čeština

3

Ústav stavitelství (US)

– Student získá orientaci ve specifických a náročných stavebních technikách a zásadách technického navrhování.
– Student bude schopen zvolit vhodné řešení nejen u provozně a konstrukčně složitých staveb.
– Student bude schopen na počátku projektu analyzovat a rozpoznat kritické konstrukční a technologické požadavky navrhovaného objektu.
– Student bude schopen lépe navrhovat stavebně a technologicky vyspělé budovy s pozitivním dopadem na jejich energetickou efektivnost, zdravotní nezávadnost a bezpečnost při užívání.
– Student bude schopen kriticky uvažovat o komplexním pojetí technického návrhu řešeného objektu.

Předmět je vyučován formou přednášek, které jsou soustředěny do tematických bloků na počátku semestru. Hlavním prostředkem předávání informací je mluvené slovo lektora podpořené audiovizuální technikou. Přednášky budou zajištěny prostřednictvím odborníků z řad akademických pracovníků univerzity a z řad externistů, které bude koordinovat garant předmětu. Blokovou teoretickou výuku doplňují a dále po zbytek semestru rozvádějí semináře.

Řádné ukončení předmětu je podmíněno získáním klasifikovaného zápočtu. Klasifikovaný zápočet je udělen na základě úspěšně složeného písemného testu (forma: test s výběrem možností, zakreslování a popis jednoduchých schémat, případně krátké slovní odpovědi na zadanou otázku) a splnění úkolů plynoucích z jednotlivých seminářů. Test i úkoly ze seminářů musejí být splněny jednotlivě alespoň na 50 %, výsledná klasifikace dle ECTS je dána aritmetickým průměrem hodnocení z jednotlivých částí. Pokud v některé části student získá hodnocení méně než 50 %, pak celý předmět nebyl úspěšně absolvován a je hodnocen známkou F.
U testu jsou ověřovány znalosti, které byly jakoukoli formou prezentovány na přednáškách. Test se bude konat v návaznosti na ukončenou blokovou výuku v předem oznámeném termínu.
Hodnocení předmětu je v souladu s ECTS a Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně.

Obsah bloků výuky:
I. Vegetační střechy a fasády, problematika hospodaření a akumulace srážkové vody
II. Ploché střechy a specifika jejich odvodnění, provozní ploché střechy, střechy sklonité
III. Hlubinné a speciální zakládání staveb
IV. Vícepodlažní podzemní objekty a jejich založení, stavební jámy v městské zástavbě
V. Metody hydroizolace staveb klasické i speciální, technologie provádění, sanace poruch, radon
VI. Požární bezpečnost výškových a provozně specifických budov
VII. Dopravně technická řešení v objektech a přilehlém okolí, napojení na pozemní komunikace
VIII. Přírodní stavební materiály, konstrukce z dřevěných lepených prvků
IX. Moderní vzduchotechnické systémy obytných, občanských a průmyslových staveb

Cílem předmětu je seznámení studentů s neobvyklými či náročnými metodami návrhu stavebních konstrukcí včetně technických prvků a zařízení a se specifickými zásadami technického navrhování pro současné vysoce vyspělé a technologicky komplexní objekty pozemních staveb.

Předmět je vyučován formou blokových přednášek a seminářů. Účast na přednáškách není kontrolována. Přednášky jsou bez možnosti náhrady. Účast na seminářích je kontrolována. Student musí aktivně absolvovat alespoň 3 z 5 seminářů. Náhrada zameškaných seminářů je možná s jinou studijní skupinou.

MINKE, Gernot. Zelené střechy: plánování, realizace, příklady z praxe. Ostrava: HEL, 2001. ISBN 80-861-6717-8. (CS)
ČERMÁKOVÁ, Barbora a Radka MUŽÍKOVÁ. Ozeleněné střechy. Praha: Grada, 2009. Stavitel. ISBN 978-80-247-1802-6. (CS)
NOVOTNÝ, Marek, Ivan MISAR a Stanislav ŠUTLIAK. Hydroizolace plochých střech: poruchy střešních plášťů. Praha: Grada, 2014. Stavitel. ISBN 978-802-4750-026. (CS)
CHALOUPKA, Karel a Zbyněk SVOBODA. Ploché střechy: praktický průvodce. Praha: Grada, 2009. Stavitel. ISBN 978-80-247-2916-9. (CS)
MASOPUST, Jan. Rizika prací speciálního zakládání staveb. Praha: Pro Asociaci dodavatelů speciálního zakládání staveb a Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě vydalo Informační centrum ČKAIT, 2011. Technická knižnice (ČKAIT). ISBN 978-808-7438-107. (CS)
MASOPUST, Jan. Zakládání staveb 1. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2015. ISBN 978-800-1058-374. (CS)
MASOPUST, Jan. Zakládání staveb 2. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2016. ISBN 978-800-1059-388. (CS)
TURČEK, Peter. Zakládání staveb. Bratislava: Jaga, 2005. ISBN 80-807-6023-3. (CS)
NEZNAL, Matěj a Martin NEZNAL. Ochrana staveb proti radonu. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3065-3. (CS)
BENEŠ, Petr, Markéta SEDLÁKOVÁ, Marie RUSINOVÁ, Romana BENEŠOVÁ a Táňa ŠVECOVÁ. Požární bezpečnost staveb: modul M01 : požární bezpečnost staveb. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2016. Studijní opory pro studijní programy s kombinovanou formou studia. ISBN 978-807-2049-431. (CS)
POKORNÝ, Marek a Petr HEJTMÁNEK. Požární bezpečnost staveb: sylabus pro praktickou výuku. 2. přepracované vydání. V Praze: České vysoké učení technické, 2018. ISBN 978-80-01-06394-1. (CS)
KUPILÍK, Václav. Stavební konstrukce z požárního hlediska. Praha: Grada, 2006. Stavitel. ISBN 80-247-1329-2. (CS)
GEBAUER, Günter, Olga RUBINOVÁ a Helena HORKÁ. Vzduchotechnika. 2. vyd. Brno: ERA, 2007. Technická knihovna (ERA). ISBN 978-80-7366-091-8. (CS)
KUKLÍK, Petr a Jiří STUDNIČKA. Dřevěné a kovové konstrukce: pro SPŠ stavební. Praha: Informatorium, 2006. ISBN 978-807-3330-477. (CS)

39 hod., povinnost neuvedena