Detail publikace

Experimentální ověření vhodnosti nízkoodběrových IoT zařízení pro implementaci kryptografických primitiv

ZEMAN, K. MAŠEK, P. HOŠEK, J.

Originální název

Experimentální ověření vhodnosti nízkoodběrových IoT zařízení pro implementaci kryptografických primitiv

Český název

Experimentální ověření vhodnosti nízkoodběrových IoT zařízení pro implementaci kryptografických primitiv

Typ

článek v časopise

Jazyk

cs

Originální abstrakt

Internet věcí (Internet of Things, IoT) představuje nový prostor pro využívání chytrých zařízení pomocí všudypřítomné komunikační sítě. Tyto zařízení se používají v nespočtu různých průmyslových odvětví jako je zdravotnictví, vzdělání, bezpečnost a hromadná doprava. Primárním cílem nízkoodběrových zařízení je sběr dat a dlouhá výdrž baterií. Další, v dnešní době velmi rychle rozvíjející se skupinou je nositelná elektronika (wearables). Ta s nízkoodběrovými zařízeními sdílí řadu vlastností - například požadavek na zabezpečení dat při přenosu. Tento článek představuje studii zabývající se implementací kryptografických primitiv pro nízkoodběrová zařízení, kdy je pozornost věnována nejenom základním kryptografickým mechanismům (blokové šifry, digitální podpisy a hašovací funkce), ale také bilineárnímu párování. Pro získání komplexního pohledu na problematiku výkonnosti dnešních zařízení jsou porovnány výsledky získané z chytrých telefonů (Samsung Galaxy S4, Jiayu S3 Advanced), nízkoodběrových zařízení (Raspberry Pi 1B, 2B) a chytrých hodinek (Sony SmartWatch 3) jak pro kryptografii založenou na párování tak pro klasickou kryptografii. Získané výsledky potvrzují, že dnešní zařízení pro IoT doménu jsou již připraveny pro zpracování kryptografických primitiv v reálném čase. Z tohoto důvodu věříme, že informace publikované v tomto článku mohou být použity při rozhodování o implementaci vybraných kryptografických mechanismů pro různorodé IoT zařízení.

Český abstrakt

Internet věcí (Internet of Things, IoT) představuje nový prostor pro využívání chytrých zařízení pomocí všudypřítomné komunikační sítě. Tyto zařízení se používají v nespočtu různých průmyslových odvětví jako je zdravotnictví, vzdělání, bezpečnost a hromadná doprava. Primárním cílem nízkoodběrových zařízení je sběr dat a dlouhá výdrž baterií. Další, v dnešní době velmi rychle rozvíjející se skupinou je nositelná elektronika (wearables). Ta s nízkoodběrovými zařízeními sdílí řadu vlastností - například požadavek na zabezpečení dat při přenosu. Tento článek představuje studii zabývající se implementací kryptografických primitiv pro nízkoodběrová zařízení, kdy je pozornost věnována nejenom základním kryptografickým mechanismům (blokové šifry, digitální podpisy a hašovací funkce), ale také bilineárnímu párování. Pro získání komplexního pohledu na problematiku výkonnosti dnešních zařízení jsou porovnány výsledky získané z chytrých telefonů (Samsung Galaxy S4, Jiayu S3 Advanced), nízkoodběrových zařízení (Raspberry Pi 1B, 2B) a chytrých hodinek (Sony SmartWatch 3) jak pro kryptografii založenou na párování tak pro klasickou kryptografii. Získané výsledky potvrzují, že dnešní zařízení pro IoT doménu jsou již připraveny pro zpracování kryptografických primitiv v reálném čase. Z tohoto důvodu věříme, že informace publikované v tomto článku mohou být použity při rozhodování o implementaci vybraných kryptografických mechanismů pro různorodé IoT zařízení.

Klíčová slova

Internet věcí, nositelná elektronika, nízkoodběrová zařízení, bilineární párování, kryptografie, AES, SHA, hašovací funkce

Vydáno

29.02.2016

Strany od

8

Strany do

14

Strany počet

7

BibTex


@article{BUT122745,
  author="Kryštof {Zeman} and Pavel {Mašek} and Jiří {Hošek}",
  title="Experimentální ověření vhodnosti nízkoodběrových IoT zařízení pro implementaci kryptografických primitiv",
  annote="Internet věcí (Internet of Things, IoT) představuje nový prostor pro využívání chytrých zařízení pomocí všudypřítomné komunikační sítě. Tyto zařízení se používají v nespočtu různých průmyslových odvětví jako je zdravotnictví, vzdělání, bezpečnost a hromadná doprava. Primárním cílem nízkoodběrových zařízení je sběr dat a dlouhá výdrž baterií. Další, v dnešní době velmi rychle rozvíjející se skupinou je nositelná elektronika (wearables). Ta s nízkoodběrovými zařízeními sdílí řadu vlastností - například požadavek na zabezpečení dat při přenosu. Tento článek představuje studii zabývající se implementací kryptografických primitiv pro nízkoodběrová zařízení, kdy je pozornost věnována nejenom základním kryptografickým mechanismům (blokové šifry, digitální podpisy a hašovací funkce), ale také bilineárnímu párování. Pro získání komplexního pohledu na problematiku výkonnosti dnešních zařízení jsou porovnány výsledky získané z chytrých telefonů (Samsung Galaxy S4, Jiayu S3 Advanced), nízkoodběrových zařízení (Raspberry Pi 1B, 2B) a chytrých hodinek (Sony SmartWatch 3) jak pro kryptografii založenou na párování tak pro klasickou kryptografii. Získané výsledky potvrzují, že dnešní zařízení pro IoT doménu jsou již připraveny pro zpracování kryptografických primitiv v reálném čase. Z tohoto důvodu věříme, že informace publikované v tomto článku mohou být použity při rozhodování o implementaci vybraných kryptografických mechanismů pro různorodé IoT zařízení.",
  chapter="122745",
  howpublished="online",
  number="1",
  volume="18",
  year="2016",
  month="february",
  pages="8--14",
  type="journal article"
}