Detail publikace

Přenastavení frekvenčních ochran fotovoltaických elektráren

KYSNAR, F. PROCHÁZKA, K. HROUDA, J. PTÁČEK, M.

Originální název

Přenastavení frekvenčních ochran fotovoltaických elektráren

Český název

Přenastavení frekvenčních ochran fotovoltaických elektráren

Typ

článek ve sborníku ve WoS nebo Scopus

Jazyk

cs

Originální abstrakt

Instalovaný výkon ve fotovoltaických elektrárnách se v celoevropském měřítku zvýšil z necelých 2GW v roce 2005 na dnešních více jak 80GW (Pinst ČR = 2040 MW). Nastavení frekvenčních ochran významného výkonu fotovoltaických zdrojů odpovídá pásmu 49,5 Hz – 50,2 Hz v souladu s pravidly platnými v době jejich instalace. Analýzy ENTSO-E ukazují, že maximální výkon, který může být odpojen v těchto typech zdrojů, s ohledem na stabilitu soustavy, nesmí v případě dosažení hodnoty 50.2 Hz přesáhnout v celoevropském měřítku 4500 MW, což v přepočtu na instalovaný výkon činní cca 6000MW. Pro podfrekvenci jsou pak podmínky ještě přísnější a odpínaný výkon by neměl při dosažení hodnoty 49,2 Hz přesáhnout 2350 MW, což odpovídá cca 3000MW instalovaného výkonu. Provozovatelé přenosových soustav tak přistoupili k definici nových požadavků na nastavení frekvenčních ochran a to nejen pro nově připojované zdroje, ale i pro zdroje již připojené, tedy k tzv. retrofitu. Příspěvek uvádí důvody vedoucí k přenastavení frekvenčních ochran, požadavky na nastavení těchto zdrojů, včetně dopadu na zdroje připojené na území ČR.

Český abstrakt

Instalovaný výkon ve fotovoltaických elektrárnách se v celoevropském měřítku zvýšil z necelých 2GW v roce 2005 na dnešních více jak 80GW (Pinst ČR = 2040 MW). Nastavení frekvenčních ochran významného výkonu fotovoltaických zdrojů odpovídá pásmu 49,5 Hz – 50,2 Hz v souladu s pravidly platnými v době jejich instalace. Analýzy ENTSO-E ukazují, že maximální výkon, který může být odpojen v těchto typech zdrojů, s ohledem na stabilitu soustavy, nesmí v případě dosažení hodnoty 50.2 Hz přesáhnout v celoevropském měřítku 4500 MW, což v přepočtu na instalovaný výkon činní cca 6000MW. Pro podfrekvenci jsou pak podmínky ještě přísnější a odpínaný výkon by neměl při dosažení hodnoty 49,2 Hz přesáhnout 2350 MW, což odpovídá cca 3000MW instalovaného výkonu. Provozovatelé přenosových soustav tak přistoupili k definici nových požadavků na nastavení frekvenčních ochran a to nejen pro nově připojované zdroje, ale i pro zdroje již připojené, tedy k tzv. retrofitu. Příspěvek uvádí důvody vedoucí k přenastavení frekvenčních ochran, požadavky na nastavení těchto zdrojů, včetně dopadu na zdroje připojené na území ČR.

Klíčová slova

fotovoltaická elektrárna; frekvence; frekvenční ochrany; rozptýlená výroba; obnovitelné zdroje energie

Rok RIV

2015

Vydáno

10.11.2015

Nakladatel

EGC České Budějovice

Místo

České Budějovice

ISBN

978-80-905014-4-7

Kniha

Sborník konference ČK CIRED 2015

Edice

1

Číslo edice

1

Strany od

1

Strany do

9

Strany počet

9

Dokumenty

BibTex 


@inproceedings{BUT118288,
  author="Michal {Ptáček} and František {Kysnar} and Karel {Procházka} and Josef {Hrouda}",
  title="Přenastavení frekvenčních ochran fotovoltaických elektráren",
  annote="Instalovaný výkon ve fotovoltaických elektrárnách se v celoevropském měřítku zvýšil z necelých 2GW v roce 2005 na dnešních více jak 80GW (Pinst ČR = 2040 MW). Nastavení frekvenčních ochran významného výkonu fotovoltaických zdrojů odpovídá pásmu 49,5 Hz – 50,2 Hz v souladu s pravidly platnými v době jejich instalace. Analýzy ENTSO-E ukazují, že maximální výkon, který může být odpojen v těchto typech zdrojů, s ohledem na stabilitu soustavy, nesmí v případě dosažení hodnoty 50.2 Hz přesáhnout v celoevropském měřítku 4500 MW, což v přepočtu na instalovaný výkon činní cca 6000MW. Pro podfrekvenci jsou pak podmínky ještě přísnější a odpínaný výkon by neměl při dosažení hodnoty 49,2 Hz přesáhnout 2350 MW, což odpovídá cca 3000MW instalovaného výkonu. Provozovatelé přenosových soustav tak přistoupili k definici nových požadavků na nastavení frekvenčních ochran a to nejen pro nově připojované zdroje, ale i pro zdroje již připojené, tedy k tzv. retrofitu. Příspěvek uvádí důvody vedoucí k přenastavení frekvenčních ochran, požadavky na nastavení těchto zdrojů, včetně dopadu na zdroje připojené na území ČR.",
  address="EGC České Budějovice",
  booktitle="Sborník konference ČK CIRED 2015",
  chapter="118288",
  edition="1",
  howpublished="electronic, physical medium",
  institution="EGC České Budějovice",
  year="2015",
  month="november",
  pages="1--9",
  publisher="EGC České Budějovice",
  type="conference paper"
}