Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Detail oboru
FASTZkratka: PSTAk. rok: 2016/2017
Program: Civil Engineering
Délka studia: 4 roky
Akreditace od: 25.7.2007Akreditace do: 31.12.2020
Garant
prof. Ing. Jiří Hirš, CSc.
Vypsaná témata doktorského studijního programu
Energetické hodnocení technologických celků (např. čistíren odpadních vod, lázeňské technologie, technologie zimních stadionů). Analýza technologických procesů, popis teoretického modelu provozu, analýza okrajových podmínek, citlivostní analýza, potenciál energetických úspor, benchmarking komponentů systému, kritéria hodnocení a využití energie z obnovitelných zdrojů.
Školitel: Hirš Jiří, prof. Ing., CSc.
Výzkum inteligentních systémů řízení systémů technických zařízení budov. Zaměření na energetickou efektivnost, kvalitu vnitřního prostředí a tvorbu datových vstupů pro řídící systémy s využitím dynamického modelování chování budov a systémů TZB. Inteligentní distribuce energie mezi budovami.
Vytvoření metodického postupu pro strategii správy obcí a měst pro při plnění programu SMART City a Smart Regions v oblasti energetiky. Objektové modelování budov v regionu, spolupráce s Centrem kompetence Smart Regions na FAST.
Doktorská práce je zaměřena na modelování a simulace budov a inteligentních urbanistických celků. Efektivní využití a umístění prvků vzduchotechniky, vytápění a chlazení v budovách a jejich optimální řídící systém. Systémy, zařízení a strategie pro akumulaci energie.
Školitel: Šikula Ondřej, prof. Ing., Ph.D.
Tématem disertační práce bude komplexní analýza možností zvýšení retenčních schopností plochých střech a úpravy odtokových faktorů. Součástí práce bude ověření pomocí full-scale experimentů.
Školitel: Bečkovský David, Ing., Ph.D.
Doktorská práce je zaměřena na optimalizaci tepelně aktivovaných stavebních konstrukcí (TAK) sloužících k vytápění a chlazení budov. Předpokládá se využití simulačních metod, laboratorního experimentu a měření insitu. Cílem je stanovit doporučení pro navrhování a řízení optimálních TAK. K simulacím je možné využít softwary CalA, TRNSYS, ANSYS Fluent.
S možností využití kompozitů z recyklovaných polymerů, např ve formě tepelně izolačního bloku v patě zdiva, vzniká potřeba popsat jejich chování při dlouhodobém zatížení. Popis chování je též podmíněn i způsobem namáhání. Zejména tlakové namáhání je pro uvedenou skupinu materiálů specifickým způsobem zatížením. Popis bude realizován pomocí reologických modelů , které budu odvozeny na základě experimentálního monitoringu na prototypech zkušebních vzorků budou ověřeny FEM matematickým modelováním.
Školitel: Pěnčík Jan, prof. Ing., Ph.D.
S ohledem na vyvíjený nový systém prefabrikovaných zděných panelů se je nutné v rámci procesu prefabrikace resp. výstavby zabývat i otázkou rozvoje detailů konstrukčních styků. V rámci práce se předpokládá společné využití experimentálního zkoušení s numerickým modelováním (FEA).
V rámci rekonstrukcí objektů občanské výstavby je v některých případech nutné provádět sanaci popř. zvýšení únosnosti dřevěných trámových stropních konstrukcí. Jednou z možností je vytvoření spřažené dřevo-betonové konstrukce využívající OSB desek. V rámci řešení tématu se předpokládá využití metody experimentálního zkoušení v kombinaci s numerickým modelováním (laboratorní statické a dynamické zatěžovací zkoušky, způsobu spřažení... ).
Teoretické modelování a experimentální měření energetického chování budov s téměř nulovou spotřebou energie zařazených jako pilotní projekty v projektu TAČR CK Smart Regions.
Téma doktorské práce je zaměřeno na aplikaci a ověření teoretických metod výzkumu proudění vzduchu v budovách a vnější aerodynamiky budov se současným transportem znečišťujících látek. K simulacím je možné využít softwary Fluent, CFX, nebo OpenFOAM.
Výzkum zaměřený na modelování a simulace dynamického chování budov a systémů TZB, minimalizace a analýza možných chyb a nepřesností během simulovaného provozu, analýza energetické efektivity systémů chlazení a vytápění. Využití metody hardware-in-the-loop v oblasti technických zařízení budov.
Tubusové světlovody se ve stavebnictví používají již několik desítek. Aby se mohli i nadále používat jsou kvůli zvyšujícím požadavkům neustále vylepšovány, což má za následek zhoršení jejich fyzikálních vlastností, nebo zvýšení ceny. Proto by bylo vhodné vytvořit ucelený přehled o stavebně fyzikálních (o ekonomických aspektech lze též uvažovat) aspektech tubusových světlovodů, který může být založen na dlouhodobém monitorování a počítačových simulací stavebně fyzikálních veličin.
Doktorská práce je zaměřena na výzkum využití energie země pro účely vytápění a chlazení. Náplní práce bude teoretický a experimentální výzkum tepelné interakce budovy s podzákladím a návrh optimálních zemních a základových výměníků. Cílem je zefektivnit získávání geotermální energie z prvků základových konstrukcí a vytvořit metodiku pro jejich navrhování v ČR. K simulacím je možné využít softwary CalA, TRNSYS, ANSYS Fluent.
Výzkum prvků a systemů technických zařízení budov – vytápění, větrání, chlazení (HVAC) - směřující k dosažení tepelného komfortu v budovách při minimální provozní energetické náročnosti. Výzkum systémů HVAC bude zaměřen na optimalizaci jejich návrhu a provozování s využitím nízkopotenciálního tepla a chladu. Výzkum bude prováděn v teoretické rovině vývojem matematicko-fyzikálních modelů využívajících a v rovině experimentální pak laboratorními experimenty a měření in situ metodou PIV.
Tepelné a další fyzikální jevy ve stavebních konstrukcích budou modelovány za pomocí moderních matematických metod a na základě výsledků nevrženy úpravy pro dosažení optimálního prostředí v budovách.
Školitel: Kalousek Miloš, doc. Ing., Ph.D.
Vzhledem ke zvyšující se spotřebě energie, nutnosti udržitelné výstavby a směrnici Evropské unie je třeba navrhovat stavební konstrukce v pasivních domech tak, aby byla snižována energetická náročnost se zkvalitněním vnitřního prostředí. Bude prováděno měření toku energie na nulovém domě a porovnáním s dynamickou simulací s vyhodnocením.
Současné technologie umožňují využití odpadního tepla v soustavách TZB (stokový výměník, odpadní teplo z chlazení a další.)Pro progresivní využití tohoto druhu tepla je nutné sestavit a ověřit výpočtové algoritmy. Tyto algoritmy je posléze nutné ověřit a verifikovat na reálných soustavách.
Školitel: Horák Petr, doc. Ing., Ph.D.