Právo Evropské unie


17. Svoboda usazování právnických osob v Evropské unii kvůli podnikání

I. Význam právnických osob v soudobé společnosti vyspělých států

Základem soudobého hospodářství je podnikání „ve velkém", které nedokáží provádět jed­notlivci. Právním nástrojem spolupráce a spojení sil (kapitálu) jsou právnické osoby, především obchodní společnosti a družstva. Další druhy právnických osob pak lze vytvářet pro další čin­nos­ti: ústavy, nadace, občanská sdružení, politické strany, církevní osoby. Jednotlivé státy svým právem umožňují vytváření různých druhů právnických osob.

II. Vymezení okruhu oprávněných právnických osob

Státy běžně připouštějí na svém území působení právnických osob vytvořených podle práva jiných států. Toto nastoluje otázku příslušnosti právnických osob. Srovnání mezinárodního a vnitrostátního práva potvrzuje používání více hledisek pro určení příslušnosti právnických osob - zejména obchodních společností - k jednotlivým státům srovnatelná se státním občan­stvím jednotlivců. Rozhodné bývá sídlo, právo, podle kterého byla právnická osoba založena (inkorpo­race) anebo kontrola.

III. Okruh právnických osob oprávněných k usazení pro podnikání

Právo Evropské unie zaručuje svobodu usazování právnickým osobám, které byly založeny podle občanského a obchodního práva některého z členských států za účelem dosahování zisku hospodářskou činností, včetně družstev, pokud mají sídlo nebo hlavní správu na území člen­ského státu (nemusí to být tentýž stát). Svobodě usazování se tedy netěší neziskové právnické osoby a podobné instituce - nadace, spolky, politické strany, církevní struktury, ústavy, trusty, příspěvkové organizace - byť vytvořené podle práva některého členského státu a mající sídlo na jeho území. Tyto právnické osoby se nicméně mohou těšit jiným základním hospodářským svo­bodám Evropské unie.

IV. Náplň svobody usazování

Oprávněné obchodní společnosti a družstva mohou působit na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky (filiálky, odštěpného závodu apod.) nebo prostřednictvím ovládané (dceřiné) obchodní společnosti, zpravidla založené podle práva hostitelského státu. Podobně se může obchodní společnost či další osoba z jiného členského státu na takové společnosti podílet. Zřizovací smlouvy konečně výslovně zrovnoprávňují podílníky z různých členských států. Judi­katura Soudního dvora požaduje připuštění usazení také tehdy, je-li volba méně náročného práva jiného členského státu záměrná za účelem obcházení přísnějších nároků práva hostitelského státu na založení obchodní společnosti (rozsudek Centros). Členské státy mohou nicméně ome­zovat „stěhování" obchodních společností požadavkem vypořádání daní (rozsudek Daily Mail).

V. Sbližování práva obchodních společností

Jednotlivé členské státy podle svých tradic předpokládají zakládání a provoz více druhů ob­chodních společností: kapitálové akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, společ­nosti s plným ručením podílníků a osobní společnosti. Právo Evropské unie neodstraňuje tuto rozmanitost, stanoví však základní nároky pro ty obchodní společnosti, jež se mají těšit svobodě usazování na území ostatních členských států. Směrnice upravují zejména zakládání a neplatnost založení obchodních společností, zakládání akciových společností a změny jejich kapitálu, vnit­rostátní a mezinárodní slučování a rozdělování, obchodní společnosti s jedním podílníkem, ve­řejné nabídky převzetí a účetnictví obchodních společností včetně poměrů v rámci koncernů, jakož také zdanění zisků v rámci holdingů.

VI. Právnické osoby vytvářené podle práva Evropské unie

Právo Evropské unie umožňuje také zakládat unijní druhy právnických osob. Dlouhodobě je možné zakládat tzv. evropské hospodářské zájmové sdružení pro zajištění hospodářské spolu­práce na evropské úrovni. Nová úprava začíná umožňovat zakládání evropské akciové společ­nosti (societas europea). Připravuje se právní úprava, jež umožní zakládání dalších evropských právnických osob. Registraci nicméně nadále zabezpečují členské státy.

VII. Uvolnění usazování právnických osob ve vztahu ke zbytku světa

Řada členských států Evropské unie připouští podnikání obchodních společností příslušných k nečlenským státům. Značná uvolnění usazování za účelem podnikání v řadě odvětví konec­konců požaduje právo Světové obchodní organizace ve spojení s obchodem službami.

Usazování občanů EU a příslušných právnických osob za účelem podnikání: čl. 49-55 SFEU

Vymezení oprávněných právnických osob - obchodních společností a družstev: čl. 54 SFEU

Zrovnoprávnění podílníků z jiných členských států: čl. 55 SFEU

Rozsudek Soudního dvora ze dne 9. března 1999 ve věci C-212/97 o předběžné otázce Hojeste­ret - Dánsko ke sporu Centros Ltd proti Erhvervs- og Selskabsstyrelsen. Sbírka rozhod­nutí 1999, strana I-01459

Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. září 1988 ve věci 81/87 o předběžné otázce High Court of Justice, Queen's Bench Division - Spojené království ke sporu The Queen proti H. M. Trea­sury and Commissioners of Inland Revenue, ex parte Daily Mail and General Trust plc. Sbírka rozhodnutí 1988, strana 05483

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném au­ditu roč­ních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Text s významem pro EHP)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu ně­kte­rých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi

První směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od spo­lečností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovno­cen­nosti těchto opatření

Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opat­ření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společ­ností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření

Jedenáctá Směrnice Rady 89/666/EHS ze dne 21. prosince 1989 o zveřejňování poboček vy­tvo­ře­ných v členském státě některými formami společností řídících se právem ji­né­ho člen­ské­ho státu

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách pře­vzetí

Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu Evropské družstevní sp­o­lečnosti (SCE)

Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE)

Nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 ze dne 25. července 1985 o evropském hospodářském zá­jmo­vém sdružení (EHZS)

Odkazy k tématu: