Detail předmětu

České umění 1. pol. 20. stol. v souvislostech

FaVU-1CU20st-ZAk. rok: 2017/2018

Přehled uměleckých směrů, osobností, tendencí malířství a sochařství dvacátého století v českých zemích. Pozornost je věnována jevům, ztělesňujícím nebo navazujícím na expresionismus, kubismus, surrealismus, abstrakci, ale i proměnám pojetí krajiny , reflektuje neoklasicismus, regionalismus, akademické umění. Přednáška průběžně upozorňuje na provázanost českého a evropského umění ve sledované době, působení významných osobností českého umění v Evropě a přímým vlivům evropských a světových směrů v Čechách. V souladu s bádáním posledních desetiletí upozorňuje na mezinárodní aspekty tvorby umělců považovaných doposud za specificky české (například ze skupiny Osma), mapuje vlivy Neue Sachlichkeit i neoklasicismu u nás, zdůrazňuje provázanost českého umění s Paříží a jejími směry (kubismus, neokklasicismus, surrealismus), zdůrazňuje roli symbolismu a jeho tvůrců nejen před 1. světovou válkou, ale i po ní. Mapuje málo známou sféru abstraktní tvorby v Čechách a zaměřuje se i na některé aktivity mimo Prahu (České Budějovice, Brno, Kolín).

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Garant předmětu

Výsledky učení předmětu

Základní fenomény a osobnosti českého výtvarného umění XX. století s důrazem na nové pohledy na provázanost českého a světového umění sledované doby, na doposud méně známé osobnosti známých skupin (Tvrdošíjní), na méně známé umělecké směry (neoklasicismus, Neue Sachlichkeit v Čechách, abstrakce 30. let).

Prerekvizity

Základní znalost obecné historie českých zemí a jejich kultury.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..

Způsob a kritéria hodnocení

Test

Osnovy výuky

1.Mezigenerace.Jindřich Prucha. Miloš Jiránek jako malíř, organizátor, esejista.Karel Myslbek a jeho reflexe španělské malby. Výrazný vliv McNeill Whistlera na českou malbu.
2.Skupina Osma v souvislostech. Munchovská malba v Čechách. Bohumil Kubišta a jeho vliv na další generace. Emil Filla. Antonín Procházka, Otakar Kubín - Coubine v kontextu francouzského neoklasicismus 20. let.Německá složka skupiny. (Horb, Kars - jeho tvorba v Čechách i ve Francii, Feigl, Pittermann-Longen - mezi malířstvím, divadlem, literaturou) . Těsné osobní i pracovní vztahy skupiny Osma a Die Brücke.
3.Skupina výtvarných umělců. Spor o kubismus. Emil Filla, Vincenc Beneš, Vincenc Kramář. Umělecký měsíčník.Srovnání paralelní výstavní činnosti Mánesa a Skupiny, odlišné pojetí avantgardního francouzského umění.
4.Symbolismus druhé vlny. SURSUM, souvislosti, protagonisté (Josef Váchal.jeho tvorba grafická, knihařská, malířská. Jan Zrzavý - jeho expresívní počátky, významný tvůrčí vztah s Bohumilem Kubištou, vzájemné působení. Jaroslav Horejc - jeho výrazný přesah do neoklasicismu a art deco), další osobnosti (Konůpek, Kobliha, Adámek). Umělci a jejich autostylizace.
5.Sochaři Jan Štursa a Otto Gutfreund - problematika kubismu a civilismu v českém, sochařství. Problém pomníku v českém sochařství počátku XX. století.
6.Skupina Tvrdošíjných. S.K.Neumann jako literát, výtvarný kritik a teoretik. Reflexe futurismu a bergsonismu. Almanach pro rok 1914. Skupina založena na osobních kontaktech s Bohumilem Kubištou. Josef Čapek. Václav Špála. Rudolf Kremlička. Jan Zrzavý. Vlastislav Hofman. Otakar Marvánek. Osobní provázanosti i odlišnosti
7.Devětsil a poetismus. Zrození spolku, manifesty, proměny názoru, Karel Teige. Adolf Hoffmeister, František Muzika. Výstavy, obrazová báseň. Artificialismus. Jindřich Štyrský - Toyen.
8.Umělecká Beseda a její časopis ŽIVOT. (Život a Mythus). Jarešova skupina. Karel Boháček. Václav Rabas, malíř, grafik, sochař. Vlastimil Rada. Vojtěch Sedláček.
9.Sociální skupina. Karel Holan. Miloslav Holý. Pravoslav Kotík, proměny jeho tvorby od civilismu až k pozdní abstrakci. Podpora řady mladých generací na půdě Umělecké besedy - Tvrdošíjní, Devětsil, Skupina 42, UB12
10.Neoklasicismus. Výstava dekorativních umění v Paříži roku 1925. Reflexe tvorby André Lhoteho a Tamary Lempické. Neokubismus, erotismus, Nová věcnost v Čechách (Ernest Neuschul , následníci Jana Zrzavého. Alfred Justitz. Jaroslav Král jako významný brněnský neoklasicista. Svérázný regionální malíř František Podešva, vycházející z neoklasicismu.
10. Váznamné solitérní osobnosti meziválečné éry - Jan Bauch (srovnání s Kokoschkou). František Tichý (francouzský kontext). Josef Lada , počátky - eklektismus, političnost, zrod stylu, mýty, ambice, vrstvy jeho díla. Zdenek Rykr anebo naprostý originál v kontextu českého umění (malířství, design, objekt, performance, dripping aj.) Kolínskéhý okruh sdružující významné fotografy a malíře. Mezigenerační a meziregionální provázanost mezi Kolínem (Rykr,Funke, Sudek, Janík aj.) , válečnými Louny (Sýkora, Mirvald) a Skupinou 42 (Chalupecký) a poválečným děním (Balcar, Kubíček). Pozor - vzácná fotodokumentace.
11. Mezidobí 1930 - 1934. Erotická revue. Výstava Poezie 1932. Surrealistická skupina, osobní a politické souvislosti vzniku a pokusu o rozpuštění Nezvalem. Karel Teige. Vítězslav Nezval. Jindřich Štyrský. Toyen. Josef Šíma. František Janoušek.
12.Abstraktní umění 30. let. František Kupka. František Foltýn. Les Artistes Musicalistes a Arne Hošek. Augustin Ságner. Miloš Boria. Symbolistní generace ve 30. letech. Vojtěch Preissig. František Drtikol. Mladá skupina Linie.
13. Spolek v

