Zbožím se rozumí jakákoli věc, která může a smí být předmětem obchodu. Zbožím tak nejsou věci, jejichž výroba, držení a užívání se zakazuje: drogy, některé zbraně, radioaktivní materiál. Za zboží se také nepovažují bankovky, mince, cenné papíry, obchodní dokumentace, poštovní zásilky či lidské tkáně a orgány, pokud plní své účely. Zbožím jsou naopak přes své zvláštnosti elektřina nebo odpady. Druhy zboží pro daňové, celní, statistické a kontrolní účely rozlišují nomenklatury, dnes harmonizované mezinárodním právem. Pro účely mezinárodního obchodu se rozlišuje zboží podle státu původu (nemění se, není-li zapracováno) a podle režimu (připuštěné do volného oběhu či ve zvláštních režimech a cizí).
Ve světě existuje řada zón volného obchodu, tedy organizací či skupin států odstraňujících cla dopadající na vzájemný obchod se zbožím. Státy si však uchovávají vlastní celní a další vnější obchodní politiku. Zamezení zneužití zón slouží sledování původu zboží. Státy mohou být účastníky více zón volného obchodu. Česká republika byla před vstupem členem několika zón volného obchodu. Celní unie pak sdružují státy, jež sjednocují svoji celní politiku. Evropská unie je celní unií, s některými nečlenskými státy pak nadto vytváří zóny volného obchodu. V rámci Světové obchodní organizace (WTO) pak Evropská unie, resp. Evropská společenství a jejich členské státy zásadně snížily cla na obchod s většinou států světa prostřednictvím Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) a na ni navazujících opatření.
Zřizovací smlouvy bezvýhradně zakazují dovozní stejně jako vývozní a průvozní cla dopadající na obchod zbožím mezi členskými státy. Tento zákaz má přednost před případným neslučitelným právem členského státu. Týká se též řádně dovezeného zboží ze třetích států. Podobně se zakazují poplatky (dávky) s obdobným účinkem, tedy všechny daně a poplatky, jež zatěžují zboží dovážené z jiného členského státu nebo do něj vyvážené, zatímco domácí zboží či zboží určené k domácímu užití nikoli. Totéž platí pro zpoplatnění dovozů z třetích států nad rámec společných cel (rozsudek Diamantarbeiders). Podobně se hodnotí zpoplatnění vývozu (rozsudek Komise proti Itálii - umělecká díla).
Zřizovací smlouvy zapovídají rovněž daňovou diskriminaci dováženého zboží. Soudní dvůr opakovaně (rozsudek Komise proti Francii - whisky a koňak) odhalil diskriminační zdanění v sazbách uplatňovaných na rozdílné, leč spotřebitelem zaměnitelné výrobky, pokud byly tyto sazby nižší pro převážně tuzemské zboží a vyšší pro převážně dováženou náhradu. Daňovou diskriminací však není samotné zdanění dováženého zboží, zvláště chybí-li daňově zvýhodněná domácí náhrada.
Členské státy musejí zboží zdaňovat daní z přidané hodnoty a v případě uhlovodíkových paliv a maziv (motorový benzín a nafta), alkoholických nápojů, tabákových výrobků a energií též spotřebními daněmi. Jejich jednotnou konstrukci určují směrnice Evropské unie. Při komerčním vývozu do jiného členského státu je zboží od daně osvobozeno. Daň vybere stát místa, kde se zboží prodá konečnému spotřebiteli (výjimky: dovoz dopravních prostředků a zásilkový obchod, kdy se zdaňuje ve státě registrace k provozu a určení). Dovoz a vývoz zboží pro osobní potřebu potom již vypořádání daně nepodléhá a ani se netěší vrácení (refundaci). Kvůli hrozbě přílišné nákupní turistiky právo Evropské unie sbližuje sazby těchto daní. Pro daň z přidané hodnoty se stanoví nejméně 15% základní sazba a nejméně 5% snížená sazba pro určené zboží každodenní potřeby (potraviny, léky, knihy). V případě spotřebních daní se stanoví minimální sazby spotřebních daní a stanoví se maximální objemy dovozu pro osobní potřebu.
Evropská společenství již v 90. letech odstranila celní kontroly na společných hranicích a vytvořila tak na většině území členských států společný celní prostor. Odpadla tak možnost výběru nepřímých daní při celní kontrole na společných hranicích. Řádný výběr nepřímých daní členskými státy proto zajišťuje soustavná spolupráce finančních orgánů členských států, jež spočívá ve výměně údajů z hlášení osob obchodujících mezi členskými státy.
Evropská unie uplatňuje jednotnou celní politiku vůči nečlenským státům. Její mezinárodní meze určují dohody o uvolnění světového obchodu sjednané před, při a po založení Světové obchodní organizace (WTO). Technicko-organizační standardy pak sbližuje Světová celní organizace (WCO). Právním vyjádřením je soubor celních předpisů, tzv. celní kodex a společný celní sazebník. Součástí politiky jsou ochranná cla proti dovozům dumpingového a subvencovaného zboží. Výběr cel zabezpečují orgány jednotlivých členských států, Komise pouze sleduje řádné uplatňování celní politiky členských států a poskytuje informační servis celním orgánům členských států a obchodníkům. Vybraná cla jsou po srážce nákladů na jejich výběr příjmem rozpočtu Evropské unie.
Zákaz cel a poplatků s rovnocenným účinkem: čl. 28 a čl. 30 SFEU
Vymezení výrobků ve volném oběhu v EU: čl. 29 SFEU
Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. prosince 1973 ve spojených věcech 37-73 a 38-73 o předběžné otázce Arbeidsrechtbank Antwerpen - Belgie ke sporu Sociaal Fonds voor de Diamantarbeiders proti NV Indiamex a Feitelijke Vereniging De Belder. Sbírka rozhodnutí 1973, strana 01609
Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. prosince 1968 ve věci 7-68 o žalobě Komise Evropských společenství proti Italské republice (zpoplatnění vývozu starožitností a uměleckých děl). Sbírka rozhodnutí 1973, strana 00633.
Zákaz diskriminačního zdanění zboží: čl. 110 SFEU
Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. února 1980 ve věci 168/78 o žalobě Komise Evropských společenství proti Francouzské republice (whisky a koňak). Sbírka rozhodnutí 1980, strana 00347
Kompetence EU ve věcech nepřímých daní: čl. 113 SFEU
Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty
Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS
Směrnice Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků
Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů
Směrnice Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny
Směrnice Rady 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a petroleje
Nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty a o zrušení nařízení (EHS) č. 218/92
Celní unie EU: čl. 31-32 SFEU
Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku
Nařízení Rady (EHS) č. 3925/91 ze dne 19. prosince 1991 o vyloučení kontroly a formalit u příručních a zapsaných zavazadel osob uskutečňujících lety a námořní cesty uvnitř Společenství
Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla
Celní sazebník 2010: Nařízení Komise (ES) č. 948/2009 ze dne 30. září 2009, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku