1. Co jsou služby, jejichž volné poskytování mezi členskými státy zaručuje právo Evropské unie?
Službou se rozumí jakákoliv hospodářská činnost prováděná zpravidla za úplatu, jež není dodáním zboží, výkonem zaměstnání či soustavné samostatné výdělečné činnosti nebo investicí kapitálu. Službami jsou především činnosti obchodní, řemeslné a průmyslové a výkon svobodných povolání. Judikatura Soudního dvora definuje služby široce.
2. Jak můžeme rozlišit služby z hlediska pohybu osob?
Služby překračují hranice několika způsoby. Jsou služby poskytované na dálku (distanční služby, např. poradenství, zpracování dat, peněžnictví), služby předpokládající pohyb příjemce (služby turistického ruchu), služby předpokládající pohyb poskytovatele, resp. jeho zaměstnanců (výstavba, montáže) a služby předpokládající setkání příjemce a poskytovatele, (zdravotnické zákroky). Právo Evropské unie uvolňuje všechny způsoby poskytování služeb.
3. Jaké nakládání žádá právo Evropské unie od členských států vůči poskytovatelům a příjemcům služeb?
Právo Evropské unie požaduje všeobecné zrovnoprávnění příjemců a poskytovatelů služeb bez ohledu na občanství, příslušnost a místo působení či pobytu. Poskytovatelé služby jsou obecně podrobení právu místa poskytnutí služby, nicméně právo Evropské unie osvobozuje od plnění požadavků, které již byly stejně nebo srovnatelně splněny ve státě obvyklého působení poskytovatele.
4. Pro které druhy služeb a jejich mezistátní poskytování právo Evropské unie stanovuje zvláštní režimy?
Právo Evropské unie stanoví zvláštní pravidla pro dopravu s ohledem na její důležitost pro hospodářskou integraci členských států a peněžnictví s ohledem na souvislost s liberalizací kapitálu a plateb. Zvláštní ohled se bere rovněž na zajištění služeb tzv. obecného hospodářského zájmu obyvatelstvu.
5. Týká se volné poskytování služeb též zdravotnictví?
Zdravotnické zákroky se těší rovněž volnému poskytování služeb. Soudní dvůr považuje dokonce za diskriminaci odepírání stejné veřejné úhrady péče vyhledané v zahraničí.
6. Co je cílem obecné úpravy nově přijatou směrnicí?
Cílem nové směrnicové úpravy Evropské unie je potlačení přetrvávajících překážek volného poskytování a přijímání služeb mezi členskými státy Evropské unie zejména v podobě nepřiměřených nebo nadbytečných požadavků včetně správy a dozoru služeb.
7. Jak se řeší zdanění mezistátně poskytovaných služeb?
Daň z přidané hodnoty zatěžuje jak zboží, tak služby. Směrnice sbližující právo daně z přidané hodnoty členských států určuje příslušnost k výběru daně. Zdanění zisku určují smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi členskými státy.