Detail publikace
Experimentální ověření vhodnosti nízkoodběrových IoT zařízení pro implementaci kryptografických primitiv
ZEMAN, K. MAŠEK, P. HOŠEK, J.
Originální název
Experimentální ověření vhodnosti nízkoodběrových IoT zařízení pro implementaci kryptografických primitiv
Český název
Experimentální ověření vhodnosti nízkoodběrových IoT zařízení pro implementaci kryptografických primitiv
Typ
článek v časopise - ostatní, Jost
Jazyk
cs
Originální abstrakt
Internet věcí (Internet of Things, IoT) představuje nový prostor pro využívání chytrých zařízení pomocí všudypřítomné komunikační sítě. Tyto zařízení se používají v nespočtu různých průmyslových odvětví jako je zdravotnictví, vzdělání, bezpečnost a hromadná doprava. Primárním cílem nízkoodběrových zařízení je sběr dat a dlouhá výdrž baterií. Další, v dnešní době velmi rychle rozvíjející se skupinou je nositelná elektronika (wearables). Ta s nízkoodběrovými zařízeními sdílí řadu vlastností - například požadavek na zabezpečení dat při přenosu. Tento článek představuje studii zabývající se implementací kryptografických primitiv pro nízkoodběrová zařízení, kdy je pozornost věnována nejenom základním kryptografickým mechanismům (blokové šifry, digitální podpisy a hašovací funkce), ale také bilineárnímu párování. Pro získání komplexního pohledu na problematiku výkonnosti dnešních zařízení jsou porovnány výsledky získané z chytrých telefonů (Samsung Galaxy S4, Jiayu S3 Advanced), nízkoodběrových zařízení (Raspberry Pi 1B, 2B) a chytrých hodinek (Sony SmartWatch 3) jak pro kryptografii založenou na párování tak pro klasickou kryptografii. Získané výsledky potvrzují, že dnešní zařízení pro IoT doménu jsou již připraveny pro zpracování kryptografických primitiv v reálném čase. Z tohoto důvodu věříme, že informace publikované v tomto článku mohou být použity při rozhodování o implementaci vybraných kryptografických mechanismů pro různorodé IoT zařízení.
Český abstrakt
Internet věcí (Internet of Things, IoT) představuje nový prostor pro využívání chytrých zařízení pomocí všudypřítomné komunikační sítě. Tyto zařízení se používají v nespočtu různých průmyslových odvětví jako je zdravotnictví, vzdělání, bezpečnost a hromadná doprava. Primárním cílem nízkoodběrových zařízení je sběr dat a dlouhá výdrž baterií. Další, v dnešní době velmi rychle rozvíjející se skupinou je nositelná elektronika (wearables). Ta s nízkoodběrovými zařízeními sdílí řadu vlastností - například požadavek na zabezpečení dat při přenosu. Tento článek představuje studii zabývající se implementací kryptografických primitiv pro nízkoodběrová zařízení, kdy je pozornost věnována nejenom základním kryptografickým mechanismům (blokové šifry, digitální podpisy a hašovací funkce), ale také bilineárnímu párování. Pro získání komplexního pohledu na problematiku výkonnosti dnešních zařízení jsou porovnány výsledky získané z chytrých telefonů (Samsung Galaxy S4, Jiayu S3 Advanced), nízkoodběrových zařízení (Raspberry Pi 1B, 2B) a chytrých hodinek (Sony SmartWatch 3) jak pro kryptografii založenou na párování tak pro klasickou kryptografii. Získané výsledky potvrzují, že dnešní zařízení pro IoT doménu jsou již připraveny pro zpracování kryptografických primitiv v reálném čase. Z tohoto důvodu věříme, že informace publikované v tomto článku mohou být použity při rozhodování o implementaci vybraných kryptografických mechanismů pro různorodé IoT zařízení.
Klíčová slova
Internet věcí, nositelná elektronika, nízkoodběrová zařízení, bilineární párování, kryptografie, AES, SHA, hašovací funkce
Vydáno
29.02.2016
ISSN
1213-1539
Periodikum
Elektrorevue - Internetový časopis (http://www.elektrorevue.cz)
Ročník
18
Číslo
1
Stát
CZ
Strany od
8
Strany do
14
Strany počet
7
Dokumenty
BibTex
@article{BUT122745,
author="Kryštof {Zeman} and Pavel {Mašek} and Jiří {Hošek}",
title="Experimentální ověření vhodnosti nízkoodběrových IoT zařízení pro implementaci kryptografických primitiv",
annote="Internet věcí (Internet of Things, IoT) představuje nový prostor pro využívání chytrých zařízení pomocí všudypřítomné komunikační sítě. Tyto zařízení se používají v nespočtu různých průmyslových odvětví jako je zdravotnictví, vzdělání, bezpečnost a hromadná doprava. Primárním cílem nízkoodběrových zařízení je sběr dat a dlouhá výdrž baterií. Další, v dnešní době velmi rychle rozvíjející se skupinou je nositelná elektronika (wearables). Ta s nízkoodběrovými zařízeními sdílí řadu vlastností - například požadavek na zabezpečení dat při přenosu. Tento článek představuje studii zabývající se implementací kryptografických primitiv pro nízkoodběrová zařízení, kdy je pozornost věnována nejenom základním kryptografickým mechanismům (blokové šifry, digitální podpisy a hašovací funkce), ale také bilineárnímu párování. Pro získání komplexního pohledu na problematiku výkonnosti dnešních zařízení jsou porovnány výsledky získané z chytrých telefonů (Samsung Galaxy S4, Jiayu S3 Advanced), nízkoodběrových zařízení (Raspberry Pi 1B, 2B) a chytrých hodinek (Sony SmartWatch 3) jak pro kryptografii založenou na párování tak pro klasickou kryptografii. Získané výsledky potvrzují, že dnešní zařízení pro IoT doménu jsou již připraveny pro zpracování kryptografických primitiv v reálném čase. Z tohoto důvodu věříme, že informace publikované v tomto článku mohou být použity při rozhodování o implementaci vybraných kryptografických mechanismů pro různorodé IoT zařízení.",
chapter="122745",
howpublished="online",
number="1",
volume="18",
year="2016",
month="february",
pages="8--14",
type="journal article - other"
}