čeština

4

Absolvent předmětu bude schopen:
- vysvětlit základní poznatky, pojmy a dát je do souvislosti se znalostmi z fyziologie,
- popsat základní vyšetřovací metody v této oblasti,
- zvolit vhodný přístup a metodu pro daný problém z této oblasti,
- zvážit rizika klientů při určitých druzích zátěže
- využít prakticky získané vědomosti.
V laboratorních cvičeních student:
- získá dovednosti v oblasti zátěžové diagnostiky,
- seznámí se s různými metodami měření v laboratoři i terénu.
- se naučí prakticky navrhovat správné fyzické zatížení u konkrétního jedince,
- si osvojí dovednosti pro základní obsluhu přístrojů sloužících k diagnostice fyziologických parametrů.

Na základě vypracovaných protokolů a výsledků závěrečného testu budou ohodnoceny získané znalosti a schopnosti tyto znalosti využít.

Předpokládá se, že studenti absolvovali přednášky a cvičení z Obecné Fyziologie, Tělovýchovného lékařství, Anatomie a Funkční anatomie.

Přednášky
Praktická cvičení samostatnou formou, práce individuální, ve dvojicích i v týmu

Bodové hodnocení předmětu (viz. Vyhláška předmětu sFTZ v Moodlu)

Průběžné hodnocení protokolů zakončených testem po každém praktickém cvičení na ověření znalostí z přednášek a cvičení.

Podmínky pro připuštění k zápočtové písemce
1. Získat v součtu alespoň 50 % bodů ze všech protokolů
2. Plná účast na cvičeních – omluvit lze nejvýše dvě absence na cvičeních. Podmínkou omluvy je pouze potvrzená pracovní neschopnost nebo podobně závažný důvod. Uznání účasti na cvičeních je podmíněno tím, že student do něj přichází připraven a odevzdá vyučujícímu všechny protokoly k danému cvičení. Průběžné protokoly je možné nahradit pouze při omluvené absenci a po domluvě se cvičícím.
3. Docházka a body z minulých let se neuznávají.

Podmínky pro absolvování předmětu
1. Splnit podmínky pro připuštění k zápočtové písemce
2. Získání alespoň 50 % bodů ze zápočtové písemky

Osnova (přednáškové okruhy):

• Dýchací soustava-frekvence dýchání v klidu a při zátěži, měření klidových dechových objemů-spirometrie před a po zátěži. Jejich změny při fyzické zátěži. Maximální spotřeba kyslíku, jak se stanovuje. Pojmy respirační kvocient, tepový kyslík. Měření saturace kyslíku.
• Oběhová soustava-změny srdečního objemu u trénovaných jedinců, krevní tlak a puls, jejich měření, proč by měl sportovec znát svou klidovou tepovou frekvenci. Jak se počítá. Změny krevního tlaku a pulsu při zátěži, možnosti měření. Změny srdeční svaloviny u silových a vytrvalostních sportovců, význam echokardiografie, elektrokardiografie
• Trávící, vylučovací soustava, pitný režim – funkce těchto soustav a jejich změny při zátěži.
• Změny nervového a endokrinního systému, co je to srdeční variabilita, jak funguje parasympatikus a sympatikus při a po zátěži, co ovlivňuje. Jaké hormony se vylučují při fyzické zátěži.
• Zátěžové testy – typy zátěžových testů, jejich využití. Stanovení aerobního a anaerobního prahu. Stanovení regeneračního, kondičního a intervalového tréninku. Metabolismus při zátěži.
• Riziková onemocnění při fyzických aktivitách – diabetes mellitus, onkologická onemocnění, kardiovaskulární onemocnění, ortopedická onemocnění. Specifika zátěže při těchto onemocněních.
• Využití telemetrie v kardiologii a rehabilitaci
• Využití telemetrie u sportu
• Kompenzační sporty-svalové dysbalance u vybraných sportů, jejich následky a příklady kompenzačních cvičení
• Změny pohybové soustavy při různých typech zatížení, vytrvalostní a silové sporty, změny ve svalových vláknech, změny maximální spotřeby kyslíku. Dispozice k vybraným sportům.
• Imunitní systém, jeho změny při fyzickém zatížení. Rizika změn, prevence poklesu imunitního systému.
• Souhrnné opakování pojmů probraných v praktických cvičeních
• Diskuse, test

Osnova (praktická cvičení - okruhy):

