Detail publikace

Mezní stavy trvanlivosti a jejich posuzování

MATESOVÁ, D. VESELÝ, V. CHROMÁ, M. ROVNANÍK, P. TEPLÝ, B.

Originální název

Mezní stavy trvanlivosti a jejich posuzování

Český název

Mezní stavy trvanlivosti a jejich posuzování

Typ

článek ve sborníku ve WoS nebo Scopus

Jazyk

cs

Originální abstrakt

Trvanlivost u stavebního výrobku není pouhou materiálovou vlastností, je vztažena ke schopnosti materiálů, prvků a systému zachovat specifické užitné i jiné vlastnosti na požadované úrovni, vč. požadované spolehlivosti, během daného časového rozpětí a za daných podmínek provozu, působení prostředí a za běžné či projektem předpokládané údržby. Ostatně i základní evropský předpis v oblasti stavebnictví, (Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích - Construction Products Directive - zkráceně známé jako CPD) uvádí šest základních požadavků (od mechanické odolnosti až po úsporu energie). Všechny tyto požadavky mají být plněny po celou dobu "ekonomicky přiměřené životnosti" a tedy nadřazeným, či sedmým požadavkem direktivy CPD je trvanlivost, resp. životnost, což je vlastně kvantifikovaná trvanlivost, vyjádřená v rocích. Správný návrh konstrukce ve smyslu životnosti má nepochybně značné ekonomické důsledky. V poslední době tak vystupuje do popředí nutnost projektovat konstrukce na specifickou (požadovanou) životnost, objektivněji hodnotit a srovnávat alternativní řešení, příp. omezit rizika neekonomických důsledků. Postupy umožňující takový způsob navrhování nosných stavebních konstrukcí však nejsou v současných stavebních předpisech zahrnuty. V nedávném období se ale začaly nové dokumenty, zaměřené na navrhování na životnost, připravovat. Druhý z dokumentů, který je zaměřen výhradně na betonové konstrukce, již byl nedávno publikován jako Bulletin fib No 34 a bude o něm jistě zevrubněji referováno v tomto sborníku na jiném místě. Nebude jistě bez zajímavosti poznamenat, že již od r. 2004 je používání podobných postupů v Japonsku umožněno "Doporučením pro navrhování na trvanlivost a konstrukční praxi železobetonových konstrukcí", publikovaném Japonským institutem pro architekturu (JAI). Navrhování konstrukce s ohledem na životnost vyžaduje (i) hodnotit časově závislé mezní stavy (MS), (ii) pracovat s odpovídajícími modely popisujícími degradaci materiálů a (iii) využívat pravděpodobnostní přístupy. V následujícím textu jsou tyto body rozvedeny podrobněji. Příspěvek ukazuje možnosti navrhování/posuzování železobetonových konstrukcí na specifickou životnost, uvádí tomu odpovídající mezní stavy a ilustruje aplikaci některých z nich na příkladu. Zdůrazňuje nutnost práce s pravděpodobnostními přístupy a popisuje softwarové prostředky vyvíjené autory.

Český abstrakt

Trvanlivost u stavebního výrobku není pouhou materiálovou vlastností, je vztažena ke schopnosti materiálů, prvků a systému zachovat specifické užitné i jiné vlastnosti na požadované úrovni, vč. požadované spolehlivosti, během daného časového rozpětí a za daných podmínek provozu, působení prostředí a za běžné či projektem předpokládané údržby. Ostatně i základní evropský předpis v oblasti stavebnictví, (Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích - Construction Products Directive - zkráceně známé jako CPD) uvádí šest základních požadavků (od mechanické odolnosti až po úsporu energie). Všechny tyto požadavky mají být plněny po celou dobu "ekonomicky přiměřené životnosti" a tedy nadřazeným, či sedmým požadavkem direktivy CPD je trvanlivost, resp. životnost, což je vlastně kvantifikovaná trvanlivost, vyjádřená v rocích. Správný návrh konstrukce ve smyslu životnosti má nepochybně značné ekonomické důsledky. V poslední době tak vystupuje do popředí nutnost projektovat konstrukce na specifickou (požadovanou) životnost, objektivněji hodnotit a srovnávat alternativní řešení, příp. omezit rizika neekonomických důsledků. Postupy umožňující takový způsob navrhování nosných stavebních konstrukcí však nejsou v současných stavebních předpisech zahrnuty. V nedávném období se ale začaly nové dokumenty, zaměřené na navrhování na životnost, připravovat. Druhý z dokumentů, který je zaměřen výhradně na betonové konstrukce, již byl nedávno publikován jako Bulletin fib No 34 a bude o něm jistě zevrubněji referováno v tomto sborníku na jiném místě. Nebude jistě bez zajímavosti poznamenat, že již od r. 2004 je používání podobných postupů v Japonsku umožněno "Doporučením pro navrhování na trvanlivost a konstrukční praxi železobetonových konstrukcí", publikovaném Japonským institutem pro architekturu (JAI). Navrhování konstrukce s ohledem na životnost vyžaduje (i) hodnotit časově závislé mezní stavy (MS), (ii) pracovat s odpovídajícími modely popisujícími degradaci materiálů a (iii) využívat pravděpodobnostní přístupy. V následujícím textu jsou tyto body rozvedeny podrobněji. Příspěvek ukazuje možnosti navrhování/posuzování železobetonových konstrukcí na specifickou životnost, uvádí tomu odpovídající mezní stavy a ilustruje aplikaci některých z nich na příkladu. Zdůrazňuje nutnost práce s pravděpodobnostními přístupy a popisuje softwarové prostředky vyvíjené autory.

