Právo Evropské unie


H. Penzijní spoření v jiném členském státě

Portugalské právo stanoví, že zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná smí odepsat do určité výše snížit o vklad na penzijní spoření poskytované portugalským penzijním fondem základ daně z příjmu.

Otázky:

  1. Jak lze posuzovat uvedenou daňovou regulaci ve světle základních hospodářských svobod Evropské unie?
  2. Kdo a jak se může bránit, jedná-li se o narušení hospodářských svobod utvářejících jednotný vnitřní trh?
  3. Jak by patrně mohlo Portugalsko omezení hájit?
  4. Musí portugalské právo umožňovat daňový odpočet úložky na penzijní spoření?


Odpovědi:

  1. Jedná se patrně o omezování volného poskytování služeb. Zahraniční poskytovatelé penzijního spoření jsou znevýhodněni, portugalské penzijní fondy mají usnadněn přístup ke klientele. Dotčen je patrně též volný pohyb kapitálu, neboť vklad představuje jeho investici.
  2. Jednotlivec (zaměstnanec, zaměstnavatel či zahraniční penzijní fond) by měly poukázat na porušení práva Evropské unie před portugalskými úřady, popř. soudy například v souvislosti s vypořádáním daňových povinností. Výsledkem by mělo být přednostní uplatnění práva Evropské unie. Vzhledem k závažnosti omezení můžeme očekávat intervenci Komise, která může vést až k žalobě proti Portugalsku před Soudním dvorem.
  3. Portugalsko by patrně poukazovalo na nemožnost zabezpečení ochrany dlouhodobých investic v zahraničních penzijních fondech. Díky harmonizaci standardů takového podnikání právem Evropské unie by patrně neuspělo.  
  4. Členské státy nesmějí při ukládání přímých daní narušovat volné poskytování služeb a volný pohyb osob. Nepřípustné je tedy především rozlišování podle státního občanství.  Daňové zohlednění soukromého dobrovolného spoření na stáří je nicméně záležitostí členských států.