Právo Evropské unie


19. Volný pohyb kapitálu a plateb v Evropské unii

I. Vymezení úhrad plateb a vazba na peněžní služby

Úhradou je placení za zboží, službu a práci. Vnitrostátní i mezinárodní platby v hotovosti, pro­střednictvím platebních dokumentů nebo elektronické převody se běžně poskytují jako ban­kov­­ní, poštovní či podobné služby.

II. Vymezení kapitálu a jeho investice

Investice kapitálu se vesměs uskutečňuje podobně jako úhrada platby převodem peněz. Od­lišný je však účel. Možná je však též investice vývozem zboží (investiční celky, zařízení) či po­skytnutím nehmotných statků (know-how, patenty). Investice jsou komerční (převzetí účasti na obchodní společnosti, vybudování vlastního podniku nákupem nemovitostí a zařízení, obstará­ním vstupních služeb či získáním pracovníků, komerční úvěr apod.) nebo privátní (bankovní vklad, nákup cenných papírů, získání nemovitosti či starožitnosti s očekáváním zhodnocení). Výnosem investice jsou možné výnosy (zisky, úroky, dividendy, nájemné) či zisk z odprodeje majetku po jeho zhodnocení na příslušném kapitálovém trhu.

III. Pozornost států úhradám plateb a investicím kapitálu

Státy stanovují pravidla pro úhradu plateb a upravují investice kapitálu za účelem řádného zdanění a kvůli národní bezpečnosti. Zvláštní pozornost ve 20. století státy věnovaly platbám a investicím překračujícím státní hranice kvůli stabilitě svého hospodářství. Zapomínat však nelze ani na politické zásahy vůči investorům, především na znárodňování majetku, stejně jako na znehodnocování peněz inflací či měnovými reformami.

IV. Volná úhrada plateb v Evropské unii

Úhrada za zboží obchodované a služby poskytované mezi členskými státy je předpokladem jejich volného pohybu. Bez ní by společný trh nebyl představitelný. Podobně je důležitá pro volný pohyb pracovníků a svobodu usazování za účelem podnikání. Obvyklé jsou totiž převody části mezd a zisků do domovského státu pracovníka či investora. Právo Evropských společenství od počátku uvolňovalo platby za zboží a služby těšící se volnému pohybu. Možná omezení in­vestic kapitálu v zahraničí nesměla narušovat jejich hrazení (rozsudek Luisi a Carbone). Pří­pustné bylo a je ovšem dozorování plateb kvůli řádnému výběru daní, boji proti zpronevěrám a legalizaci výnosů trestné činnosti („praní špinavých peněz"). Související služby bank či dal­ších zprostředkovatelů plateb se též těší volnému poskytování.

V. Liberalizace investic kapitálu v Evropské unii

Některé členské státy Evropských společenství dříve uplatňovaly omezení vývozu kapitálu ze svého území. Svobodu investic kapitálu přinesla až v roce 1994 příprava jednotné měny. Příliv a odliv kapitálu nesmějí členské státy omezovat překážkami ani zatěžovat zpoplatněním. Inves­tování do jiného členského státu ani investice z jiného členského státu nesmějí čelit znevýhod­nění. Narušením volného pohybu kapitálu nejsou omezení spojená se státním dozorem nad hos­podářskými činnostmi a opatření nezbytná pro řádný výběr daní. Členské státy mohou však při zdanění investic a jejich výnosů rozlišovat podle jejich místa a místa pobytu investora, což ko­neckonců potvrzují smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

VI. Vnější investiční politika Evropské unie

Právo Evropské unie plně uvolňuje úhradu plateb přes vnější hranice Evropské unie. Podobně uvolňuje též vývoz kapitálu do nečlenských států a obecně připouští též zahraniční investice na území členských států. Pouze při závažném ohrožení hospodářské a měnové unie může Rada na návrh Komise po vyjádření Evropské centrální banky omezit takové kapitálové pohyby přes vnější hranice.

VII. Ochrana majetku a smlouvy o ochraně a podpoře investic ve světovém měřítku

Ve světovém měřítku neexistuje žádný celosvětový standard ochrany majetku a investic před znárodňováním a vyvlastněním stejně jako ochrany ze strany států před odnětím trestnou činností či v rám­ci obchodního styku. Mnohé státy nicméně kvůli hospodářskému rozvoji během posled­ních desetiletí přistoupily na smlouvy o ochraně a podpoře investic. Tyto smlouvy zaručují za­hra­nič­ním investorům zvýšenou ochranu prostřednictvím mezinárodních institucí. Evropská unie nyní přebírá od členských států kompetenci k uzavírání těchto smluv.

VIII. Ochrana investic uvnitř Evropské unie

Od členských států Evropské unie se všeobecně očekává vysoká míra ochrany vlastnictví a majetku státem, jakkoli se uznávají minulá znárodnění. Přesto investice kapitálu mezi mno­hými členskými státy stále nadále zajišťují dvoustranné úmluvy o ochraně a podpoře investic. Chybí stále všeobecná úprava právem Evropské unie.

Volná úhrada plateb: čl. 63 odst. 2 SFEU

Volné investice kapitálu: čl. 63 odst. 1, čl. 64-66 SFEU

Rozsudek Soudního dvora ze dne 31. ledna 1984 ve spojených věcech 286/82 a 26/83 o před­běžné otázce Tribunale civile e penale di Genova - Itálie ve sporu Graziana Luisi a Giuseppe Carbone proti Ministero del Tesoro. Sbírka rozhodnutí 1984, strana 00377

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o infor­ma­cích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků

Respekt vůči národní úpravě vlastnictví: čl. 345 SFEU

Odkazy k tématu: