studijní program

Biomedicínské technologie a bioinformatika

Fakulta: FEKTZkratka: DPC-BTBAk. rok: 2020/2021

Typ studijního programu: doktorský

Kód studijního programu: X00000000000

Udělovaný akademický titul: Ph.D.

Jazyk výuky: čeština

Akreditace: 14.5.2020 - 13.5.2030

Forma studia

Prezenční studium

Standardní doba studia

4 roky

Garant programu

Rada studijního programu

Oblasti vzdělávání

Oblast Téma Podíl [%]
Zdravotnické obory Bez tematického okruhu 100

Cíle studia

Studijní program "Biomedicínské technologie a bioinformatika" si klade za cíl vychovávat absolventy, kteří budou zralými a výraznými vědeckými osobnostmi s velkým odborným a vědeckým rozhledem v oblasti biomedicínského inženýrství, bioinformatiky, biomedicínských technologií, matematické a systémové biologie a analýzy -omics dat. Absolventi také získají znalosti a zkušenosti zasahující do ryze technických oblastí, jako jsou především pokročilé metody zpracování vícerozměrných dat či oblast strojového učení. Na druhé straně se v rámci studia také seznámí s oblastmi experimentální fyziologie, molekulární biologie a genetiky. Také je kladen důraz na získání zkušeností v základním a experimentálním výzkumu a na schopnost extrakce fundamentálních poznatků z daných oblastí. Kromě rozvoje specifických odborných znalostí je kladen důraz i na rozvoj praktických dovedností typu „soft-skills“, jazykových, publikačních a prezentačních dovedností, a schopností práce v týmu i řízení týmu.

Profil absolventa

Absolvent doktorského studia tohoto programu je zralou vědeckou osobností s velkým rozhledem v oblastech biomedicínského inženýrství, bioinformatiky, matematické a systémové biologie, -omics technologií, ale také v oblasti technických věd. Je připraven řešit náročné výzkumné a vývojové problémy. V praxi je absolvent doktorského studia schopen samostatné tvůrčí činnosti a je připraven samostatně vést výzkum a vývoj ve zmíněných oblastech vědy. Dále je schopen řídit výzkumné týmy a zajišťovat mezioborovou komunikaci a spolupráci. Najde uplatnění v tuzemských i mezinárodních výzkumných institucích a ve firmách, kde je ve velké míře požadován inovativní přístup k řešení problémů – od návrhu řešení po realizaci.

Charakteristika profesí

Absolventi studijního programu “Biomedicínské technologie a bioinformatika” naleznou uplatnění jako vědecky erudovaní odborníci ve vědeckých a výzkumných institucích, firmách zabývajících se výzkumem a vývojem, instalacemi a servisem lékařské a laboratorní přístrojové techniky, dále na klinických pracovištích, nemocnicích a vědeckých centrech mezinárodního výzkumu. Absolventi programu budou rovněž dostatečně teoreticky i prakticky připraveni, aby v případě realizace akademické kariéry byli kvalitními výzkumníky se schopností budovat vlastní vědeckou školu a předávat nejnovější vědecké poznatky dalším generacím výzkumníků.

Podmínky splnění

Studium doktoranda probíhá podle individuálního studijního plánu, který je zpracován v úvodu studia školitelem doktoranda ve spolupráci s doktorandem a následně schválen oborovou radou. V individuálním studijním plánu jsou specifikovány všechny povinnosti stanovené v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT, které musí doktorand k úspěšnému ukončení studia splnit. Tyto povinnosti jsou časově rozvrženy do celého období studia, jsou bodově ohodnoceny a v pevně daných termínech probíhá jejich plnění. Doktorandi jsou s ohledem na své zaměření již od počátku svého studia zapojeni do vědeckých skupin, které jsou specificky zaměřeny na konkrétní oblasti. Rozmanitost řešených témat v rámci biomedicínského inženýrství a bioinformatiky a nutnost studovat velmi specifické oblasti dokládá výčet odborných oblastí:

1. Akvizice a zpracování signálů: a) Zpracování a analýza EKG signálů. b) Experimentální kardiologie. c) Zpracování biologických dat. d) Fúze biologických dat.
2. Zpracování a analýza obrazů: a) Zpracování obrazů v mikroskopii. b) Zpracování a analýza CT obrazů. c) Zpracování obrazů a zobrazování v oftalmologii.
3. Bioinformatika: a) Číslicové zpracování genomických signálů. b) Funkční genomika a systémová biologie. c) Mapování farmakoforu a virtuální screening.
4. Buněčná biologie: Experimentální mikroskopická technika pro buněčné inženýrství.
 