Učební cíle

Schopnost orientovat se v základních fenoménech a osobnostech výtvarnmého umění v českých zemích v kontextu evropském. Cílem je dobrá znalost českého umění v souladu se současnými poznatky o přesazích a souvislostech českého umění nejen v tradičně preferovaných tématických okruzích (expresionismus, kubismus, poetismus, surrealismus), ale i ve sférách symbolismu a osudů jeho aktérů po 1. světové válce, v akademickém umění, neoklasicismu, abstrakci.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Přednášky jsou nepovinné.

Základní literatura

Lahoda, V. (ed.), Dějiny českého výtvarného umění 1890-1938. Praha 1998 (2 díly) (CS)
Ševčík J.; Morganová P.; Dušková D. (eds.), České umění 1938-1989, programy, kritické texty, dokumenty, Praha 2001 (CS)
Švácha, R.; Platovská, M. (eds.): Dějiny českého výtvarného umění 1939-1958. Praha 2005 (1 díl) (CS)
Larvová, H. (ed.), Sursum 1910-1912, Praha 1996 (CS)
Lamač, M., Osma a Skupina výtvarných umělců, Praha 1988 (CS)
Rousová, H., Český neoklasicismus 20. let I. a II. díl, Praha 1985, 1989 (CS)
Lahoda, V., Emil Filla, Praha 2007 (CS)
Švestka, J. (ed.), Český kubismus 1909-1925, Stuttgart 1991 (CS)
Rakušanová, M., Bytosti odnikud, Academia 2008 (CS)
Rousová, H. (ed.), Konec avantgardy? Od mnichovské dohody ke komunistickému převratu. Řevnice a Praha 2011 (CS)
Rousová, H. Mezery v historii 1890-1938: polemický duch střední Evropy: Němci, Židé, Češi. Praha 1994 (CS)
Klimešová, M., Věci umění, věci doby - Skupina 42, Praha 2011 (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program IT-BC-3 bakalářský

