Právo Evropské unie


Otázky ke kapitole 9.

1. K čemu slouží žaloba proti porušení povinnosti?

Žaloba proti porušení povinnosti (či žaloba kvůli porušení zřizovacích smluv) slouží prosazování dodržování práva Evropské unie členskými státy. Žalobcem je Komise, žalovaným členský stát. Rozsudkem Soudní dvůr potvrdí nebo popře porušení práva Evropské unie ze strany členského státu. 

2. Jak lze vymáhat rozsudek vůči členskému státu?  

Prosazení rozsudku slouží řízení, ve kterém může Soudní dvůr na podnět Komise uložit členskému státu pokutu. Zásah ozbrojenými silami naopak možný není.

3. Jakou roli má žaloba na neplatnost?

Žalobou se lze domáhat neplatnosti nařízení, směrnice nebo jiného pramene sekundárního práva, je-li v rozporu s primárním právem. Lze jí zpochybnit rozhodnutí dopadající na jednotlivce, neodpovídá-li právu Evropské unie. Neplatnosti pramene právního aktu (nařízení, směrnic) se mohou domáhat zejména tzv. privilegované subjekty, zejména státy a orgány Evropské unie.  Neplatnosti rozhodnutí určeného určitému jednotlivci či jinému subjektu se může domáhat jeho adresát nebo ten, kdo je jím jedinečně dotčen.  Pro žalobu je určena lhůta.

4. Co je řízení o předběžné otázce?

Účelem řízení o předběžné otázce (tzv. prejudiciálního řízení) je autoritativní výklad práva Evropské unie Soudním dvorem. Otázka tedy má sloužit vyjasnění výkladové nejasnosti. Řízení slouží stejnorodému uplatňování práva Evropské unie soudy členských států v prostředí, ve kterém nemají účastníci řízení před soudy členských států možnost opravného prostředku před soudy Evropské unie.

5. Kdo smí požádat o zahájení prejudiciálního řízení?

Žádat zodpovězení výkladové otázky smí soud členského státu, jestliže považuje za potřebné odstranění výkladové nejasnosti při uplatnění práva Evropské unie ve své rozhodovací praxi.  Soudem se myslí kterýkoli na politické moci nezávislý orgán členského státu, jež dle práva rozhoduje o oprávněních a povinnostech osob. Účastník soudního řízení může položení otázky soudu pouze navrhnout. 

6. Který soud musí položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru?

Povinný položit předběžnou otázku je soud členského státu, proti jehož rozhodnutí již není žádný opravný prostředek, ve kterém lze namítnout nesprávný výklad práva Evropské unie.  Výjimku představují případy, kdy je ustanovení práva Evropské unie jednoznačné anebo jej již Soudní dvůr objasnil ve své dosavadní judikatuře.

7. Čeho se lze domáhat žalobou na nečinnost?

Žalobou na nečinnost se mohou oprávněné členské státy, orgány Evropské unie či další subjekty domáhat přijetí právem Evropské unie požadovaného pramene práva Evropské unie nebo rozhodnutí o jednotlivé věci. 

8. Jaká další řízení provádí soudnictví Evropské unie?

Soudnictví Evropské unie rovněž řeší občanskoprávní a pracovní spory, jejichž stranou je Evropská unie nebo některé její instituce.  

9. V jakých záležitostech a podle jakých pravidel rozhoduje Komise nebo agentury Evropské unie o oprávněních a povinnostech jednotlivců?

Komise a agentury Evropské unie rozhodují v některých správních agendách týkajících se přímo jednotlivců, např. ve věcech ochrany hospodářské soutěže nebo duševního vlastnictví. Neexistuje obecný správní kodex Evropské unie, postupy stanoví zvláštní řády. Soudní dvůr doplňuje tyto řády zdůrazněními obecných zásad právních.

Odkazy k tématu: