.

Speciální laboratoř

28 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1. Zjišťování charakteristik silentbloků (měření).
2. Vyhodnocení měření.
3. Vlastnosti tlumičů (měření).
4. Určení velikosti deformace - tenzometry (měření).
5. Hlučnost motoru při provozu (měření).
6. Hlučnost automobilu (měření).
7. Vibrace částí motoru (měření).
8. Přenos vibrací konstrukcí vozidla (měření).
9. Mechanická účinnost motoru - faktoriální experiment (měření).
10. Výpočetní část experimentu.
11. Chování automobilu při jízdě, akcelerace, decelerace (měření).
12. Výpočetní část experimentu.
13. Měření a zpracování dat pomocí počítače.
14. Prezentace zpráv z experimentů, zápočet.