Stěžejními teoretickými odbornými předměty jsou Mentoring 1 a Mentoring 2. Obsahy obou předmětů jsou pro každého doktoranda individuální. Optimální skladba studijních materiálů je navržena školiteli a školiteli specialisty pro každého doktoranda zvlášť tak, aby reflektovala zaměření disertační práce doktoranda a umožnila doktorandovi dosáhnout v dané oblasti (ale i příbuzných, zvláště pak interdisciplinárních, oblastech) hlubokého poznání nutného k dosažení mezinárodně kompetitivních vědeckých výsledků. Studovaná témata jsou probírána s experty na danou problematiku z řad akademických pracovníků VUT v Brně a také s experty ze spolupracujících domácích i zahraničních pracovišť. Odbornou úroveň garantuje garant studijního programu, členové oborové rady a dále školitelé doktorandů. Pro malou skupinu doktorandů s tak rozmanitými oblastmi studia je toto řešení maximálně přínosné a efektivní. Dílčí výstupy z teoretických odborných předmětů Mentoring 1 a Mentoring 2, spolu s praktickými výsledky, jsou studenty rozpracovávány do formy vědeckých časopiseckých článků a publikovány na mezinárodní úrovni.

Sledování a zvyšování kvality studijních výsledků je zajištěno absolvováním předmětů Vědecký seminář 1 a Vědecký seminář 2, které jsou zaměřeny na aktivní hledání možností řešení výzkumných problémů, obhajobu a oponování dílčích výsledků vědecké práce před odborným publikem a identifikaci efektivnějších řešení vedoucích k dosažení originálních publikovatelných výsledků. Oblast výzkumných problémů je stanovena v souladu s tématy dizertačních prací jednotlivých doktorandů. V předmětech Vědecká akademie 1 a Vědecká akademie 2 doktorandi zajišťují týmovou činnost vedením talentovaných studentů bakalářského a magisterského studijního programu. Účelem předmětu je zvýšit schopnosti doktorandů související s týmovým a projektovým managementem při řešení konkrétních výzkumných úkolů souvisejících s tématy dizertačních prací.

Další předměty studijního programu jsou zaměřeny na dovednosti typu „soft skills“, podle nichž jsou předměty pojmenovány: Prezentační a publikační dovednosti, Týmová spolupráce. Cílem „soft skills“ předmětů je připravit doktorandy na vědecky úspěšnou publikační činnost ve vědeckých časopisech zařazených ve své kategorii do kvartilu Q1 a prezentaci výsledků na prestižních mezinárodních konferencích indexovaných v Conference Proceedings Citation Index. V rámci předmětů doktorandi prohlubují své znalosti v oblasti odborné problematiky dle svého zaměření v souvislostech s definovanými dovednostmi. Pro studium těchto předmětů jsou využity dílčí výstupy z teoretických odborných předmětů Mentoring 1 a Mentoring 2. Časopisecké články jsou připravovány v optimálních návaznostech, postupy práce na publikacích jsou diskutovány v rámci zkušenějších týmů, výsledky jsou prezentovány kolegům z odborných skupin na pracovišti. Doktorandi se učí efektivně používat vědecké nástroje, optimalizují vědeckou práci a osvojují si zásady sdílení vědeckých výsledků.
Podrobnosti všech předmětů jsou uvedeny v charakteristikách studijních předmětů viz formuláře B-III.


Předměty, které student povinně absolvuje před státní doktorskou zkouškou, jsou následující:
1. “Mentoring 1”
2. “Mentoring 2”
3. “Vědecký seminář 1”
4. “Vědecký seminář 2”
5. “Týmová spolupráce”
6. “Prezentační a publikační dovednosti”
7. “Angličtina ve vědě”
8. “Vědecká akademie 1”
9. “Vědecká akademie 2”
10. "Zkouška z angličtiny před státní doktorskou zkouškou"

Volitelným předmětem je Angličtina pro doktorandy, který studenty připravuje ke zkoušce z angličtiny před státní doktorskou zkouškou.

