Právo Evropské unie


J. Dohoda o cenách

Finští a švédští výrobci buničiny se dohodli, že omezí svoji výrobu na určité množství, aby udrželi ceny na evropském trhu na výši, která jím umožní dosahovat vysokého zisku.

Otázky: 

  1. Jak lze tuto praktiku charakterizovat a jak k ní státy přistupují?
  2. Uplatní se v daném případě právo Evropské unie, nebo právo členských států?
  3. Jaké nástroje pro dosažení právního stavu právo Evropské unie předpokládá?
  4. Kdo rozhoduje o uplatnění těchto nástrojů a jak se lze proti nim bránit?
  5. Uplatnilo by se soutěžní právo Evropské unie, resp. Evropského (hospodářského) společenství na popsaný kartel též v době, kdy Finsko a Švédsko nebyly členskými státy?  

 


Odpovědi:

  1. Jedná se o kartel o omezení produkce na vrub spotřebitelů. Na formě uzavření kartelu nezáleží, kartelové dohody se běžně uzavírají ústně nebo nevýslovně (jednání ve shodě). Moderní právní řády kartelové dohody obecně zakazují, výjimky se připouští jen je-li důležitý zvláštní obecný zájem.
  2. V daném případě se uplatní soutěžní právo Evropské unie, neboť kartel uzavřeli soutěžitelé z více členských států a zejména dopadá na trh zahrnující více členských států. Členské státy svým soutěžním právem omezují kartely, jejichž účinky hranice státu nepřekračují.
  3. Právo Evropského společenství předpokládá pokutování soutěžitelů.
  4. O uložení pokut rozhoduje Komise. Tribunál (dříve Soud prvního stupně) rozhoduje o žalobách proti nim. Výkon soutěžního práva Evropské unie ale také nově zabezpečují soutěžní úřady členských států.
  5. Evropská unie si osobuje možnost pokutovat zahraniční výrobce za kartel, který dopadá na její vnitřní trh. Pochopitelně nemusí být vždy takové rozhodnutí vynutitelné.