Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Magisterský navazující studijní program
Kombinované studium
akademický rok 2018/2019
Studijní obor „ Mikroelektronika“ (MEL) magisterského studijního programu „Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika“ (EEKR) na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) VUT v Brně je zaměřen na výchovu inženýra - mikroelektronika se širokým základem v oblasti teorie, návrhu a technologie integrovaných obvodů, elektronických systémů a přístrojů pro využití v nejrůznějších oblastech elektroniky a elektrotechniky. Student se může zaměřit zejména na návrh a počítačovou simulaci integrovaných obvodů, návrh elektronických systémů a aplikací mikroelektronických obvodů pro přístrojovou techniku, na technologii integrovaných obvodů, technologii elektronických systémů, návrh a výrobu plošných spojů, technologii povrchové montáže, testovací a měřicí techniku. Student získává i související poznatky z informačních a komunikačních technologií. Absolventi tohoto oboru magisterského studia se uplatní zejména v oblastech návrhu, vývoje a výroby elektronických a elektrotechnických přístrojů, zařízení a systémů, zakázkových integrovaných obvodů a polovodičových součástek, systémů na deskách s plošnými spoji s povrchovou montáží. Cílem oboru je rovněž příprava absolventů schopných samostatně řešit náročné technické úkoly v obchodní a servisní činnosti u uživatelů nejrůznějších elektronických zařízení. Odbornou výuku v oboru MEL zajišťuje především Ústav mikroelektroniky (ÚMEL) FEKT VUT v Brně. Obor MEL magisterského studijního programu lze začít studovat až po absolvování bakalářského studijního programu a s úspěšně vykonanou státní bakalářskou zkouškou, a to nejlépe ve studijním programu zaměřeném na elektrotechniku nebo informatiku.
Absolvent má detailní znalosti v oblasti návrhu a technologie integrovaných obvodů, elektronických systémů a přístrojů pro využití v nejrůznějších oblastech elektroniky a elektrotechniky, znalosti z analogových a digitálních signálů, materiálů a výrobních procesů, a to zejména s orientací na mikroelektroniku a aplikace elektronických obvodů a systémů. Úžeji se student kvalifikuje: na návrh a počítačovou simulaci integrovaných obvodů, návrh elektronických systémů a aplikací mikroelektronických obvodů pro přístrojovou techniku, na technologii integrovaných obvodů, technologii elektronických systémů, návrh a výrobu plošných spojů, technologii povrchové montáže, testovací a měřicí techniku, ekonomiku a organizaci výroby, volitelně i na poznatky z informačních a komunikačních technologií. Absolvent je kvalifikován v problematice návrhu, simulace, technologie, výroby a aplikací integrovaných obvodů, v problematice návrhu, technologie a aplikací elektrických zařízení, přístrojové, testovací a měřicí techniky, analogového a digitálního zpracování signálu. Díky dostatečně širokému základu aplikačně zaměřeného oborového studia je přitom zajištěna vysoká adaptabilita absolventa na všechny konkrétní požadavky jeho budoucí profesionální praxe, a to i v jiných oblastech elektroniky a elektrotechniky. Absolventi oboru naleznou své uplatnění jako specialisté - mikroelektronici a technologové v nejrůznějších oblastech návrhu a výroby integrovaných obvodů a elektrických zařízení, v oblasti konstrukce, provozu, servisu a údržby náročných elektronických a elektrických zařízení, přístrojů a systémů, příp. v dalších oblastech. Ve všech těchto oblastech jsou rovněž schopni vykonávat vyšší technicko-řídicí a manažerské funkce.