Ke státní doktorské zkoušce předkládá doktorand pojednání o své disertační práci. Obsahem je detailní popis práce včetně stanovení základních cílů, důkladné zhodnocení stavu vědeckého poznání v řešené oblasti a popis metod aplikovaných na řešení daného problému. Obhajoba pojednání, které je oponováno, je součástí státní doktorské zkoušky. V další části zkoušky musí student prokázat hluboké teoretické i praktické znalosti v oblastech souvisejících se zaměřením jeho studia. V širším kontextu se jedná o oblast biomedicínského inženýrství, bioinformatiky, biomedicínských technologií, matematické a systémové biologie a analýzy -omics dat. Státní doktorská zkouška probíhá ústní formou a kromě diskuse nad pojednáním k disertační práci se také skládá z tematických okruhů týkajících se povinných předmětů. K obhajobě disertační práce se student hlásí po vykonání státní doktorské zkoušky a po splnění podmínek pro ukončení, jakými jsou účast na výuce, vědecká a odborná činnost (tvůrčí činnost) a minimálně měsíční studijní nebo pracovní stáž na zahraniční instituci nebo aktivní účast na mezinárodním tvůrčím projektu.

Vytváření studijních plánů

Studium doktoranda probíhá podle individuálního studijního plánu (dále jen ISP), který zpracuje v úvodu studia školitel doktoranda ve spolupráci s doktorandem, a který je následně schválen oborovou radou. Individuální studijní plán je pro doktoranda závazný. Jsou v něm specifikovány všechny povinnosti stanovené v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT, které musí doktorand k úspěšnému ukončení studia splnit. Tyto povinnosti jsou časově rozvrženy do celého období studia a jsou bodově ohodnoceny v kategoriích Studijní oblast, Pedagogická praxe, Vědecká a odborná činnost. V pevně daných termínech probíhá kontrola plnění těchto povinností. Průběžné bodové hodnocení všech aktivit doktoranda je vedeno v dokumentu „Celkové bodové hodnocení doktoranda“ a je součástí ISP. Při zahájení dalšího roku studia pak školitel do ISP zaznamená případné změny a předkládá ke schválení oborovou radou. Nejpozději do 15.10. každého roku studia odevzdává doktorand vytištěný a podepsaný ISP na Vědeckém oddělení fakulty ke kontrole a archivaci.
Během prvních čtyř semestrů skládá doktorand zkoušky z povinných, povinně volitelných anebo volitelných předmětů. Současně se intenzivně zabývá vlastním studiem a analýzou poznatků v oboru stanoveném tématem disertační práce a průběžným publikováním takto získaných poznatků a vlastních výsledků. V dalších semestrech se doktorand již více soustřeďuje na výzkumnou práci, která souvisí s tématem disertační práce, na publikování výsledků své tvůrčí práce a na vlastní zpracování disertační práce.
Do konce druhého roku studia skládá doktorand státní doktorskou zkoušku, kterou prokazuje široký rozhled a hluboké znalosti v oboru souvisejícím s tématem disertační práce. K této zkoušce se musí přihlásit nejpozději do 30. dubna ve druhém roce svého studia. Státní doktorské zkoušce předchází zkouška z anglického jazyka.
Ve třetím a čtvrtém roce svého studia provádí doktorand potřebnou výzkumnou činnost, publikuje dosažené výsledky a zpracovává svoji disertační práci. Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování části studia na zahraniční instituci v rozsahu nejméně 1 měsíc (doporučovaná délka je alespoň 6 měsíců) nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, což je nutné doložit nejpozději při odevzdání disertační práce.
Doktorandi v prezenční formě ve čtvrtém roce studia a doktorandi v kombinované formě v pátém roce studia předkládají do konce zimního zkouškového období svému školiteli rozpracovanou disertační práci, který ji ohodnotí. Disertační práci by měl doktorand odevzdat do konce 4. roku v prezenční formě studia, respektive do konce 5. roku v kombinované formě studia.
Student prezenční formy doktorského studia je v průběhu studia povinen absolvovat pedagogickou praxi, tj. působit v procesu výuky. Zapojení doktoranda do pedagogické činnosti je součástí jeho vědecké přípravy. Pedagogickou praxí doktorand získává zkušenosti v předávání poznatků a zdokonaluje prezentační dovednosti. Skladbu pedagogických aktivit (cvičení, laboratorní cvičení, vedení projektů apod.) určí doktorandovi vedoucí daného ústavu po dohodě se školitelem. Povinnost pedagogické praxe se nevztahuje na doktorandy-samoplátce a na doktorandy v kombinované formě studia. Zapojení do výuky v rámci pedagogické praxe potvrdí po jejím splnění školitel v IS VUT.

Vypsaná témata doktorského studijního programu

  1. Analýza snímků sítnice s vysokým rozlišením

    Téma je založeno na spolupráci s University of Leipzig a bude zaměřeno na analýzu snímků a sekvencí z retinální kamery s adaptivní optikou. Obrazová data z této kamery mají velmi vysoké rozlišení a umožňují analyzovat sítnici na úrovni jednotlivých fotoreceptorů. Základem pro tuto analýzu je sekvence snímků s nižší kvalitou a potřebné zpracování do formy snímku s vysokým rozlišením. Vývoj metod zpracování bude předmětem tohoto tématu. Další oblastí bude samotná analýza snímku. Kromě detekce fotoreceptorů lze analyzovat a hodnotit také tloušťku stěny retinálních arterií, které je významným ukazatelem strukturálních změn na mikrovaskulární úrovni. Automatická segmentace arteriálních stěn není vyřešena a bude také předmětem tohoto tématu. Půjde o nalezení relevantního a robustního postupu pro stanovení tloušťky arteriální stěny a dalších souvisejících parametrů. Téma bude řešeno ve spolupráci s University of Leipzig, Institute for Medical Informatics, Statistics and Epidemiology. Během studia se předpokládají pravidelné vědecké návštěvy a také cca půlroční pobyt na této instituci (případně jiné, s podobným zaměřením). Součástí studia je i prezentace vědeckých výsledků na konferencích v zahraničí a publikování ve vědeckých časopisech. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Kolář Radim, doc. Ing., Ph.D.

  2. Genetická variabilita kardiomyopatie a ischemické choroby srdeční

    Pacienti s kardiovaskulárními onemocněními, jako je kardiomyopatie a ischemická choroba srdeční, mají tendenci se objevovat v rámci rodin na podkladě existence monogenních nebo polygenních genetických architektur. Hlavním cílem projektu je hledání genetických variací u těchto onemocněních s cílem nalézt přičinné geny a podezřelé lokusy. Bude analyzována a modelována distribuce frekvencí alel vybraného souboru lokusů ve vzorku populace. Studie bude rozšířena o identifikaci lokusů, které implikují dráhy v morfogenezi cév a zánětů souvisejících s onemocněními. Bioinformatická analýza bude prováděna na datech z projektu 1000 Genomes a z projektu CARDIoGRAMplusC4D Consortium. Student získá příležitost k rozvoji a aplikaci metodologií výzkumu v oblasti statistické genetiky a bioinformatiky, rozvíjení dovedností v programování v balíčcích pro vyšší analýzu a k rozvíjení dovedností v oblasti použití vysoce výkonných počítačů. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Provazník Ivo, prof. Ing., Ph.D.

