Tradicionalismus v architektuře a sochařství

Tradicionalismus v architektuře a sochařství

teze Ph.D. práce

cs

Disertační práce Tradicionalismus v architektuře a sochařství zahrnuje i další příbuzné obory - urbanismus, malířství, umělecké řemeslo, design, nábytek, hudbu nebo módu. Tato odvětví byla zhruba do třicátých let minulého století nedílně spojena v duchu tradice Beaux-Arts a předávána na uměleckých školách. Modernistická hnutí tuto jednotu narušila a došlo k postupnému až úplnému odloučení sochařství a ornamentu od architektury a dalších spřízněných oborů, které se postupně rozvinuly v samostatné disciplíny a mají s původními, tradičními obory pramálo společného. Také forma se v současné tvorbě vytrácí a tradiční přírodní materiály nahrazují syntetické napodobeniny. Původní figurální a ornamentální motivy nahradila abstrakce, konceptualismus a instalace. I přesto, že tento přístup je v současnosti dominantní, tradicionalismus v architektuře a sochařství úplně nevymizel. Stále existují jedinci, skupiny a instituce, kteří v tradici pokračují. Disertační práce zkoumá vztah soudobé architektury a sochařství a na vybraných příkladech analyzuje spojení současného figurálního a dekorativního sochařství s tradičně orientovanou architekturou, v kontrastu s protikladnými situacemi, kdy se architektura samotná stává sochou a sochařství je vymezeno pouze do galerií k občasným výstavám. Disertace také věnuje pozornost nové renesanci v sochařství v současnosti, kterou představují sochařská sympozia, kde opět začínají vznikat pozoruhodná monumentální díla z kamene, dřeva nebo kovu, tvořena přímo před očima veřejnosti a poté trvale instalována v parku nebo na ostatních veřejných prostranstvích. Tento nový trend v sochařství může předznamenat návrat k původnímu spojení sochařství a architektury jako v minulosti. Mezinárodní sochařské parky nabízejí spojení monumentálního sochařství a Geoparku, kde socha v krajině nabízí vzor pro ideální kulturní krajinu a město. V oblasti urbanismu, disertace definuje nový pojem “vrstvený urbanismus”, který kromě nových prostorů pro zástavbu a zeleň ve městech upřednostňuje chodce tím, že navrhuje umístění automobilové a tramvajové dopravy pod zemský povrch. Kromě navržených řešení pro současná, již existující města, disertace řeší možnosti budování měst nových, dle principů tradicionalismu, Nového a vrstveného urbanismu, s využitím současné robotické technologie (Fastbrick Robotics). Disertace též navazuje na polemické texty zabývající se vztahem architektury a sochařství ve 20. a 21. století a na vybrané realizace ve veřejném prostoru s využitím autorových bohatých zkušeností ze světa. Další částí disertace je prozkoumání vztahu sochařství a architektury ve výuce na uměleckých a architektonických školách, s poukázáním na pozitivní příklady a eventuální možnosti zlepšení v případě, kdy produktivní vazba obou specializací není adekvátně podporována. Práce představuje volitelné předměty a akreditovanou výuku tradicionalismu nejen v rámci letních škol, ale i na fakultách architektury a fakultách výtvarných umění. Disertace též rekapituluje realizované workshopy a letní školy, zaměřené na projektování klasické architektury, ornament a přírodní stavitelství. (více textu k anotaci: https://adamec.org/teze-phd-anotace.pdf)

Disertační práce Tradicionalismus v architektuře a sochařství zahrnuje i další příbuzné obory - urbanismus, malířství, umělecké řemeslo, design, nábytek, hudbu nebo módu. Tato odvětví byla zhruba do třicátých let minulého století nedílně spojena v duchu tradice Beaux-Arts a předávána na uměleckých školách. Modernistická hnutí tuto jednotu narušila a došlo k postupnému až úplnému odloučení sochařství a ornamentu od architektury a dalších spřízněných oborů, které se postupně rozvinuly v samostatné disciplíny a mají s původními, tradičními obory pramálo společného. Také forma se v současné tvorbě vytrácí a tradiční přírodní materiály nahrazují syntetické napodobeniny. Původní figurální a ornamentální motivy nahradila abstrakce, konceptualismus a instalace. I přesto, že tento přístup je v současnosti dominantní, tradicionalismus v architektuře a sochařství úplně nevymizel. Stále existují jedinci, skupiny a instituce, kteří v tradici pokračují. Disertační práce zkoumá vztah soudobé architektury a sochařství a na vybraných příkladech analyzuje spojení současného figurálního a dekorativního sochařství s tradičně orientovanou architekturou, v kontrastu s protikladnými situacemi, kdy se architektura samotná stává sochou a sochařství je vymezeno pouze do galerií k občasným výstavám. Disertace také věnuje pozornost nové renesanci v sochařství v současnosti, kterou představují sochařská sympozia, kde opět začínají vznikat pozoruhodná monumentální díla z kamene, dřeva nebo kovu, tvořena přímo před očima veřejnosti a poté trvale instalována v parku nebo na ostatních veřejných prostranstvích. Tento nový trend v sochařství může předznamenat návrat k původnímu spojení sochařství a architektury jako v minulosti. Mezinárodní sochařské parky nabízejí spojení monumentálního sochařství a Geoparku, kde socha v krajině nabízí vzor pro ideální kulturní krajinu a město. V oblasti urbanismu, disertace definuje nový pojem “vrstvený urbanismus”, který kromě nových prostorů pro zástavbu a zeleň ve městech upřednostňuje chodce tím, že navrhuje umístění automobilové a tramvajové dopravy pod zemský povrch. Kromě navržených řešení pro současná, již existující města, disertace řeší možnosti budování měst nových, dle principů tradicionalismu, Nového a vrstveného urbanismu, s využitím současné robotické technologie (Fastbrick Robotics). Disertace též navazuje na polemické texty zabývající se vztahem architektury a sochařství ve 20. a 21. století a na vybrané realizace ve veřejném prostoru s využitím autorových bohatých zkušeností ze světa. Další částí disertace je prozkoumání vztahu sochařství a architektury ve výuce na uměleckých a architektonických školách, s poukázáním na pozitivní příklady a eventuální možnosti zlepšení v případě, kdy produktivní vazba obou specializací není adekvátně podporována. Práce představuje volitelné předměty a akreditovanou výuku tradicionalismu nejen v rámci letních škol, ale i na fakultách architektury a fakultách výtvarných umění. Disertace též rekapituluje realizované workshopy a letní školy, zaměřené na projektování klasické architektury, ornament a přírodní stavitelství. (více textu k anotaci: https://adamec.org/teze-phd-anotace.pdf)

Tradicionalismus; Beaux-Arts; Ornament; Vrstvený urbanismus

16.01.2019

Fakulta Architektury VUT

Brno, Czechia

1

1

1

https://adamec.org/thesis-phd-annotation.pdf