    obor BIT , 1. ročník, zimní semestr, volitelný

  • Program bakalářský

    obor AGD1 , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor AGD2 , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor APD , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor ATD , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor APE , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor AMU , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor AEN , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor AVI , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor AIN , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor AS2 , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor AS1 , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor AM3 , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor AM2 , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor AM1 , 3. ročník, zimní semestr, volitelný
    obor AKG , 3. ročník, zimní semestr, volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1.Mezigenerace.Jindřich Prucha. Miloš Jiránek.Karel Myslbek. Vliv McNeill Whistlera na českou malbu.
2.Osma v souvislostech. Munchovská malba v Čechách. Bohumil Kubišta a jeho vliv na další generace. Emil Filla. Antonín Procházka, Otakar Kubín - neoklasicismus 20. let.Německá složka skupiny. (Horb, Kars, Feigl, Pittermann-Longen)
3.Skupina výtvarných umělců. Spor o kubismus. Emil Filla, Vincenc Beneš, Vincenc Kramář. Umělecký měsíčník.Srovnání paralelní výstavní činnosti Mánesa a Skupiny 4.Symbolismus druhé vlny. SURSUM, sovuslosti, protagonisté (Josef Váchal. Jan Zrzavý, Jaroslav Horejc), další osobnosti (Konůpek, Kobliha, Adámek).
5.Sochaři Jan Štursa a Otto Gutfreund. Problém pomníku v českém sochařství počátku XX. století.
6.Tvrdošíjní. S.K.Neumann, futurismus a bergsonismus. Almanach pro rok 1914. Skupina založena na osobních kontaktech s Bohumilem Kubištou. Josef Čapek. Václav Špála. Rudolf Kremlička. Jan Zrzavý. Vlastislav Hofman. Otakar Marvánek.
7.Devětsil a poetismus. Zrození spolku, manifesty, proměny názoru, Karel Teige. Adolf Hoffmeister, František Muzika. Výstavy, obrazová báseň. Artificialismus. Jindřich Štyrský - Toyen.
8.Umělecká Beseda a její časopis ŽIVOT. (Život a Mythus). Jarešova skupina. Karel Boháček. Václav Rabas, malíř, grafik, sochař. Vlastimil Rada. Vojtěch Sedláček.
9.Sociální skupina. Karel Holan. Miloslav Holý. Pravoslav Kotík. UB a podpora mladé generace - Devětsil, Skupina 42.
10.Neoklasicismus. Výstava dekorativních umění v Paříži roku 1925. Reflexe tvorby André Lhoteho a Tamary Lempické. Neokubismus, erotismus, Nová věcnost v Čechách, následníci Jana Zrzavého. Otto Gutfreund. Alfred Justitz. Jaroslav Král. Připomenutí - František Podešva.
10. Jan Bauch (srovnání s Kokoschkou). František Tichý (francouzský kontext). Josef Lada , počátky - eklektismus, političnost, zrod stylu, mýty, ambice, vrstvy jeho díla. Zdenek Rykr v kontextu českého umění (malířství, design, objekt, performance, dripping aj.) a kolínského okruhu (Funke, Sudek, Janík aj.) Pozor - vzácná fotodokumentace.
11. Mezidobí 1930 - 1934. Erotická revue. Výstava Poezie 1932. Surrealistická skupina, osobní a politické souvislosti vzniku a pokusu o rozpuštění Nezvalem. Karel Teige. Vítězslav Nezval. Jindřich Štyrský. Toyen. Josef Šíma. František Janoušek.
12.Abstraktní umění 30. let. František Kupka. František Foltýn. Les Artistes Musicalistes a Arne Hošek. Augustin Ságner. Miloš Boria. Symbolistní generace ve 30. letech. Vojtěch Preissig. František Drtikol. Mladá skupina Linie.
13. Spolek výtvarných umělců moravských mezi válkami. Albín Polášek, valašský sochař v USA. Jakub Obrovský.
14. Několik příkladů akademické malby z doby první republiky - Vratislav Nechleba, František Hlavica, Oskar Brázda, František Hlavica (Brno, VUT).
15. Křesťanské umění - na okraji dění. Josef Florian a jeho okruh. Bohuslav Reynek.
16. Otakar Nejedlý, proměny jeho tvorby, Indie a Ceylon (S Jaroslavem Hněvkovským), art deco. Krajinářská škola.
17.Meziválečné sochařství mezi oficiální zakázkou a avantgardou. Štursova a Gutfreundova škola. Otakar Švec, Avantgarda. - Hana Wichterlová. Vincenc Makovský. Ladislav Zívr. Zdeněk Pešánek. Barokismus. Josef Wagner. Jan Kaplický.