Právo Evropské unie


Otázky ke kapitole 4.

1. Jaké prameny představují primární právo Evropské unie?

Primární právo představují mezinárodní smlouvy sjednané mezi členskými státy, jimiž byla založena nebo upravena jednotlivá Evropská společenství a Evropská unie nebo které do těchto organizací a struktur dodatečně vstoupily. 

2. Jak se vytváří primární právo Evropské unie?

Zakládající, resp. členské a v případě přístupových smluv rovněž kandidátské státy sjednávají a potvrzují (ratifikují) jako jiné důležité mezinárodní smlouvy. Smlouvy sjednávají vrcholní představitelé (prezidenti, předsedové vlád, ministři zahraničí) na mezistátních konferencích.  Ratifikaci provádějí orgány členských států podle ústavních pravidel, zpravidla hlavy států. Předpokladem ratifikace mezinárodních smluv představujících primární právo Evropské unie je souhlas parlamentů členských států, popř. obyvatelstva v referendu.

3. Jak lze členit primární právo Evropské unie?

Klíčové jsou zakládající smlouvy, donedávna smlouvy o založení jednotlivých Evropských společenství a Smlouva o založení Evropské unie.  Tyto smlouvy doplňují a pozměňují měnící (novelizační) smlouvy.  Za zvláštní druh měnících smluv lze považovat smlouvy o přístupu nových členských států. Studovat primární právo je nicméně nejsnazší využitím aktuálně platného (tzv. konsolidovaného) znění zakládajících smluv.

4. Které byly klíčové zřizovací smlouvy před přijetím Lisabonské smlouvy?

Před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byly klíčovými zřizovacími smlouvami Smlouva o založení Evropského společenství (tzv. Římská smlouva) a Smlouva o Evropské unii (tzv. Maastrichtská smlouva), obě ve znění měnících a přístupových smluv.

5. Jaké jsou klíčové zřizovací smlouvy po přijetí Lisabonské smlouvy?

Lisabonská smlouva zásadně přestavěla obsah dosavadních zřizovacích smluv. Kvůli splynutí Evropského společenství a Evropské unie se dvě základní smlouvy nyní označují jako Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, která je zásadně pozměněnou Smlouvou o založení Evropského společenství.

6. Jakou roli měla mít Smlouva o Ústavě pro Evropu a proč nevstoupila v platnost?

Smlouva o Ústavě pro Evropu („Evropská ústava") měla nahradit dosavadní zřizovací smlouvy, tedy především Smlouvu o založení Evropského společenství a Smlouvu o Evropské unii. Nevstoupila však nikdy v platnost, neboť ji neratifikovalo několik členských států, mezi nimi některé, ve kterých obyvatelstvo ratifikaci zamítlo referendy.

7. Jaké záležitosti upravují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie a jaký je mezi nimi vztah?

Smlouva o Evropské unii stanoví cíle Evropské unie, zásady jejího fungování, kompetence a orgány a podrobnosti ohledně zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. Smlouva o fungování Evropské unie stanoví základní hospodářské svobody, další politiky pro hospodářskou integraci členských států, rozsah další integrace členských států a podrobnosti pro působení orgánů Evropské unie. Obě smlouvy mají stejné právní postavení.

8. Koho zavazuje a opravňuje primární právo Evropské unie?

Primární právo jako mezinárodní smlouvy zavazují a opravňují především členské státy Evropské unie. Na základě judikatury Soudního dvora ohledně přímého účinku a přednosti upravují nicméně přímo postavení jednotlivců podrobených členským státům.

9. Jaké mají zvláštnosti a obsah smlouvy o přístupu nových členských států?  

Smlouvy o přístupu nových členských států sjednávají a ratifikují nejenom stávající členské státy, ale také kandidátské státy. Smlouvy popisují zapojení nového členského státu, zejména přechodná období a trvalé výjimky a pozměňují sekundární právo.

Odkazy k tématu: