Právo Evropské unie


X. Spor o kompetence Evropské unie

Německo má tradičně přístup ke kouření a v této souvislosti také k reklamě na tabákové výrobky volnější než jiné země. Evropská unie přijala směrnici, která členské státy nutila reklamu na tabákové výrobky v kinech, na poutačích, v tisku výrazně omezit na základě kompetence Evropské unie spravovat záležitosti týkající se společného trhu. Německo bylo se směrnicí zásadně nespokojeno a obrátilo se na Soudní dvůr.

Otázky:

  1. Jak bylo možné, že směrnice byla přijata, přestože se proti ní stavěl jeden z nejvýznamnějších členských států?
  2. Jakým nástrojem může Německo dosáhnout zrušení směrnice, která mu výrazně nevyhovuje a jaká argumentace se naskýtá?
  3. Jaké následky hrozí členskému státu, pokud směrnici požadující zákaz reklamy na tabákové výrobky včas neprovede ve svém vnitrostátním právu?
  4. Který orgán navrhuje směrnice a který další orgán se pravidelně podílí na jejich příjímání?

 


Odpovědi:

  1. Rozhodování Rady o směrnici si nežádalo jednomyslnost členských států zastoupených v ní prostřednictvím příslušných ministrů. Německo bylo přehlasováno na půdě Rady ostatními členskými státy. Váha jeho hlasu nepostačovala na zamítnutí návrhu.
  2. Německo může žalovat na neplatnost směrnice před Soudním dvorem s argumentací, že uvedený standard není potřeba pro fungování společného trhu.
  3. Členský stát, který selže při implementaci směrnice, může být vyšetřován a žalován Komisí před Soudním dvorem a nakonec Soudním dvorem též pokutován.
  4. Směrnice smí navrhovat pouze Komise. Na rozhodování o směrnicích se nyní pravidelně podílí též Evropský parlament.