Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Bakalářský studijní program
Kombinované studium
akademický rok 2017/2018
Student oboru získává znalosti z analogových a digitálních signálů, materiálů, výrobních procesů a výpočetní techniky, a to zejména s orientací na mikroelektroniku, na návrh elektronických přístrojů a aplikace elektronických obvodů a systémů.Odbornou výuku v oboru zajišťují především Ústav mikroelektroniky (UMEL) a Ústav elektrotechnologie (UETE). Rozsáhlá nabídka oborových volitelných předmětů spolu se samostatnými technicky zaměřenými projekty a bakalářskou prací umožňuje studentům zaměřit se na návrh a počítačovou simulaci integrovaných obvodů, návrh a technologii elektronických systémů a aplikací mikroelektronických obvodů pro přístrojovou techniku, programování mikrokontrolerů a obvodů FPGA, mikroelektronické senzory, mikro- a nanotechnologie, technologii analogových a digitálních integrovaných obvodů, návrh a výrobu desek plošných spojů, technologii povrchové montáže, testovací a měřicí techniku, ekonomiku, organizaci výroby a podnikatelské minimum. Alternativně se může též orientovat do oblasti biomedicínských a klinických aplikací (biosenzory, implantáty, bioinformatika). Student získává i důkladné poznatky z informačních a komunikačních technologií. Pro rozšíření spektra svých vědomostí si student oboru může zvolit odborné předměty ze všech ostatních oborů bakalářského studijního programu FEKT VUT v Brně a také předměty jazykové, ekonomické, manažersko správní nebo ekologické.
Absolvent oboru MIKROELEKTRONIKA A TECHNOLOGIE bakalářského studijního programu má kvalitní znalosti v oblasti návrhu a počítačové simulace analogových a digitálních integrovaných obvodů, návrhu elektronických systémů a aplikací mikroelektronických obvodů pro přístrojovou techniku, v technologii analogových a digitálních integrovaných obvodů, technologii elektronických systémů, programování mikrokontrolérů a obvodů FPGA, dále v oblasti elektrotechnických materiálů a výrobních procesů, návrhu a výroby plošných spojů, technologii povrchové montáže, v testovací a měřicí technice, ekonomice a organizaci výroby a v základech podnikání. Alternativně disponuje i znalostmi z biomedicínských a klinických aplikací, příp. doplňkovými poznatky z informačních a komunikačních technologií. Absolventi bakalářského oboru MIKROELEKTRONIKA A TECHNOLOGIE naleznou uplatnění jako odborníci zejména v oblastech návrhu, konstrukce a výroby elektronických a elektrotechnických přístrojů a zařízení s vestavěnou inteligencí (řízených mikroprocesory, mikrokontroléry, PC nebo PDA), integrovaných obvodů a polovodičových součástek, systémů na deskách s plošnými spoji a povrchovou montáží. Uplatní se rovněž při návrhu a vývoji elektronických systémů a zakázkových integrovaných obvodů, v obchodní a servisní činnosti, příp. v nižších řídicích a manažerských funkcích v elektronických firmách a společnostech. Výrazně prakticky zaměřené vysokoškolské vzdělání umožňuje přímé nasazení absolventů do výrobní, provozní či servisní technické praxe a poskytuje dobrý základ pro případné doplnění teoretických znalostí v možném navazujícím magisterském studiu.
Za obsahovou náplň a organizační zajištění studia každého oboru studijního programu odpovídá oborová rada, složená z významných akademických pracovníků ústavů fakulty a odborníků z praxe působících na tomto oboru. Pro uvedený obor je současné složení oborové rady následující:
doc. Ing. Jiří Háze, Ph.D. - předsedadoc. Ing. Lukáš Fujcik, Ph.D. - člen internídoc. Ing. Petr Fiedler, Ph.D. - člen interníprof. Ing. Radimír Vrba, CSc. - člen interníIng. Edita Hejátková - člen internídoc. Ing. Josef Jirák, CSc. - člen interníprof. Ing. Vladislav Musil, CSc. - člen internídoc. Ing. Petr Bača, Ph.D. - člen interníIng. Helena Polsterová, CSc. - člen interní
