• Volba rektora
  • Události
  • Sem patřím
  • Centrum sportovních aktivit VUT v Brně
  • Výzkumná centra

  • Pravděpodobně máte vypnutý JavaScript. Některé funkce portálu nebudou funkční.

Detail předmětu

České umění 2. poloviny 20. století v souvislostech - letní

Kód předmětu: FIT-ICUL
Akademický rok: 2017/2018
Typ předmětu: volitelný
Typ studia: bakalářský (první cyklus)
Ročník: 1
Semestr: letní
Počet kreditů:
Výsledky učení předmětu:
Znalost základních i zdánlivě méně podstatných tendencí českého umění druhé poloviny dvacátého století, schopnost je přiřadit k tendencím světového umění, schopnost nalézt osobnosti pro české umění specifické, obtížně zařaditelné. Přednáška vede k bezpředsudečnému zhodnocení uměleckých směrů, skupin, osobností, než ohledu na jejich pozici ve spektru mezi oficiálním, polooficiálním, mainstreamovým či "undergroundovým" uměním a k hledání těch jevů, jejichž význam přetrvává i v 21. století.
Způsob realizace výuky:
90 % kontaktní výuka, 10 % distančně
Prerekvizity:
Základní znalost obecné historie českých zemí a jejich kultury, především historie 20. století tak, aby posluchač mohl pochopit početné vazby mezi politickým a kulturním životem té doby.
Korekvizity:
Není specifikováno.
Doporučené volitelné složky programu:
Není specifikováno.
Obsah předmětu (anotace):
Základní směry a osobnosti českého umění od 40. do 90. let 20. století. Přehled o významných výtvarných skupinách i solitérních s důrazem na jejich propojení s evropskými a světovými uměleckými tendencemi. Sledování souvislostí mezi výtvarným děním a politickou situací v Československu, reflexe nových náhledů. Ve 40. letech přetrvává důraz na tzv. válečné skupiny (Skupina 42, 7 v říjnu, RA, zvyšuje se však důraz na doposud opomíjené osobnosti v nich (Václav Hejna), surrealistické a parasurrealistické tendence v těchto skupinách i mimo ně ("Spořilovští surrealisté" - Libor Fára, význam okruhu zlínské umělecké školy a v jiných menších místech, Kolín - provázanost tamějšího prostředí se Skupinou 42). V 50. letech: Snaha o objektivní náhled na osobnosti a díla vznikající v 50. letech jakožto "sorela" (Karel Svolinský, Vratislav Nechleba). Surrealistické a parasurrealistické snahy v 50. letech. Vladimír Boudník a jeho okruh. Šmidrové. V období vzniku nových uměleckých skupin kromě tradičně uznávaných (Máj, Trasa, UB12) důraz na méně známé: M52 (Valerián Karoušek, Jiří Novák), RADAR (propojující Skupinu 42 a mladou generaci), Teodor Rotrekl. Průběžné sledování proměn oficiálního názoru na výtvarné umění, základní osobnosti proměňující se "sorely" od 50. do 80. let. V 60. letech: Sledování nástupu nových uměleckých směrů. Vliv informelu a jeho domácí verze. Podrobné sledování vlivů neodada a pop artu na české umění druhé poloviny 60. let. "Nová figurace" jako výsledek vlivu řady uměleckých tendencí a osobních stylů významných osobností. V 70. letech: Mapování nové strukturace českého výtvarného života od oficiálních tendencí v jejich specifických až nechtěně groteskních podobách (sochařské monumenty, Armádní umělecké studio) , přes "umění národních a zasloužilých umělců" a "neoficiální scénu" až k undergroundu. Specifika českého umění akce 70. let. Role Jazzové sekce SH v neoficiálním výtvarném umění. 80. léta: Přednáška podrobně sleduje tendence a směry této doby, zaměřuje se někdy na dnes méně známé okolnosti té doby, jak je přednášející osobně poznal. Zrod pozdější skupiny 12/15 na počátku 80. let, její štěpení, výrazné osobnosti. Nástup nové generace narozené v 50. letech. Svět nedeklarovaných, ale reálně působících uměleckých skupin. Proměna situace na konci 80. let, nástup nové generace Tvrdohlavých a její širší aspekty.
