Detail publikace

„K plánování vyššího řádu.“ Role Brna v institucionalizaci výzkumu v oblasti urbanismu a územního plánování

ŽÁČKOVÁ, M. KRISTEK, J.

Originální název

„K plánování vyššího řádu.“ Role Brna v institucionalizaci výzkumu v oblasti urbanismu a územního plánování

Český název

„K plánování vyššího řádu.“ Role Brna v institucionalizaci výzkumu v oblasti urbanismu a územního plánování

Typ

článek v časopise - ostatní, Jost

Jazyk

cs

Originální abstrakt

Příspěvek je zaměřen na proměny v přístupech k územnímu plánování a urbanismu. Soustředí se na roli výzkumu coby zásadní složky práce plánovačů, která se v projektech poprvé výrazněji uplatňuje ve třicátých letech dvacátého století a definitivně se institucionalizuje po druhé světové válce. Věnuje se zejména situaci v Brně, které bylo důležitým centrem výzkumu v uvedených oborech. Hlavním tématem je při tom historie uvažování o propojení územního a hospodářského plánování v Československu od třicátých let do počátku let padesátých v pojetí Zemského studijního a plánovacího ústavu v Brně, který významně přispěl k formulaci poválečné urbanistické teorie. Naším záměrem je představit teoretická východiska územně plánovacích výzkumů, studií a analýz, které ústav zpracovával a které položily základ československého regionálního plánování, a současně se pokusit rozkrýt nepřehlednou situaci v institucionalizaci výzkumu v transformačním období přelomu čtyřicátých a padesátých let poznamenanou nastupující stalinizací, jíž dosud nebyla věnována adekvátní odborná pozornost. Text vychází z archivního výzkumu (MZA, fond B 97 – Zemský studijní a plánovací ústav moravskoslezský Brno (1929) 1938–1951, fond G 437 – Výzkumný ústav výstavby a architektury Brno [1930]–[1950]; MMB – Oddělení dějin architektury a urbanismu, Archiv Bohuslava Fuchse, Františka Kalivody, Josefa Poláška, Miloslava Kopřivy; knihovna ÚÚR v Brně) a ze studia prací ZSPÚ a VÚVA.

Český abstrakt

Příspěvek je zaměřen na proměny v přístupech k územnímu plánování a urbanismu. Soustředí se na roli výzkumu coby zásadní složky práce plánovačů, která se v projektech poprvé výrazněji uplatňuje ve třicátých letech dvacátého století a definitivně se institucionalizuje po druhé světové válce. Věnuje se zejména situaci v Brně, které bylo důležitým centrem výzkumu v uvedených oborech. Hlavním tématem je při tom historie uvažování o propojení územního a hospodářského plánování v Československu od třicátých let do počátku let padesátých v pojetí Zemského studijního a plánovacího ústavu v Brně, který významně přispěl k formulaci poválečné urbanistické teorie. Naším záměrem je představit teoretická východiska územně plánovacích výzkumů, studií a analýz, které ústav zpracovával a které položily základ československého regionálního plánování, a současně se pokusit rozkrýt nepřehlednou situaci v institucionalizaci výzkumu v transformačním období přelomu čtyřicátých a padesátých let poznamenanou nastupující stalinizací, jíž dosud nebyla věnována adekvátní odborná pozornost. Text vychází z archivního výzkumu (MZA, fond B 97 – Zemský studijní a plánovací ústav moravskoslezský Brno (1929) 1938–1951, fond G 437 – Výzkumný ústav výstavby a architektury Brno [1930]–[1950]; MMB – Oddělení dějin architektury a urbanismu, Archiv Bohuslava Fuchse, Františka Kalivody, Josefa Poláška, Miloslava Kopřivy; knihovna ÚÚR v Brně) a ze studia prací ZSPÚ a VÚVA.

Klíčová slova

urbanismus; územní plánování; hospodářské plánování; regionální plánování; institucionalizace výzkumu; stalinizace; socialismus; Zemský studijní a plánovací ústav v Brně; Výzkumný ústav výstavby a architektury

Vydáno

28.02.2017

Nakladatel

Statutární město Brno, Archiv města Brna

Místo

Brno

ISSN

0524-689X

Periodikum

Brno v minulosti a dnes. (Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna.) Archiv města Brna AB

Číslo

29

Stát

CZ

Strany od

301

Strany do

330

Strany počet

30

Dokumenty

BibTex


@article{BUT123112,
  author="Markéta {Žáčková} and Jan {Kristek}",
  title="„K plánování vyššího řádu.“ Role Brna v institucionalizaci výzkumu v oblasti urbanismu a územního plánování",
  annote="Příspěvek je zaměřen na proměny v přístupech k územnímu plánování a urbanismu. Soustředí se na roli výzkumu coby zásadní složky práce plánovačů, která se v projektech poprvé výrazněji uplatňuje ve třicátých letech dvacátého století a definitivně se institucionalizuje po druhé světové válce. Věnuje se zejména situaci v Brně, které bylo důležitým centrem výzkumu v uvedených oborech. Hlavním tématem je při tom historie uvažování o propojení územního a hospodářského plánování v Československu od třicátých let do počátku let padesátých v pojetí Zemského studijního a plánovacího ústavu v Brně, který významně přispěl k formulaci poválečné urbanistické teorie. Naším záměrem je představit teoretická východiska územně plánovacích výzkumů, studií a analýz, které ústav zpracovával a které položily základ československého regionálního plánování, a současně se pokusit rozkrýt nepřehlednou situaci v institucionalizaci výzkumu v transformačním období přelomu čtyřicátých a padesátých let poznamenanou nastupující stalinizací, jíž dosud nebyla věnována adekvátní odborná pozornost. Text vychází z archivního výzkumu (MZA, fond B 97 – Zemský studijní a plánovací ústav moravskoslezský Brno (1929) 1938–1951, fond G 437 – Výzkumný ústav výstavby a architektury Brno [1930]–[1950]; MMB – Oddělení dějin architektury a urbanismu, Archiv Bohuslava Fuchse, Františka Kalivody, Josefa Poláška, Miloslava Kopřivy; knihovna ÚÚR v Brně) a ze studia prací ZSPÚ a VÚVA.",
  address="Statutární město Brno, Archiv města Brna",
  booktitle="Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna",
  chapter="123112",
  howpublished="print",
  institution="Statutární město Brno, Archiv města Brna",
  number="29",
  year="2017",
  month="february",
  pages="301--330",
  publisher="Statutární město Brno, Archiv města Brna",
  type="journal article - other"
}