V případě, kdy počet studentů zapsaných do 1. ročníku oboru je nízký nebo garantující ústav nemůže výuku oboru z ekonomických nebo personálních důvodů zajistit, může předseda oborové rady navrhnout děkanovi, aby obor nebyl v daném akademickém roce otevřen. Rozhodnutí děkana je konečné. Zapsaným studentům bude nabídnuta možnost studia jiného oboru nebo programu, případně jiné formy studia. Z důvodu rozdílných forem výuky mají studenti kombinované formy studia přesně stanovenou strukturu předmětů, které by měli během každého semestru absolvovat. Nemohou si tedy volitelné předměty vybírat (jako studenti prezenčního studia), ale příslušná oborová rada vybere z nabídky volitelných předmětů takové, které pro daný obor považuje za nejvhodnější, při dodržení jejich potřebné kreditové skladby. Proto studenti kombinovaného studia neprovádí registraci předmětů !! Zápis předmětů jim IS VUT provede automaticky. Pouze v případě, kdy student musí absolvovat předmět(y) z předchozího akademického roku (rozvolnění studia) nebo předměty angličtiny, je nutné zápis předmětů upravit. V této pevné struktuře předmětů jsou zařazeny i předměty angličtiny, ze kterých musí student kombinovaného studia vykonat zkoušku. Samotná výuka jazyka není zahrnuta do rozvrhu kombinovaného studia a student musí získat potřebné jazykové znalosti buď návštěvou jazykových předmětů rozvrhovaných pro studenty prezenčního studia (je třeba osobně domluvit na Ústavu jazyků FEKT) nebo samostatným studiem, například v jazykové škole. Výuka jazykových předmětů na VUT v Brně se řídí směrnicí rektora č.34-2005. Studenti, kteří nastoupili na FEKT VUT v Brně v akademickém roce 2007-2008 a později, musí do konce bakalářského studia složit zkoušku z jazyka anglického nejméně na úrovni znalostí odpovídajících předmětu KAN4 (úroveň B1*) a získat tím 6 kreditů. Studenti, kteří nastoupili na FEKT VUT v Brně v akademickém roce 2012-2013 a později, musí do konce bakalářského studia složit zkoušku z předmětů angličtiny KAN4 (obecná angličtina, 3 kredity) a KAEI (odborná angličtina, 2 kredity). Vedoucí Ústavu jazyků (UJAZ) může místo povinné zkoušky z jazyka anglického uznat studentovi všeobecnou státní zkoušku vykonanou na jazykové škole nebo mezinárodní zkoušky FCE, CAE, CPE, případně i jiné. Složení uvedených zkoušek musí student prokázat. Všechny předměty absolvuje student v semestrech a ročnících tak, jak jsou uvedeny ve studijním plánu v této příručce. Bakalářská práce navazuje na semestrální projekt, a proto k jejímu řešení lze přistoupit až po úspěšném obhájení semestrálního projektu. Nezakončí-li student úspěšně předmět předepsaným způsobem, musí si jej zapsat znovu hned v následujícím roce svého studia. Od akademického roku 2016/17 bude kombinovaná výuka v bakalářských studijních programech EEKR-BK a IBEP-TZ probíhat v sobotu jednou za 14 dnů, tak jako dosud. V navazujícím magisterském studijním programu EEKR-ML bude kombinovaná výuka probíhat každý pátek, jednou za 14 dnů (výjimkou bude pouze výuka zajišťovaná Fakultou podnikatelskou pro obor ML-EVM). Podle počtu studentů na jednotlivých oborech a v jednotlivých ročnících mohou předsedové oborových rad zvolit buď pravidelnou výuku (jednou za 14 dní), nebo individuální výuku tutoriálů. Pouze 1. ročníky bakalářských programů budou mít pravidelnou sobotní výuku.
Absolvent bakalářského studijního programu na FEKT VUT v Brně může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím magisterském studiu na libovolné vysoké škole v České republice. Na FEKT VUT v Brně lze pokračovat ve studiu v následujících oborech dvouletého navazujícího magisterského (inženýrského) studia: o Biomedicínské a ekologické inženýrství (BEI)o Elektroenergetika (EEN)o Elektronika a sdělovací technika (EST)o Elektrotechnická výroba a management (EVM)o Kybernetika, automatizace a měření (KAM)o Mikroelektronika (MEL)o Silnoproudá elektrotechnika a výkonová elektronika (SVE)o Telekomunikační a informační technika (TIT)
V kombinovaném studiu není praxe požadována.
Státní závěrečná zkouška se skládá z částí• prezentace a obhajoba zpracované bakalářské práce před komisí pro státní závěrečné zkoušky,• ústní zkoušky„ která sdružuje vybraná témata povinných odborných předmětů oboru MET,• ústní zkoušky, která je tvořena vybranými oblastmi z volitelných předmětů oboru MET a student si jej sestavuje sám z volitelných předmětů, které během studia absolvoval.Všechny části státní závěrečné zkoušky se konají ve stejném termínu. Ke státní závěrečné zkoušce může přistoupit student, který převzal zadání bakalářské práce a odevzdal ji v řádném termínu uvedeném v časovém plánu akademického roku a který získal potřebný počet kreditů v předepsané skladbě nutný pro uzavření bakalářského studia. Termíny a způsob zveřejnění témat výběru bakalářských prací stanoví oborová rada studijního oboru MET. Písemné zadání bakalářské práce je studentu, který hodlá řádně ukončit studium v daném akademickém roce, předáno začátkem tohoto akademického roku. Organizace a průběh státní závěrečné zkoušky jsou dány doplňující směrnicí děkana ke státním závěrečným zkouškám a příslušnými pokyny oborové rady MET.