H. Penzijní spoření v jiném členském státě
Portugalské právo stanoví, že zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná smí odepsat do určité výše snížit o vklad na penzijní spoření poskytované portugalským penzijním fondem základ daně z příjmu.
Otázky:
- Jak lze posuzovat uvedenou daňovou regulaci ve světle základních hospodářských svobod Evropské unie?
- Kdo a jak se může bránit, jedná-li se o narušení hospodářských svobod utvářejících jednotný vnitřní trh?
- Jak by patrně mohlo Portugalsko omezení hájit?
- Musí portugalské právo umožňovat daňový odpočet úložky na penzijní spoření?
Odpovědi:
- Jedná se patrně o omezování volného poskytování služeb. Zahraniční poskytovatelé penzijního spoření jsou znevýhodněni, portugalské penzijní fondy mají usnadněn přístup ke klientele. Dotčen je patrně též volný pohyb kapitálu, neboť vklad představuje jeho investici.
- Jednotlivec (zaměstnanec, zaměstnavatel či zahraniční penzijní fond) by měly poukázat na porušení práva Evropské unie před portugalskými úřady, popř. soudy například v souvislosti s vypořádáním daňových povinností. Výsledkem by mělo být přednostní uplatnění práva Evropské unie. Vzhledem k závažnosti omezení můžeme očekávat intervenci Komise, která může vést až k žalobě proti Portugalsku před Soudním dvorem.
- Portugalsko by patrně poukazovalo na nemožnost zabezpečení ochrany dlouhodobých investic v zahraničních penzijních fondech. Díky harmonizaci standardů takového podnikání právem Evropské unie by patrně neuspělo.
- Členské státy nesmějí při ukládání přímých daní narušovat volné poskytování služeb a volný pohyb osob. Nepřípustné je tedy především rozlišování podle státního občanství. Daňové zohlednění soukromého dobrovolného spoření na stáří je nicméně záležitostí členských států.