Doporučená nebo povinná literatura:
  • Dějiny českého výtvarného umění V. (1939 - 1958), Academia 2006
  • Dějiny českého výtvarného umění VI. (1958 - 2000), Academia 2007, http://www.artarchiv.cz/
  • Nová encylopedie českého výtvarného umění, Praha 1995
  • Petr Wittlich, České sochařství ve 20.století : 1890-1945, Praha 1978
  • František Šmejkal, České imaginativní umění, Rudolfinum 1996
  • František Šmejkal, Skupina Ra, GHMP 1988
  • Eva Petrová a kol., Skupina 42, GHMP - Akropolis 1998
  • Ohniska znovuzrození. České umění 1956-1963 (ed. M. Judlová), GHMP - ÚDU AVČR 1994
  • Český informel (ed. M. Nešlehová), GHMP 1991
    Mahulena Nešlehová, Poselství jiného výrazu. Pojetí "informelu" v českém umění 50. a první poloviny 60. let, 1997
  • Jaroslav Sekera, Josef Hlaváček, Poesie racionality. Konstruktivní tendence v českém výtvarném umění 60. let, ČMVU 1994
  • Luděk Novák, Nová figurace, 1970.
  • Eva Petrová, Nová figurace, GVU Litoměřice 1993
  • Akce, slovo, pohyb, prostor (ed. V. Havránek), GHMP 1999
  • Umění zastaveného času. Česká výtvarná scéna 1969-1985, ČMVU 1996
  • Jindřich Chalupecký, Nové umění v Čechách, Praha 1994
  • Záznam nejrozmanitějších faktorů ...: České malířství 2. poloviny 20. století ze sbírek státních galerií
  • Jízdárna Pražského hradu prosinec 1993 - březen 1994, Rada státních galerií a NG,
  • Jiří Šetlík, Šedá cihla 1978 - 1991, Klatovy - Klenová 1991
  • Jiří Olič,Tvrdohlaví 1987-1999, Silver Screen 1999
  • Josef Alan a kol., Alternativní kultura, Příběh české společnosti 1945 - 1989, Praha 2001
  • Vladimír Karfík - Jiří Kolář, Praha, Odeon 1993
  • Petr Babák - Vladimír Boudník: Mezi avantgardou a undergroundem, Praha 2004
  • Ivona Raimanová - Socha a město Liberec 1969, Spacium 2008
  • Adriana Primusová, Marie Klimešová, 1952 Skupina Máj 57, úsilí o uměleckou svobodu na přelomu 50. a 60. let, Praha 2007
  • Meda Mládková, Jiří Machalický, Jiří Lammel a kol. - Sbírky Muzea Kampa, Praha 2009
  • Marcela Macharáčková, Brnenská osmdesátá, Brno 2010
    Alena Potůčková, 100+1 uměleckých děl z dvacátého století, Praha 2000
  • Lenka Byžovská, Vojtěch Lahoda, Karel Srp - Czech Art 1900 - 1990, Prague City Gallery, 1990
  • Freancesco Augusto Razetto, Ottaviano Maria Razetto, Terezie Petišková, Genny Di Bert, Socialistický realismus Československo, Nadační fond eleutheria, Praha 2008
  • Marie Klimešová, Miroslav Petříček, Roky ve dnech, České umění 1945 - 1957, Arbor vitae, Praha 2010
  • Richard Adam, Alena Pomajzlová, Jiří Přibáň, 1984 - 1995, Česká malba generace 80. let, Wannieck Gallery Brno, 2010
  • Jiří Luhan, Petr Pouba, Splátka na dluh, dokumentace českých výtvarníků narozených v padesátých a šedesátých letech Praha 2000
  • Kol.: Oznámení o Ikarově letu, Olomoucká šedesátá léta v zrcadle výtvarné kultury, katalog, Olomouc, 1998
  • Kol.: Skleník- Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury 1969-1989, Olomouc 2009