  3. Metodiky a pracovní postup pro analýzu host-patogen interakce v případě infekce TBEV

    Virus klíšťové encefalitidy (TBEV) je původcem klíšťové encefalitidy, což je onemocnění postihující ročně více než 10 000 lidí v Evropě a Asii. TBEV cirkuluje mezi klíšťaty a jejich hostiteli obratlovci (např. myšmi). Sekvenování nové generace (NGS) bude použito pro identifikaci interakcí mezi hostitelem a patogenem. Téma PhD bude zaměřeno na bioinformatickou analýzu hostitelských odpovědí zapojených do imunitní odpovědi proti TBEV na úrovni hostitelských buněk, tkání a orgánů. Exprese mRNA a miRNA bude porovnána mezi infikovanými a neinfikovanými hostitelskými buňkami / tkáněmi / orgány. TBEV je schopen vyvolat určitou imunitní reakci hostitele ke své replikaci a propagaci. Proto budou navrhnuty kandidátské geny hostitele zapojené do replikace TBEV (experimenty v suchých laboratořích) a umlčeny pomocí metody RNA interference (experimenty v mokrých laboratořích). Účinek umlčení bude potvrzen nebo odmítnut pomocí NGS a následné analýzy. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Čejková Darina, Mgr. Bc., Ph.D.

  4. Nové zobrazovací postupy v diagnostice sítnice

    Toto téma je zaměřeno analýzu videosekvencí sítnice. Bude pokrývat několik oblastí – od samotné akvizice dat, včetně hardwarové úpravy experimentálního video-oftalmoskopu až po zpracování a analýzu nasnímaných videosekvencí. Zaměření bude především na multispektrální oftalmoskopii, což je slibný směr umožňující získání diagnosticky cenných informací, navíc ve spojení s video-oftalmoskopií. Během řešení se předpokládá úprava stávajícího video-oftalmoskopu na multispektrální systém. Zpracování naměřených sekvencí pak bude zaměřeno na segmentaci cévního řečiště, hodnocení pulsací cév a perfuze tkání sítnice či pulsní oxymetrii s využitím multispektrálních sekvencí. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Kolář Radim, doc. Ing., Ph.D.

  5. Počítačová analýza a predikce toku genů mezi bakteriemi

    Mikrobiom je soubor mikroorganismů a jejich genetického materiálu v daném prostředí. Je to dynamický systém, jež je také ovlivňován schopností bakterií horizontálně přenášet části DNA mezi druhy. Horizontální přenos genů (HGT) pomocí mobilních elementů hraje důležitou roli ve vývoji a funkci známých střevních bakterií. Většina mikrobiot nebyla nikdy kultivována a charakterizována, takže většina mobilních elementů je neznámá. Nedávno byly na partnerském pracovišti izolovány, charakterizovány a sekvenovány stovky nových anaerobních bakterií střevního původu. Téma PhD bude zaměřeno na identifikaci a charakterizaci mobilního genetického materiálu (např. transpozony, plazmidy, geny rezistence na antibiotika, hypotetické proteiny) sekvenovaných mikrobů izolovaných z lidského, kuřecího či vepřového střevního mikrobiomu. Je nutné vyvinout nové výpočetní metody k tomu, abychom zjistili, do jaké míry úzce příbuzné druhy sdílejí horizontálně získané geny a abychom je odlišili od fylogeneticky sdílených genů. Databáze identifikovaných mobilních elementů bude použita jako reference pro výpočetní studii HGT v metagenomických sekvenčních datech. Předpovězené chování toku genů ve střevech člověka a zvířat, ale také v čistírnách odpadních vod poslouží jako základ pro posouzení rizika vývoje rezistomu a potenciálního šíření rezistentních genů v dalších environmentálních prostředích. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Čejková Darina, Mgr. Bc., Ph.D.

  6. Pokročilá detekce významných bodů patologických záznamů EKG

    Téma disertační práce je zaměřeno na spolehlivou a přesnou detekci základních významných bodů záznamů EKG během patologických událostí. Práce má dva hlavní cíle. První cíl je zmapovat potenciál současných algoritmů pro detekci komplexů QRS a rozměřování záznamů EKG během různých patologických událostí a definovat jejich nedostatky. Druhým cílem práce je navrhnout pokročilý rozměřovací algoritmus, který bude spolehlivě fungovat během většiny běžných patologických událostí a prověřit jeho robustnost na standardních databázích záznamů EKG. Od uchazeče se očekává znalost programování v prostředí Matlab nebo Python a přehled v oblasti zpracování a analýzy 1D signálů. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Vítek Martin, Ing., Ph.D.

