čeština

5

Ústav technologie stavebních hmot a dílců (THD)

Absolvováním předmětu studenti získají nové poznatky o metodách sanace železobetonových konstrukcí. Získají znalosti o metodách průzkumu konstrukcí, o stanovení mechanických i fyzikálně chemických vlastnostech zabudovaných materiálů. Dále se seznámí s jednotlivými kroky sanace a také souběžně prováděnými kontrolními zkouškami.
Další částí předmětu jsou poznatky o sanaci zděných konstrukcí, kde absolvent získá informace o příčinách poruch a možnostech jejich sanace. Poslední součástí předmětu je sanace dřeva.

Výroba a vlastnosti maltovin (zejména cementy); druhy a vlastnosti polymerních materiálů; složení a výroba betonu, jeho zkoušení v čerstvém i ztvrdlém stavu; laboratorní metody pro zkoušení vlastností stavebních materiálů.

Trvanlivost stavebních hmot.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT. Přednášky jsou formou prezentace doplněny četným grafickým materiálem, zejména fotografiemi sanačních prací na konstrukcích. Součástí předmětu je i exkurze na některou z aktuálně sanovaných staveb.

Účast na cvičení je povinná. V rámci cvičení studenti zpracovávají protokoly, část protokolů v pracovních skupinách, část individuálně. Další z podmínek udělení zápočtu je úspěšné zpracování zápočtového testu (min. počet úspěšných odpovědí 65%). Řádně omluvené cvičení může být nahrazeno v individuálně stanoveném termínu.

1.Úvod do předmětu. Základní pojmy v oblasti sanace železobetonu.
2.Diagnostika – typy průzkumů, rozsahy, členění a metodiky zkoušek.
3.Strategie sanace betonu – kritéria pro výběr vhodných materiálů a technologií.
4.Obsah technologického předpisu sanace.
5.Metodiky předúpravy betonu a výztuže.
6. + 7. Správkové hmoty pro reprofilaci betonu, materiálové báze, vlastnosti, metody aplikace.
8.Kontrolní zkoušky, metodiky, četnosti.
9.Biologie vlhkého zdiva, odpar vody ze zdiva, kapilární vzlínavost
10.Základní pojmy. Chemizmus vlhkého zdiva, biologické vlivy. Porozita materiálů, vliv vnějšího prostředí. Metody zjišťování vlhkosti ve stavebních konstrukcích.
11.Voda působící na objekty. Průzkum vlhkých staveb.
12.Metody odsolování zdiva. Metody sanace vlhkosti – mechanické, chemické. Sanační omítky. Izolační materiály.
13.Druh napadení dřevní hmoty, struktura zdegradovaného dřeva, zjištění druhu napadení, technologie sanace dřeva.

Sanace železobetonových konstrukcí jsou v posledních 10 letech moderním, dynamicky se rozvíjejícím trendem ve stavebnictví. Absolvent předmětu získá aktuální informace o celém sanačním procesu, tj. o provedení diagnostiky degradované konstrukce (metody, zkoušky, vyhodnocení) návrhu sanace i jejím provádění (technologie, materiály apod.). Součástí je rovněž popis metodik a četností kontrolních zkoušek v průběhu sanačního procesu i po jeho ukončení.
Další částí předmětu jsou poznatky o sanaci zděných konstrukcí, kde absolvent získá informace o příčinách poruch a možnostech jejich sanace. Poslední součástí předmětu je sanace dřeva.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

26 hod., povinná

1. Úvodní cvičení. Studenti jsou seznámeni s laboratorním řádem a BOZP. Jsou seznámeni s náplní cvičení a podmínkami pro udělení zápočtu,
2. Testování podkladních betonů. Shrnutí základních zkoušek fyzikálně mechanických vlastností betonu v kontextu jeho sanace,
3. Metody používané při stavebně technických průzkumech železobetonových konstrukcí. Videoprezentace, praktická ukázka akustického trasování, odtrhové zkoušky atd.,
4. Laboratorní testování významu polymerní disperze v polymecementových kompozitech,
5. Zadání podkladů a vypracování stavebně technického průzkumu konkrétní železobetonové konstrukce,
6. Laboratorní testování komerčně vyráběných správkových malt. Porovnání vlastností (jak čerstvých, tak ztvrdlých) malt od renomovaných výrobců. Porovnání s požadavky norem,
7. Zadání podkladů a vypracování návrhu postupu sanace konkrétní železobetonové konstrukce,
8. Exkurze na konstrukci sanovanou některou z inovativních technologií, praktická ukázka sanace „in situ“,
9. Laboratorní testování salinity zdiva. Praktické seznámení s metodami používanými pro určení přítomností solí (sírany, chloridy atd.) v cihelném zdivu,
10. Laboratorní testování sanačních omítek. Porovnání zjištěných hodnot s údaji deklarovanými výrobci omítek, vymezení použitelnosti sanačních omítek,
11. Praktické ukázky možnosti sanací vlhkého zdiva se zaměřením na problematiku injektáží,
12. Laboratorní testování různých typů sekundárních ochran (impregnace, nátěry atd.),
13. Zápočtový test, udělení zápočtu.