• Sběr základních dat – laboratoř a terén
• Přenosné přístroje na měření biochemických a hematologických parametrů, bez zátěžová i zátěžová diagnostika – laboratoř a terén: Měření glukózy,
• Přenosné přístroje na měření biochemických a hematologických parametrů, bez zátěžová i zátěžová diagnostika – laboratoř a terén: Měření hematokritu a hemoglobinu, oxymetrie
• Přenosné přístroje na měření biochemických a hematologických parametrů, bez zátěžová i zátěžová diagnostika – laboratoř a terén: Měření laktátu
• Přenosné přístroje na měření biochemických a hematologických parametrů, bez zátěžová i zátěžová diagnostika – laboratoř a terén: Měření parametrů z moči
• Zátěžová a klidová diagnostika v laboratoři: Měření krevního tlaku
• Zátěžová a klidová diagnostika v laboratoři: Klidový a pracovní metabolismus
• Zátěžová a klidová diagnostika v laboratoři: Kyslíkový deficit a kyslíkový dluh
• Zátěžová a klidová diagnostika v laboratoři: Testy v submaximální intenzitě
• Zátěžová a klidová diagnostika v laboratoři: Měření maximální spotřeby kyslíku
• Zátěžová a klidová diagnostika v laboratoři: Anaerobní měření zdatnosti
• Zátěžová a klidová diagnostika v laboratoři: Plicní funkce
• Zátěžová diagnostika v terénu: Cooper testy
• Zátěžová diagnostika v terénu: Rockport fitness test chůze
• Zátěžová diagnostika v terénu: Maximální sprint test
• Zátěžová diagnostika v tělocvičně: Léger 20 m člunkový běh
• Zátěžová diagnostika v terénu: Submaximální step test na lavici
• Zátěžová diagnostika v

Navázat na základní přehled o fyziologii člověka a rozvinout znalosti o vlivu zátěže na lidský organismus a reakcích jednotlivých systémů na tělesnou zátěž. Zdokonalit se v terminologii a technice související s měřením fyziologických parametrů v laboratoři i v terénu. Naučit se zjišťovat manuálně základní fyziologické parametry a provádět jednoduché zátěžové testy a interpretovat výsledky měření. Porozumět konceptu stanovení zdatnosti a naučit se predikovat fyziologické parametry jako funkce výkonu pomocí rovnic. Umět porovnat zjištěné hodnoty s normativními hodnotami pro podobnou populaci (s ohledem na věk a pohlaví). Předmět by měl poskytnout studentům dostatečné vědomosti, které budou potřebovat v odborných předmětech a především v praxi.

Přednášky jsou nepovinné. Účast na přednáškách je ale velmi doporučená vzhledem k tomu, že vědomosti z přednášek jsou nutným předpokladem pro práci na praktických cvičeních.
Účast na praktických cvičeních je 100%. Cvičení jsou povinná, náhrada možná výjimečně po dohodě s vyučujícím. přesnější informace jsou ve vyhlášce předmětu v Moodlu.

Cinglová, L. (2002) Vybrané kapitoly z tělovýchovného lékařství. 1. vydání. Praha: Karolinum, 199 s. ISBN 80-246-0492-2. (CS)
Novotný, J., Sebera, M., Hrazdíra, L., Novotná, M. (2003). Kapitoly sportovní medicíny. 1. vyd. Brno: Paido / Fakulta sportovních studií MU, ISBN 80-7315-064-6 (CS)
Haff, G.G., Dumke CH. (2019). Laboratory Manual for Exercise Physiology. Human Kinetics (EN)
Heller J. (2018). Zátěžová funkční diagnostika ve sportu. Východiska, aplikace a interpretace. Karolinum (CS)
Heller, J. & Vodička, P. (2018). Praktická cvičení z fyziologie tělesné zátěže. Karolinum. (CS)
Housh, T.J., Cramer, J.T., Weir, J.P., Beck, T.W., Johnson, G.O. (2016). Laboratory Manual for exercise physiology, exercise testing and physical fitness. Holcomb Hathaway, Publishers, Inc. Housh, T.J., Cramer, J.T., Weir, J.P., Beck, T.W., Johnson, G.O. (2016). Laboratory Manual for exercise physiology, exercise testing and physical fitness. Holcomb Hathaway, Publishers, Inc. (EN)
McArdle, W.D., Katch F. I., Katch, V.L. (2015). Exercise physiology. Nutrition, Energy, and Human Performance.8th edition.Lippincott Williams & Wilkins. (EN)
Vilikus, Z. (2012). Funkční diagnostika. Praha (CS)

26 hod., povinná