  7. Pokročilé algoritmy pro monitoring zdraví a aktivity člověka pomocí chytrého telefonu

    Téma disertační práce je zaměřeno na monitorování zdraví a aktivity člověka pomocí chytrého telefonu a jeho integrovaných senzorů (zejména akcelerometr, gyroskop, magnetometr, GPS, mikrofon, kamera). Hlavní motivací je dostupnost a velký potenciál chytrých telefonů, který zdaleka není v oblasti zdraví využit. Práce má dva hlavní cíle. První cíl je zmapovat potenciál chytrého telefonu a možnosti jeho využití pro monitorování zdraví a aktivity člověka a dále kriticky zhodnotit jeho reálnou využitelnost. Druhým cílem práce je navrhnout pokročilé algoritmy pro zpracování dat nasnímaných pomocí chytrého telefonu (např. pro účely klasifikace aktivit člověka nebo stanovení krevního tlaku) a vyhodnotit úspěšnost a použitelnost těchto algoritmů v praxi. Od uchazeče se očekává znalost programování v prostředí Matlab nebo Python a přehled v oblasti zpracování a analýzy 1D signálů. Výhodou (nikoliv nutností) je znalost programování aplikací pro chytré telefony. V rámci práce je možné snímat vlastní data pomocí dostupných chytrých telefonů. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Vítek Martin, Ing., Ph.D.

  8. Pokročilé metody odhadu kvality biologických signálů

    Téma disertační práce je zaměřeno na stanovení kvality biologických signálů (např. PPG, EKG) snímaných pomocí mobilních zařízení. K tomuto účelu je možno využít i další souběžně snímané signály jako např. akcelerometrická data. Práce má dva hlavní cíle. Prvním cílem je navrhnout třídy kvality signálů s ohledem na možné zdroje rušení a následné využití signálu. Druhým cílem je navrhnout pokročilé algoritmy pro odhad kvality signálů v reálném čase a ověřit použitelnost signálu dané třídy pro zamýšlený účel. Od uchazeče se očekává znalost programování v prostředí Matlab nebo Python a přehled v oblasti zpracování a analýzy 1D signálů. V rámci práce je možné snímat vlastní data pomocí dostupných nositelných zařízení. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Smital Lukáš, Ing., Ph.D.

  9. Pokročilé metody pro analýzu bakteriálních metylomů na celogenomové škále pomocí sekvenace nanopórem

    Změny v expresi genetické informace, které nejsou způsobeny změnou v primární struktuře DNA, jsou označovány jako změny epigenetické. Typickým příkladem mohou být metylace DNA, které byly v bakteriích objeveny už před více než půlstoletím. Navzdory tomu jsou v současné době stále studovány především 5-metylcytosin (5mC) metylace v eukaryotních genomech pomocí bisulfitové sekvenace přístroji další generace sekvenování. Bakteriální metylom je ovšem tvořen kromě 5mC také N6-metyladenin (6mA) a N4-metylcytosin (4mC) metylacemi, které jsou tímto postupem nedetekovatelné (6mA), případně detekovatelné pouze obtížně (4mC). Optimálním řešením pro detekci metylací se jeví využití sekvenátorů třetí generace (TGS, third generation sequencing). Ačkoliv TGS sekvenace nanopórem umožňuje teoreticky detekci všech výše zmíněných typů metylací, v současné době zůstává tento potenciál nevyužitý kvůli chybějícím bioinformatickým nástrojům pro dekódování metylovaných nukleotidů z proudového signálu, který sekvenátor generuje při akvizici dat. Cílem práce bude vytvořit metodiku pro detekci metylací při využití pokročilých bioinformatických technik a nástrojů číslicového zpracování signálů pro filtraci a analýzu tohoto zašuměného signálu. Celá metodika bude navrhována na vlastních datech získaných sekvenátory MinION a MinION/Flongle společnosti Oxford Nanopore Technologies, které UBMI vlastní, při sekvenaci patogenních bakterií z FN Brno a průmyslově využitelných bakterií ze sbírek VŠCHT Praha a fakulty chemické VUT v Brně. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Sedlář Karel, Mgr. Ing., Ph.D.

