Detail publikace

Význam funkční magnetické rezonance pro hodnocení kognitivních pochodů v lidském mozku.

DOBŠÍK, M., PAŽOURKOVÁ, M., KRUPA, P., REKTOR, I.

Originální název

Význam funkční magnetické rezonance pro hodnocení kognitivních pochodů v lidském mozku.

Český název

Význam funkční magnetické rezonance pro hodnocení kognitivních pochodů v lidském mozku.

Typ

článek v časopise - ostatní, Jost

Jazyk

cs

Originální abstrakt

V posledním desetiletí došlo k prudkému rozvoji metody nazvané funkční MR, která mapuje regionální změny mozkové perfúze a nepřímo tak měří neuronální aktivaci ve vyšetřovaných částech mozku. Její přínos ke studiu kognitivních funkcí dosud není zcela jednoznačný. Metodou "event-related" funkční MR (efMRI) autoři provedli vyšetření sluchového "oddball" úkolu u 10 zdravých dobrovolníků. Získané výsledky porovnávali s nálezy předchozích efMRI a intracerebrálních ERP studií s cílem posoudit míru shody mezi oblastmi s hemodynamicky významně odlišnou odpovědí na vzácné terčové podněty a známými intracerebrálními generátory P3 potenciálu ERP. Obě metody shodně prokázaly aktivaci řady oblastí především parietálního a frontálního laloku (lobulus parietalis superior, inferior, gyrus supramarginalis, gyrus cinguli, laterálního prefrontálního kortexu, gyrus temporalis superior a thalamu). Ve shodě s předpokládanou významnou rolí neurokognitivní sítě pro záměrnou pozornost v průběhu detekce terčových podnětů, byla ve většině těchto struktur pozorována výraznější hemodynamická odezva na pravé straně. Oproti očekávání nebyla v prezentovaném experimentu, ani v žádné z předchozích efMRI studií, prokázána signifikantní hemodynamická odpověď na terčové podněty v místě nejvýraznějšího P3 generátoru - v amygdalohippocampálním komplexu. Rozdílné výsledky byly obdrženy také při vyšetřování dalších oblastí, např. rostrálního cingula. Ačkoli je tedy přínos efMRI k poznání neuroanatomického korelátu mentálních pochodů extrémně vysoký, sama o sobě není schopna poskytnout kompletní mapu aktivovaných mozkových oblastí v průběhu kognitivních operací. Důvodem je nejspíše neschopnost plně reflektovat tranzientní krátce trvající funkční změny neuronálních populací. Nadále je tak nutno vnímat ji jako metodu komplementární a její výsledky posuzovat s maximální obezřetností.

Český abstrakt

V posledním desetiletí došlo k prudkému rozvoji metody nazvané funkční MR, která mapuje regionální změny mozkové perfúze a nepřímo tak měří neuronální aktivaci ve vyšetřovaných částech mozku. Její přínos ke studiu kognitivních funkcí dosud není zcela jednoznačný. Metodou "event-related" funkční MR (efMRI) autoři provedli vyšetření sluchového "oddball" úkolu u 10 zdravých dobrovolníků. Získané výsledky porovnávali s nálezy předchozích efMRI a intracerebrálních ERP studií s cílem posoudit míru shody mezi oblastmi s hemodynamicky významně odlišnou odpovědí na vzácné terčové podněty a známými intracerebrálními generátory P3 potenciálu ERP. Obě metody shodně prokázaly aktivaci řady oblastí především parietálního a frontálního laloku (lobulus parietalis superior, inferior, gyrus supramarginalis, gyrus cinguli, laterálního prefrontálního kortexu, gyrus temporalis superior a thalamu). Ve shodě s předpokládanou významnou rolí neurokognitivní sítě pro záměrnou pozornost v průběhu detekce terčových podnětů, byla ve většině těchto struktur pozorována výraznější hemodynamická odezva na pravé straně. Oproti očekávání nebyla v prezentovaném experimentu, ani v žádné z předchozích efMRI studií, prokázána signifikantní hemodynamická odpověď na terčové podněty v místě nejvýraznějšího P3 generátoru - v amygdalohippocampálním komplexu. Rozdílné výsledky byly obdrženy také při vyšetřování dalších oblastí, např. rostrálního cingula. Ačkoli je tedy přínos efMRI k poznání neuroanatomického korelátu mentálních pochodů extrémně vysoký, sama o sobě není schopna poskytnout kompletní mapu aktivovaných mozkových oblastí v průběhu kognitivních operací. Důvodem je nejspíše neschopnost plně reflektovat tranzientní krátce trvající funkční změny neuronálních populací. Nadále je tak nutno vnímat ji jako metodu komplementární a její výsledky posuzovat s maximální obezřetností.

Klíčová slova

Oddball; event-related fMRI; SPM; geneze P3

Vydáno

23.08.2002

Strany od

20

Strany do

30

Strany počet

10

BibTex


@article{BUT41076,
  author="Milan {Brázdil} and Martin {Dobšík} and Marta {Pažourková} and Petr {Krupa} and Ivan {Rektor}",
  title="Význam funkční magnetické rezonance pro hodnocení kognitivních pochodů v lidském mozku.",
  annote="V posledním desetiletí došlo k prudkému rozvoji metody nazvané funkční
MR, která mapuje regionální změny mozkové perfúze a nepřímo tak měří
neuronální aktivaci ve vyšetřovaných částech mozku. Její přínos ke
studiu kognitivních funkcí dosud není zcela jednoznačný. Metodou
"event-related" funkční MR (efMRI) autoři provedli vyšetření sluchového
"oddball" úkolu u 10 zdravých dobrovolníků. Získané výsledky
porovnávali s nálezy předchozích efMRI a intracerebrálních ERP studií s
cílem posoudit míru shody mezi oblastmi s hemodynamicky významně
odlišnou odpovědí na vzácné terčové podněty a známými intracerebrálními
generátory P3 potenciálu ERP. Obě metody shodně prokázaly aktivaci řady
oblastí především parietálního a frontálního laloku (lobulus parietalis
superior, inferior, gyrus supramarginalis, gyrus cinguli, laterálního
prefrontálního kortexu, gyrus temporalis superior a thalamu). Ve shodě
s předpokládanou významnou rolí neurokognitivní sítě pro záměrnou
pozornost v průběhu detekce terčových podnětů, byla ve většině těchto
struktur pozorována výraznější hemodynamická odezva na pravé straně.
Oproti očekávání nebyla v prezentovaném experimentu, ani v žádné z
předchozích efMRI studií, prokázána signifikantní hemodynamická odpověď
na terčové podněty v místě nejvýraznějšího P3 generátoru - v
amygdalohippocampálním komplexu. Rozdílné výsledky byly obdrženy také
při vyšetřování dalších oblastí, např. rostrálního cingula. Ačkoli je
tedy přínos efMRI k poznání neuroanatomického korelátu mentálních
pochodů extrémně vysoký, sama o sobě není schopna poskytnout kompletní
mapu aktivovaných mozkových oblastí v průběhu kognitivních operací.
Důvodem je nejspíše neschopnost plně reflektovat tranzientní krátce
trvající funkční změny neuronálních populací. Nadále je tak nutno
vnímat ji jako metodu komplementární a její výsledky posuzovat s
maximální obezřetností.",
  chapter="41076",
  number="5",
  volume="2002",
  year="2002",
  month="august",
  pages="20--30",
  type="journal article - other"
}