1.Existuje v Evropské unii jednotný systém sociálního zabezpečení?
Zásadní politické, hospodářské a společenské rozdíly mezi členskými státy jsou natolik značné, že sjednocení sociálního zabezpečení vylučují. Evropská unie se omezuje pouze na stanovování základních standardů a potlačování diskriminace migrantů.
2. Jakému sociálnímu zabezpečení se těší migrující pracovníci a jejich rodiny?
Migrující pracovníci - občané členských států a jejich rodinní příslušníci jsou zabezpečení ve státě dlouhodobého pobytu. Dostávají nemocenskou a rodinné dávky ve státě pobytu, mohou se kvalifikovat i k získání dalších sociálních dávek, např. podpory v nezaměstnanosti či sociální pomoci. Na toto sociální zabezpečení ostatně přispívají svými daněmi a odvody na sociální pojištění.
3. Jak zajišťuje právo Evropské unie důchodové zabezpečení pracovníků - migrantů a jejich rodinných příslušníků?
Členské státy mají samostatné soustavy důchodového zabezpečení ve stáří, v invaliditě nebo při ztrátě živitele. Právo Evropské unie zabezpečuje propojení těchto systémů pro osoby, které během své kariéry nebo života kvůli svému stěhování příslušeli k více soustavám. Základem je sčítání rozhodných dob získaných v jiných členských státech, je-li stanovená doba pro získání nároku na důchod. Členské státy, resp. jejich kompetentní instituce pak vyplácejí dílčí důchody odpovídající rozhodným dobám.
4. Jak právo Evropské unie zabezpečuje zdravotní péči o migranty?
Členské státy mají odlišné systémy veřejného financování zdravotnictví. Krátkodobí migranti (turisté) mají nárok na nutnou zdravotní péči za stejných podmínek jako obyvatelé hostitelského státu na náklady státu, ve kterém pobývají, či jeho kompetentní instituce. Dlouhodobí migranti (zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinní příslušníci) se těší plné zdravotní péči ve státě pobytu, na niž ostatně přispívají svými daněmi a veřejným pojištěním.
5. Jaký mají migranti přístup do škol a k dotovaným službám?
Občané členských států, kteří dlouhodobě pobývají v jiném členském státě než je jejich domovský, mají právo a případně povinnost (povinná školní docházka) za stejných podmínek studovat na školách všech stupňů za stejných podmínek jako občané tohoto státu. Podobně se těší podpoře bydlení a mohou čerpat dotované služby.