  10. Pokročilé metody pro studium mitochondriální funkce a aktivity s uplatněním v regenerativní medicíně

    Mitochondrie jsou ve většině buněk hlavními producenty buněčné energie za spotřeby kyslíku a uplatňují se také při apoptotických a dalších intracelulárních regulačních procesech. Hrají také významnou roli v oblasti regenerativní medicíny, kde studie prokazující mitochondriální přenos jako jeden ze vznikajících mechanismů, kterými mezenchymální kmenové buňky mohou regenerovat a opravit poškozené buňky nebo tkáně. Pro monitorování funkce mitochondrií v reálném čase jsou často využívány mikroskopické fluorescenční techniky, zejména s uplatněním fluorescenčních barviv založených na měření mitochondriálního membránového napětí. Reprodukovatelnost výsledků v laboratořích však silně závisí na dodržování dobře validovaných a spolehlivých protokolů spolu s příslušnými kontrolami. Disertační práce se bude zabývat výzkumem a vývojem nových metod pro studium buněčné funkce a aktivity využitím pokročilých fluorescenčních technik, s pomocí fluorescenční a fluorescenční konfokální mikroskopie a optické spektroskopie. Cílem práce je vytvořit metodiku pro hodnocení mitochondriální funkce a aktivity s využitím v regenerativní medicíně, za účelem hodnocení efektivity a rychlosti regenerace. Součástí práce bude vytvoření metodiky pro řízenou simulaci mitochondriální funkce a aktivity v kontrolovaném prostředí. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Čmiel Vratislav, Ing., Ph.D.

  11. Pokročilé metody zpracování signálů fetálního EKG měřeného transabdominálně

    Tématem disertační práce je měření a zpracování signálů fetálního EKG zaznamenaného neinvazivní cestou (transabdominálně). Práce má dva hlavní cíle. Prvním cílem je zmapovat oblast monitorování a diagnostiky plodu během těhotenství a porodu zaměřenou na identifikaci a potlačení aditivního rušení, zejména potlačení nežádoucího EKG matky. Druhým cílem práce je navrhnout metody pro detekci srdeční frekvence a extrakci fetálního elektrokardiogramu. Od uchazeče se očekává znalost programování v prostředí Matlab nebo Python a přehled v oblasti zpracování a analýzy 1D signálů. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Smital Lukáš, Ing., Ph.D.

  12. Segmentace medicínských obrazů s využitím hlubokého učení

    Téma disertační práce je zaměřeno na využití metod strojového učení pro segmentaci a klasifikaci struktur v medicínských obrazech. Cílem disertační práce je nejprve vylepšení stávajících metod segmentace klasických 2D medicínských obrazů. Následně budou metody rozšířeny i pro segmentaci objemových dat, zejména pak dat z mikroCT systému. Součástí práce bude i využití hlubokého učení pro klasifikaci těchto dat. Pro řešení budou využité metody strojového učení, zejména pak neuronové sítě, které představují nové a perspektivní algoritmy pro zpracování obrazových dat. Cílem práce je rozšířit možnosti automatického zpracování a klasifikace velkých objemů dat jako jsou právě 3D obrazy z CT systémů. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Harabiš Vratislav, Ing., Ph.D.

  13. Sestavování genomů ze surových signálových dat z nanopórového sekvenování

    Cílem dizertační práce je vytvořit metodu pro sestavování genomů přímo ze signálových čtení získaných nanopórovým sekvenováním bez nutnosti dekódování jednotlivých znaků kódujících sekvenci DNA. Krok dekódování bází (tzv. „basecalling“) je největším zdrojem chyb ve zpracování dat z nanopórového sekvenování. Přestože přesnost metod pro dekódování surových dat z nanoporového sekvenování v posledních letech výrazně vzrostla, v krajních případech stále klesá až na 95 % a je tak nevhodná pro klinickou praxi. Každý další krok zpracování genetické informace následující po dekódování, jako např. sestavování genomu, musí počítat s konečnou přesností. Proto se dnes častěji místo de novo sestavování využívá tzv. hybridní sestavování kombinující informaci ještě z jiné sekvenační technologie. Vytvořením nové metody umožňující sestavování přímo surových sekvenčních čtení ve formě signálů (tzv. „squiggles“) odpadne nejen nutnost využití další sekvenační technologie, ale umožní i real-time sestavování genomů přímo v průběhu sekvenování. Od uchazeče se očekává jak znalost základní metodologie zpracování a analýzy genomických dat, tak přehled v oblasti zpracování a analýzy 1D signálů. Ovládání vhodného programovacího prostředí je samozřejmostí. Téma bude řešeno ve spolupráci s Dětskou nemocnicí - FN Brno. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Škutková Helena, Ing., Ph.D.