Za obsahovou náplň a organizační zajištění studia každého oboru studijního programu odpovídá oborová rada, složená z významných akademických pracovníků ústavů fakulty a odborníků z praxe působících na tomto oboru. Pro uvedený obor je současné složení oborové rady následující:
doc. Ing. Lukáš Fujcik, Ph.D. - předsedadoc. Ing. Jiří Háze, Ph.D. - člen interníprof. Ing. Jaroslav Boušek, CSc. - člen internídoc. Ing. Jana Drbohlavová, Ph.D. - člen interníprof. Ing. Stanislav Hanus, CSc. - člen internídoc. Ing. Pavel Šteffan, Ph.D. - člen interní
V případě, kdy počet studentů zapsaných do 1. ročníku oboru je nízký nebo garantující ústav nemůže výuku oboru z ekonomických nebo personálních důvodů zajistit, může předseda oborové rady navrhnout děkanovi, aby obor nebyl v daném akademickém roce otevřen. Rozhodnutí děkana je konečné. Zapsaným studentům bude nabídnuta možnost studia jiného oboru nebo programu, případně jiné formy studia. Z důvodu rozdílných forem výuky mají studenti kombinované formy studia přesně stanovenou strukturu předmětů, které by měli během každého semestru absolvovat. Nemohou si tedy volitelné předměty vybírat (jako studenti prezenčního studia), ale příslušná oborová rada vybere z nabídky volitelných předmětů takové, které pro daný obor považuje za nejvhodnější, při dodržení jejich potřebné kreditové skladby. V této pevné struktuře předmětů je zařazen i předmět angličtiny s názvem Angličtina pro život (English for Life) LEFE se 4 kredity, ze kterého musí student vykonat zkoušku. Výuka jazyků není zahrnuta do rozvrhu kombinovaného studia. Student se ke zkoušce připraví buď individuálně nebo může, po předchozí individuální domluvě na UJAZ, navštěvovat výuku uvedeného předmětu společně se studenty prezenčního studia (v pracovní dny, podle daného rozvrhu). Výuka cizích jazyků na VUT v Brně se řídí Směrnicí rektora č.34/2005. Pokud je student připraven ke zkoušce z cizího jazyka, dostaví se na Ústav jazyků (UJAZ), kde si individuálně domluví termín zkoušky. Zkoušku je možné vykonat ve zkouškovém období zimního i letního semestru (např. společně se studenty prezenčního studia). Vedoucí Ústavu jazyků (UJAZ) může místo povinné zkoušky z cizího jazyka uznat studentovi všeobecnou státní zkoušku vykonanou na jazykové škole nebo mezinárodní zkoušky FCE, CAE, CPE, případně i jiné. Složení uvedených zkoušek musí student prokázat. Všechny předměty absolvuje student v semestrech a ročnících tak, jak jsou uvedeny ve studijním plánu v této příručce. Diplomová práce navazuje na semestrální projekt, a proto k jejímu řešení lze přistoupit až po úspěšném obhájení semestrálního projektu. Nezakončí-li student úspěšně předmět předepsaným způsobem, musí si jej zapsat znovu hned v následujícím roce svého studia. Od akademického roku 2016/17 bude kombinovaná výuka v bakalářských studijních programech EEKR-BK a IBEP-TZ probíhat v sobotu jednou za 14 dnů, tak jako dosud. V navazujícím magisterském studijním programu EEKR-ML bude kombinovaná výuka probíhat každý pátek, jednou za 14 dnů (výjimkou bude pouze výuka zajišťovaná Fakultou podnikatelskou pro obor ML-EVM). Podle počtu studentů na jednotlivých oborech a v jednotlivých ročnících mohou předsedové oborových rad zvolit buď pravidelnou výuku (jednou za 14 dní), nebo individuální výuku tutoriálů. Pouze 1. ročníky bakalářských programů budou mít pravidelnou sobotní výuku.
Nejlepší absolventi magisterského studijního programu mohou (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím doktorském studiu na libovolné vysoké škole v České republice. Na FEKT VUT v Brně lze pokračovat ve čtyřletém doktorském studijním programu "Elektrotechnika a komunikační technologie" (EKT), v prezenční (EKT-PP) nebo kombinované (EKT-PK) formě studia. V programu EKT jsou následující obory doktorského studia: o Biomedicínská elektronika a biokybernetika (BEB)o Elektronika a sdělovací technika (EST)o Fyzikální elektronika a nanotechnologie (FEN)o Kybernetika, automatizace a měření (KAM)o Mikroelektronika a technologie (MET)o Matematika v elektroinženýrství (MVE)o Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika (SEE)o Teleinformatika (TLI)o Teoretická elektrotechnika (TEE)
V kombinovaném studiu není praxe požadována.
Státní závěrečná zkouška začíná obhajobou diplomové práce, po které následuje ústní zkouška. Náplň ústní zkoušky stanoví oborová rada tak, aby obsahovala vybrané tématické oblasti povinných a volitelných předmětů.Na oboru MEL je ústní zkouška tvořena dvěma tématickými oblastmi: - "Elektronické součástky a systémy", která sdružuje vybraná témata povinných odborných předmětů oboru MEL,- "Aplikovaná mikroelektronika", která je tvořena vybranými tématy z volitelných předmětů oboru MEL. Student si volitelné předměty, které během studia absolvoval, vybírá sám.Všechny části státní závěrečné zkoušky se konají ve stejném termínu. Ke státní závěrečné zkoušce může přistoupit student, který převzal zadání diplomové práce a odevzdal ji v řádném termínu vedeném v časovém plánu akademického roku a který získal potřebný počet kreditů v předepsané skladbě nutný pro uzavření magisterského studia. Termíny a způsob zveřejnění témat výběru diplomových prací stanoví oborová rada studijního oboru MEL. Organizace a průběh státní závěrečné zkoušky jsou dány doplňující směrnicí děkana ke státním závěrečným zkouškám a příslušnými pokyny oborové rady MEL.