Detail předmětu

Zkoušení materiálů a výrobků

FSI-DZM-KAk. rok: 2011/2012

Použitím vhodných zkušebních metod lze upřesnit použití materiálu pro danou technickou aplikaci, určit vady v materiálu (řediny, vměstky, praskliny atd.) a posoudit případnou degradaci použitého materiálu během provozu (opotřebení, vznik únavových trhlin atd.). Kurz obsahuje popis, význam a použití nejdůležitějších mechanických, technologických a defektoskopických zkoušek. Pozornost je věnována i základům fázové a strukturní analýzy pomocí světelné a elektronové mikroskopie.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

5

Garant předmětu

prof. Ing. Stanislav Věchet, CSc.

Zajišťuje ústav

Ústav materiálových věd a inženýrství (ÚMVI)

Výsledky učení předmětu

Kurz umožňuje studentům získat přehled o zkušebních zařízeních a
metodikách, které se používají při destruktivních i nedestruktivních
zkouškách konstrukčních materiálů.

Prerekvizity

Pro absolvování předmětu jsou potřebné znalosti z předmětů Úvod do materiálových věd a inženýrství a Struktura a vlastnosti materiálu.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Způsob a kritéria hodnocení

Podmínky udělení zápočtu. Základní podmínkou pro udělení zápočtu je
absolvování všech cvičení a zpracování protokolů ze cvičení podle
pokynů učitele.
Zkouška. Zkouška se skládá ze dvou částí, písemné a ústní. V písemné
části zkoušky student zpracuje pět otázek z témat, která byla
přednesena v průběhu semestru. Při ústní zkoušce student zodpoví
dotazy týkající se písemné části a další doplňující otázky
zkoušejícího.

Učební cíle

Kurz je zaměřen na problematiku zkoušení vstupního materiálu nebo
výrobku v oblasti technologie tváření. Úkolem kurzu je ukázat
možnosti jednotlivých zkušebních metod a jejich význam pro praxi.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Cvičení, jež jsou součástí tohoto kurzu, jsou povinná. Neúčast na cvičení musí být řádně omluvena. Podmínkou udělení zápočtu je, že student během semestru připraví několik samostatných vystoupení na cvičeních.

Základní literatura

Ashby, F.M.-Jones, D.R.H.: Engineering Materials I, II, , 0
Dowling, E.N.: Mechanical Behaviour of Materials, , 0
Wood, W.A.: The Study of Metal Structures and their Mechanical Properties, , 0

Doporučená literatura

Pluhař, J. a kol.: Nauka o materiálech, , 0
Pluhař, J. - Koritta, J.: Strojírenské materiály, , 0
Veles, P.: Mechanické vlastnosti a skúšanie kovov, , 0

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program B3S-K bakalářský

    obor B-STG , 2. ročník, letní semestr, povinně volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Konzultace

9 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Ing. Eva Molliková, Ph.D.,Paed IGIP

Osnova

1. Zkoušky objemové tvařitelnosti.
2. Zkoušky pro zjištění koeficientu tření při tváření.
3. Zkoušky hlubokotažnosti plechů.
4. Metoda sítí, FLD diagramy.
5. Metody zjišťování povrchových vad (kapilární metoda atd.).
6. Metody zjišťování vnitřních vad (RTG).
7. Metody zjišťování vnitřních vad (ultrazvuk).
8. Světelná mikroskopie (příprava metalografických vzorků.
9. Obrazová analýza fází a měření mikrotvrdosti.
10. Elektronová mikroskopie.
11. Zkoušení mechanických vlastností konstrukčních materiálů.
12. Únavové zkoušky materiálů.
13. Hodnocení odolnosti materiálů vůči křehkému porušení.

Laboratorní cvičení

9 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Ing. Eva Molliková, Ph.D.,Paed IGIP

Osnova

1. Zkouška objemové tvařitelnosti dle CIRP.
2. Zkouška pěchování prstence.
3. Vyhodnocení plošné anizotropie.
4. Vyhodnocení výtažku s kruhovou sítí.
5. Kapilární a magnetické zkoušky.
6. Zkouška prozařovací(RTG).
7. Zkouška ultrazvuková.
8. Metalografie slitin na bázi železa.
9. Metalografie slitin neželezných kovů.
10. Elektronová a světelná mikroskopie.
11. Statická zkouška tahem.
12. Únava materiálů a její zkoušení.
13. Křehký lom materiálů,zápočet.

Řízené samostudium

34 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

prof. Ing. Stanislav Věchet, CSc.

Osnova

1. Zkoušky objemové tvařitelnosti.
2. Zkoušky pro zjištění koeficientu tření při tváření.
3. Zkoušky hlubokotažnosti plechů.
4. Metoda sítí, FLD diagramy.
5. Metody zjišťování povrchových vad (kapilární metoda atd.).
6. Metody zjišťování vnitřních vad (RTG).
7. Metody zjišťování vnitřních vad (ultrazvuk).
8. Světelná mikroskopie (příprava metalografických vzorků.
9. Obrazová analýza fází a měření mikrotvrdosti.
10. Elektronová mikroskopie.
11. Zkoušení mechanických vlastností konstrukčních materiálů.
12. Únavové zkoušky materiálů.
13. Hodnocení odolnosti materiálů vůči křehkému porušení.