Rok RIV

2006

Vydáno

12.11.2006

Místo

Hradec Králové, ČR

ISBN

80-903807-2-7

Kniha

Betonářské dny

Strany od

288

Strany do

294

Strany počet

7

BibTex


@inproceedings{BUT24774,
  author="Dita {Vořechovská} and Václav {Veselý} and Markéta {Rovnaníková} and Pavel {Rovnaník} and Břetislav {Teplý}",
  title="Mezní stavy trvanlivosti a jejich posuzování",
  annote="Trvanlivost u stavebního výrobku není pouhou materiálovou vlastností, je vztažena ke schopnosti materiálů, prvků a systému zachovat specifické užitné i jiné vlastnosti na požadované úrovni, vč. požadované spolehlivosti, během daného časového rozpětí a za daných podmínek provozu, působení prostředí a za běžné či projektem předpokládané údržby. Ostatně i základní evropský předpis v oblasti stavebnictví, (Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích - Construction Products Directive - zkráceně známé jako CPD) uvádí šest základních požadavků (od mechanické odolnosti až po úsporu energie). Všechny tyto požadavky mají být plněny po celou dobu "ekonomicky přiměřené životnosti" a tedy nadřazeným, či sedmým požadavkem direktivy CPD je trvanlivost, resp. životnost, což je vlastně kvantifikovaná trvanlivost, vyjádřená v rocích. Správný návrh konstrukce ve smyslu životnosti má nepochybně značné ekonomické důsledky. V poslední době tak vystupuje do popředí nutnost projektovat konstrukce na specifickou (požadovanou) životnost, objektivněji hodnotit a srovnávat alternativní řešení, příp. omezit rizika neekonomických důsledků. Postupy umožňující takový způsob navrhování nosných stavebních konstrukcí však nejsou v současných stavebních předpisech zahrnuty. V nedávném období se ale začaly nové dokumenty, zaměřené na navrhování na životnost, připravovat. Druhý z dokumentů, který je zaměřen výhradně na betonové konstrukce, již byl nedávno publikován jako Bulletin fib No 34 a bude o něm jistě zevrubněji referováno v tomto sborníku na jiném místě. Nebude jistě bez zajímavosti poznamenat, že již od r. 2004 je  používání podobných postupů v Japonsku umožněno "Doporučením pro navrhování na trvanlivost a konstrukční praxi železobetonových konstrukcí", publikovaném Japonským institutem pro architekturu (JAI). Navrhování konstrukce s ohledem na životnost vyžaduje (i) hodnotit časově závislé mezní stavy (MS), (ii) pracovat s odpovídajícími modely popisujícími degradaci materiálů a (iii) využívat pravděpodobnostní přístupy. V následujícím textu jsou tyto body rozvedeny podrobněji. Příspěvek ukazuje možnosti navrhování/posuzování železobetonových konstrukcí na specifickou životnost, uvádí tomu odpovídající mezní stavy a ilustruje aplikaci některých z nich na příkladu. Zdůrazňuje nutnost práce s pravděpodobnostními přístupy a popisuje softwarové prostředky vyvíjené autory.",
  booktitle="Betonářské dny",
  chapter="24774",
  year="2006",
  month="november",
  pages="288--294",
  type="conference paper"
}