Předmet nemá literaturu.
Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:
Není specifikováno.
Způsob a kritéria hodnocení:
Hodnocení studia je založeno na bodovacím systému. Pro úspěšné absolvování předmětu je nutno dosáhnout 50 bodů.
Jazyk výuky:
čeština
Pracovní stáže:
Není specifikováno.
Osnovy výuky:
    Osnova přednášek:
    1. Uzavřené světy válečných skupin. Sedm v říjnu. Václav Hejna. Mezi surrealismem, existencialismem, poezií všedního dne. Skupina 42: František Gross, František Hudeček, Jan Kotík. Kamil Lhoták. Jiří Kolář. Parasurrealistická Skupina RA. Václav Zykmund, Josef Istler, Václav Tikal. Surrealisté. Jindřich Heissler a Toyen.
    2. Iluze a deziluze kolem roku 1950. Sorela v malířství, sochařství, architektuře. Nesouhlas v soukromí. Vladimír Fuka, Deník 1952. Surrealisté Vratislava Effenbergera. Mikoláš Medek. Emila Medková. Osobnosti. Karel Černý, Alén Diviš. Pavel Brázda.
    3. Konec sorely a "krotká moderna" konce 50. let. Brusel 1958. Bohdan Kopecký. Umělecké skupiny 1957 - 1969. Máj 57: Richard Fremund. Jiří Balcar. Libor Fára. M 57. Valerián Karoušek. TRASA. Olbram Zoubek. Eva Kmentová, Vladimír Preclík, galerie avantgardy. Jitka a Květa Válovy. UB 12. Václav Bartovský. Stanislav Kolíbal Adriena Šimotová. Jiří John
    4. Technooptimismus jako umělecký názor: Skupina 42 a RADAR. Sochařská sympózia, výstavy, galerie.
    5. Existencialismus, romantika, informel. Vladimír Boudník. Šmidrové - estetika divnosti. Jan Koblasa. Karel Nepraš. Bedřich Dlouhý. Konfrontace. Antonín Tomalík. Zbyněk Sekal. Aleš Veselý. 7. Konkretismus proti romantismu. Lounská skupina. Zdeněk Sýkora, komputer v umění. Karel Malich. Jan Kubíček. Radek Kratina. Václav Boštík. Vladislav Mirvald. Nová citlivost. Skupina Křižovatka.
    6. Nová figurace. Existencialismus a pop. Kombinované objekty Teodora Rotrekla. Jiří Balcar, F. K. Foltýn. Otisky Rudolfa Němce. Malířská figurace. Jiří Načeradský. Otakar Slavík. Adriena Šimotová. Srpen 1968 v umění.
    7. Paralelní svět akčního umění 60. a 70. letech. Milan Knížák a Aktual. Ivan Jirous. Hudební obrození jako antidotum normalizaci. Hudební a výtvarný underground. Výtvarníci versus Charta 77. Křižovnická škola humoru bez vtipu. Akce, happeningy Jan Steklík. Karel Nepraš. Zorka Ságlová. Intelektuální performance 70. let. Petr Štembera aj.
    8. Oficiální, polooficiální a neoficiální umění v éře normalizace. Oficiální umění. AVS, SSM, výstavy. Umělci ve vězení (causa Kulhánek a Krejčí). Neoficiální scéna proti zapomnění. Sborníky. Jazzová sekce. Šedá cihla 1978 - 1975. Množství lokálních scén, samizdaty. "Domácí umění". "Magický realismus". Theodor Pištěk Obnovení surrealisté. Alena Nádvorníková, Martin Stejskal.
    9. Nová vlna v hudbě i na výtvarné scéně. 1980 - 1985: Síť polooficiálních výstavních možností i jejich "legalizace" prostřednictvím tisku. Generace 60. let a princip kontinuity. Jiří Načeradský. Kresba a objekt v neoficiálních prezentacích. Malostranské dvorky. Absolventi AVU z let 1973 (pozdější 12/15) - společné výstavy. (Michael Rittstein, Václav Bláha, Jiří Beránek, Ivan Ouhel, Jiří Sozanský, Tomáš Švéda aj.), Jiří Sozanský - skupina, instalace, performance. 1982 - 1984 Nástup nejmladší generace (Vladimír Kokolia, Jaroslav Horálek, Boris Jirků, Stanislav Judl a další).
    10. 1985 - 1989: Postmoderní generace, diskontinuita, exprese, ironie. 1987 Tvrdohlaví Jiří David. František Skála, Petr Nikl, Jaroslav Róna, Michal Gabriel aj. Martin Mainer. 1987 (pozdě ale přece) 12/15.
    11. Lokální scény 80. let. Brno, Olo
Cíl:
Vytvořit celistvý a předsudků zbavený obraz o problematice českého umění druhé poloviny dvacátého století: Přehodnocení avantgardních, mainstreamových i "politicky angažovaných" tendencí, objevování méně známých spojitostí mezi uměním 40. a 60. let, sledování surrealistických, parasurrealistických a imaginativních tendencí od 40. let po současnost, reflexe art brut, abstrakce, abstraktního expresionismu, neodada, pop artu, akčního umění, hyperrealismu, transavantgardy a neoexpresionismu a dalších směrů v českém umění. Důraz na obtížně zařaditelné umělecké osobnosti i významné umělecké tendence.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky:
Test.

Typ (způsob) výuky:

Přednáška: 26 hod., nepovinná
Vyučující / Lektor: PhDr. Pavel Ondračka

Zařazení předmětu ve studijních programech