Detail předmětu

Teorie procesů technologie tváření

FSI-9TTTAk. rok: 2020/2021

Význam teorie plasticity při řešení problémů tváření. Uplatnění teorie plasticity ve výpočtových modelech teorie tváření kovových materiálů. Rozbor analytických a experimentálně analytických metod výpočtů deformačních odporů a přetvoření s využitím počítačové podpory. Mezní podmínky přetvoření ve výpočtových modelech v interakci s tvářecími nástroji. Studium procesů simulace makroplastické deformace u konkrétních technologií tváření za reálných termomechanických podmínek. Uplatnění vlivu rychlosti deformace. Využití MKP při dimenzování tvářecích nástrojů.

Výsledky učení předmětu

Předmět vybavuje doktorandy schopnostmi využívat fyzikálních mechanických a termodynamických principů plastické deformace ve vztahu ke strukturním změnám a jejich mezním stavům při vědecké praci ve vědním oboru strojírenská technologie, specializace tváření.

Prerekvizity

Řádné absolvování odborných předmětů oboru strojírenské technologie a specializace tváření.

Doporučená nebo povinná literatura

ELFMARK, Jiří, a kol. Tváření kovů: Technický průvodce, sv 62. 1.vyd. Praha: SNTL. 1992. 524 s. ISBN 80-03-00651-1. (CS)
MIELNIK, Edward M. Metalworking science and engineering. New York: McGraw-Hill, c1991. 976 p. ISBN 0-07-041904-3. (EN)
HRIVŇÁK, Andrej, Michal PODOLSKÝ a Vuko DOMAZETOVIČ. Teória tvárnenia a nástroje. Bratislava: Alfa, 1992. ISBN 80-05-01032-X.
DRASTÍK, František a Jiří ELFMARK. Plastometry a tvařitelnost kovů: Strojírenská literatura, sv.8079. 1.vyd. Praha: SNTL. 1977. 392 s. DT 539.214.07 (CS)
HOSFORD, William F. a Robert M. CADDEL. Metal Forming: Mechanics and Metalurgy. 4. New York: Cambridge University Press, 2011, 331 s. ISBN 978-1-107-88-00452-8. (EN)
FARLÍK Alois a Emanuel ONDRÁČEK. Teorie dynamického tváření. sv.6137. Praha: SNTL, 1968, 316 s., DT 621.7.014 (CS)
SPIŠÁK, Emil. Matematické modelovanie a simulácia technologických procesov-ťahanie. Košice: Typo press. 2000. ISBN 80-7099-530-0.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Předmět je vyučován formou přednášek a konzultací, které mají charakter výkladu základních principů a teorie dané disciplíny.

Způsob a kritéria hodnocení

Ústní zkouška rozpravou je vykonána v návaznosti na písemné pojednání. Hlavní důraz je kladen na pochopení aplikace vědomostí teoretického řešení tvářecích technologií při vědeckém bádání.

Jazyk výuky

čeština, angličtina

Cíl

Cílem kurzu je doktorandům ozřejmit metodu teoretického rozboru tvářecích pochodů postavenou na principech fyzikální podstaty plastické deformace s vlivem hlavních termomechanických podmínek a mezních podmínek tváření.

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program D-STG-P doktorský, 1. ročník, zimní semestr, 0 kreditů, doporučený

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

20 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1. Fyzikální podstata a mechanizmy plastické deformace, zákony tváření.
2. Kriteria objemové a plošné tvařitelnosti.
3. Mezní podmínky přetvoření-diagramy FLD.
4. Podstata a význam nejpoužívanějších teorií plastické deformace.
5. Význam a aplikace teorie plasticity při analýze přetvoření.
6. Rozbor analytických a experimentálně analytických metod výpočtu deformačních odporů.
7. Analýza křivek napětí deformace, přetvárné odpory, jejich využití v materiálových modelech.
8. Hodnocení dynamických mechanických vlastností metodou rázového kompresního Taylorova testu.
9. Hodnocení dynamických mechanických vlastností metodou kompresního a tahového Hopkinsonova testu.
10. Sestavení výpočtových modelů analytických metod řešení a jejich počítačová podpora.
11. Výpočtové modely při tváření vysokými rychlostmi a energiemi.
12. Numerické metody řešení plastických deformací, simulace tvářecích technologií.
13. Metoda konečných prvků při řešení technologie tváření a zatížení tvářecího nástroje.