  14. Využití metod zpracování signálů pro zpřesnění dekódování dat z nanopórového sekvenování

    Cílem dizertační práce je vytvořit metodiku pro předzpracování surových sekvenačních dat z nanopórového sekvenování ve formě signálových čtení (tzv. „squiggles“). Tento krok by měl předcházet samotnému dekódování DNA sekvence, které dnes prakticky výlučně pracuje na bázi učících sítí. Krok dekódování bází tzv. „basecalling“ je největším zdrojem chyb ve zpracování dat z nanopórového sekvenování. Přestože přesnost metod pro dekódování surových dat z nanoporového sekvenování v posledních letech výrazně vzrostla, v krajních případech stále klesá až na 95 % a tak stále nejsou použitelné pro klinickou praxi. Vhodná kombinace pokročilé signálové filtrace vysoké míry šumu, segmentace signálů na úseky označované „events“ popisující dílčí znaky DNA kódu a přizpůsobení délek jednotlivých eventů pomocí dynamického borcení časové osy může pomoc výrazně zpřesnit dekódování genetické informace. Od uchazeče se očekává jak znalost základní metodologie zpracování a analýzy genomických dat, tak přehled v oblasti zpracování a analýzy 1D signálů. Ovládání vhodného programovacího prostředí je samozřejmostí. Téma bude řešeno ve spolupráci s Dětskou nemocnicí - FN Brno. V rámci studia absolvují doktorandi půlroční stáže na atraktivních partnerských univerzitách v zahraničí. UBMI zajišťuje doktorandům stipendium a/nebo částečný úvazek nad rámec státního stipendia při zapojení do grantového projektu nebo zapojení do výuky.

    Školitel: Škutková Helena, Ing., Ph.D.

Struktura předmětů s uvedením ECTS kreditů (studijní plán)

1. ročník, zimní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DPC-ENSAngličtina ve věděcs2PovinnýdrzkK - 26 / S - 26ano
DPC-MN1Mentoring 1cs4PovinnýdrzkK - 26 / S - 26ano
DPC-PRSPrezentační a publikační dovednostics2PovinnýK - 26 / S - 26ano
DPC-JA6Angličtina pro doktorandycs4VolitelnýdrzkK - 26 / K - 26 / Cj - 26 / Cj - 26ano
1. ročník, letní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DPC-MN2Mentoring 2cs4PovinnýdrzkK - 26 / S - 26ano
DPC-RS1Vědecký seminář 1cs2PovinnýK - 26 / S - 26ano
DPC-JA6Angličtina pro doktorandycs4VolitelnýdrzkK - 26 / K - 26 / Cj - 26 / Cj - 26ano
1. ročník, celoroční semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DPC-QJAZkouška z angličtiny před státní doktorskou zkouškucs4PovinnýdrzkK - 3 / K - 3 / - 3 / - 3ano
2. ročník, zimní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DPC-TEWTýmová spoluprácecs2PovinnýK - 26 / S - 26ano
DPC-RS2Vědecký seminář 2cs2PovinnýK - 26 / S - 26ano
DPC-JA6Angličtina pro doktorandycs4VolitelnýdrzkK - 26 / K - 26 / Cj - 26 / Cj - 26ano
2. ročník, letní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DPC-JA6Angličtina pro doktorandycs4VolitelnýdrzkK - 26 / K - 26 / Cj - 26 / Cj - 26ano
2. ročník, celoroční semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DPC-QJAZkouška z angličtiny před státní doktorskou zkouškucs4PovinnýdrzkK - 3 / K - 3 / - 3 / - 3ano
3. ročník, zimní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DPC-SA1Vědecká akademie 1cs2PovinnýK - 26 / S - 26ano
3. ročník, letní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DPC-SA2Vědecká akademie 2cs2PovinnýK - 26 / S - 26ano