Detail publikace

Návrh křižovatky pomocí mikrosimulací

APELTAUER, J. APELTAUER, T.

Originální název

Návrh křižovatky pomocí mikrosimulací

Český název

Návrh křižovatky pomocí mikrosimulací

Typ

článek ve sborníku ve WoS nebo Scopus

Jazyk

cs

Originální abstrakt

Modelování dopravy není žádnou novinkou, avšak teprve v poslední době se začínají objevovat aplikace, které umožní přístup k této disciplíně širší odborné veřejnosti. Tyto aplikace dávají dopravním inženýrům do ruky nástroj, který jim umožní v krátkém čase namodelovat i složité dopravní sítě, experimentovat s možnými řešeními a ihned porovnávat výsledky. Cílem bylo ověřit, zda je možno takovýchto modelů využít k návrhu dopravního řešení, které by eliminovaly případy, kdy je na základě špatného úsudku nebo výpočtu realizováno dopravní řešení za desítky nebo stovky milionů korun. Takováto řešení nejsou však zcela efektivní a často vedou i ke zhoršení stávající situace. Pro ověření dané metody byla zvolena dvojce křižovatek na silnici I/43. Účelem článku je popsat postup od zpracování dat, přes ověřování a ladění modelu na stávajícím stavu, až po ono kýžené experimentování a hledání řešení. V našem případě se jedná o zkapacitnění křižovatek I/43 x II/386 a I/43 x II/379. Ve stávajícím stavu jsou křižovatky kapacitně zcela nevyhovující, především v pátek odpoledne (14-18h) a v neděli na večer (17-20h). V těchto hodinách dochází k tvorbě několik kilometrů dlouhých kolon, přičemž není k dispozici adekvátní objízdná trasa. Křižovatka I/43 x II/386 je styková tvaru T a problémové je levé odbočení ve směru z Kuřimi do Lipůvky, zejména v odpoledních hodinách v pracovní dny. Druhá křižovatka (I/43 x II/379) ležící v obci Lipůvka je okružní v provizorním provedení a byla zřízena v rámci objízdné trasy. Jedná se tedy o řešení, které nikdy nebylo dimenzováno na běžný provoz a je pro dlouhodobé řešení dopravní situace nepřijatelné.

Český abstrakt

Modelování dopravy není žádnou novinkou, avšak teprve v poslední době se začínají objevovat aplikace, které umožní přístup k této disciplíně širší odborné veřejnosti. Tyto aplikace dávají dopravním inženýrům do ruky nástroj, který jim umožní v krátkém čase namodelovat i složité dopravní sítě, experimentovat s možnými řešeními a ihned porovnávat výsledky. Cílem bylo ověřit, zda je možno takovýchto modelů využít k návrhu dopravního řešení, které by eliminovaly případy, kdy je na základě špatného úsudku nebo výpočtu realizováno dopravní řešení za desítky nebo stovky milionů korun. Takováto řešení nejsou však zcela efektivní a často vedou i ke zhoršení stávající situace. Pro ověření dané metody byla zvolena dvojce křižovatek na silnici I/43. Účelem článku je popsat postup od zpracování dat, přes ověřování a ladění modelu na stávajícím stavu, až po ono kýžené experimentování a hledání řešení. V našem případě se jedná o zkapacitnění křižovatek I/43 x II/386 a I/43 x II/379. Ve stávajícím stavu jsou křižovatky kapacitně zcela nevyhovující, především v pátek odpoledne (14-18h) a v neděli na večer (17-20h). V těchto hodinách dochází k tvorbě několik kilometrů dlouhých kolon, přičemž není k dispozici adekvátní objízdná trasa. Křižovatka I/43 x II/386 je styková tvaru T a problémové je levé odbočení ve směru z Kuřimi do Lipůvky, zejména v odpoledních hodinách v pracovní dny. Druhá křižovatka (I/43 x II/379) ležící v obci Lipůvka je okružní v provizorním provedení a byla zřízena v rámci objízdné trasy. Jedná se tedy o řešení, které nikdy nebylo dimenzováno na běžný provoz a je pro dlouhodobé řešení dopravní situace nepřijatelné.

Klíčová slova

mikrosimulace, křižovatka, návrh, doprava, intenzity

Rok RIV

2012

Vydáno

26.01.2012

Nakladatel

Vysoké učení technické v Brně

Místo

Brno

ISBN

978-80-214-4393-8

Kniha

Juniorstav 2012

Strany od

201

Strany do

201

Strany počet

1

Dokumenty

BibTex


@inproceedings{BUT89573,
  author="Jiří {Apeltauer} and Tomáš {Apeltauer}",
  title="Návrh křižovatky pomocí mikrosimulací",
  annote="Modelování dopravy není žádnou novinkou, avšak teprve v poslední době se začínají objevovat aplikace, které umožní přístup k této disciplíně širší odborné veřejnosti. Tyto aplikace dávají dopravním inženýrům do ruky nástroj, který jim umožní v krátkém čase namodelovat i složité dopravní sítě,  experimentovat s možnými řešeními a ihned porovnávat výsledky. Cílem bylo ověřit, zda je možno takovýchto modelů využít k návrhu dopravního řešení, které by eliminovaly případy, kdy je na základě špatného úsudku nebo výpočtu realizováno dopravní řešení za desítky nebo stovky milionů korun. Takováto řešení nejsou však zcela efektivní a často vedou i ke zhoršení stávající situace. Pro ověření dané metody byla zvolena dvojce křižovatek na silnici I/43. Účelem článku je popsat postup od zpracování dat, přes ověřování a ladění modelu na stávajícím stavu, až po ono kýžené experimentování a hledání řešení. V našem případě se jedná o zkapacitnění křižovatek I/43 x II/386 a I/43 x II/379. Ve stávajícím stavu jsou křižovatky kapacitně zcela nevyhovující, především v pátek odpoledne (14-18h) a v neděli na večer (17-20h). V těchto hodinách dochází k tvorbě několik kilometrů dlouhých kolon, přičemž není k dispozici adekvátní objízdná trasa. Křižovatka I/43 x II/386 je styková tvaru T a problémové je levé odbočení ve směru z Kuřimi do Lipůvky, zejména v odpoledních hodinách v pracovní dny. Druhá křižovatka (I/43 x II/379) ležící v obci Lipůvka je okružní v provizorním provedení a byla zřízena v rámci objízdné trasy. Jedná se tedy o řešení, které nikdy nebylo dimenzováno na běžný provoz a je pro dlouhodobé řešení dopravní situace nepřijatelné.",
  address="Vysoké učení technické v Brně",
  booktitle="Juniorstav 2012",
  chapter="89573",
  howpublished="print",
  institution="Vysoké učení technické v Brně",
  year="2012",
  month="january",
  pages="201--201",
  publisher="Vysoké učení technické v Brně",
  type="conference paper"
}